Josef Bosáček
| Josef Bosáček | |
 Josef Bosáček na Makové hoře, asi 1933 |
|
| Narození | 17. únor 1857 Příbram  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 5. září 1934 (ve věku 77 let) Příbram  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | malíř |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Hnutí | Beuronská umělecká škola |
| Ovlivněný | Mikoláš Aleš |
Josef Bosáček (17. února 1857 Příbram – 5. září 1934 Příbram) byl český malíř, autor množství sgrafit na fasádách domů, realizátor maleb podle návrhů Mikoláše Alše.
Obsah |
Život[editovat]
Josef Bosáček se narodil v rodině příbramského krejčího Kašpara Bosáčka (1822–1884) a jeho ženy Marie, rozené Kášové. Josef měl tři starší a dva mladší bratry. Sestra Otýlie se zemřela krátce po narození. Tři z jeho bratrů studovali – Vincenc (1851–1918) na kněze, Václav (nar. 1858) a Antonín (nar. 1868) studovali učitelský ústav. Josef se nejdříve vyučil pekařem. Věnoval se ale také své zálibě v kreslení a malování, ve které jej podporoval například učitel, hudebník a malíř Josef Hofmayer. Na studia ale neměl prostředky a proto v roce 1884 vstoupil do pražského kláštera Emauzy, který spravoval malířskou školu tzv. beuronského stylu. Po počátečních potížích se díky přímluvám bratra Václava stal žákem Gabriela Jakuba Wügera, profesora malířské akademie v Římě. Ten ocenil jeho talent a svěřil mu práci na sgrafitech ze života sv. Benarda. V té době Bosáček vytvořil i obraz Ruth a Noemi, na základě kterého byl roku 1886 přijat na pražskou Akademii výtvarných umění. Studoval u profesora Františka Sequense, Antonína Lhoty a Julia Mařáka. Absolvoval u Maxmiliána Pirnera v oboru Dekorativní a náboženská malba.
Během studií se seznámil s Mikolášem Alšem, se kterým od roku 1889 spolupracoval na realizaci fresek a sgrafit dle Alšových návrhů. V Plzni působil v letech 1896, 1900, 1903–1907, kdy pracoval pro stavitele Rudolfa Štecha. Po jeho smrti odešel za svým bratrem, knězem Vincentem Bosáčkem, na Skalku u Mníšku pod Brdy. V roce 1909 byl jeho bratr přeložen na Makovou horu, kde Josef Bosáček dělal v poutním kostele kostelníka. Zde také namaloval fresku Žehnající Kristus v presbytáři. Po bratrově smrti v roce 1918 žil na Makové hoře jako poustevník. Zemřel roku 1934 v příbramské nemocnici.
Dílo[editovat]
Dnes uloženo ve sbírkách Městského muzea a galerie Vodňany
- 1890 Ukřižování Páně, kresba uhlem, 200 x 260 cm, zakoupilo okresní muzeum Sedlčany.[1]
- 1891-1892 výmalba kaple sv. Ignáce na Svaté Hoře u Příbrami,
- 1892 oltářní obraz v kostele sv. Barbory, Lužná u Rakovníka,
- 1895 oltářní obraz Bohorodičky, Osek u Rokycan, obraz později umístěn na postranním oltáři v kostele sv. Bartoloměje ve Volduchách u Rokycan, ve stylu beuronské umělecké školy
- 1896 výzdoba děkanského kostela Narození Panny Marie, Vodňany
- obrazy čtyř evangelistů na kazatelně podle vlastního návrhu
- čtrnáctidílná křížová cesta (dokončeno 1899). [p 1]
- 1904 výzdoba děkanského kostela Narození Panny Marie v Klatovech
- 1913 malby v kostele na Makové hoře u Příbrami (u obce Smolotely), Žehnající Kristus ve stylu beuronské umělecké školy (1910)
Realizace podle předloh Mikoláše Aleše[editovat]
- 1889 realizace sgrafit Život vojenský – život veselý na domě č. p. 1707, Praha 1 – Nové Město, Ostrovní 14
- 1891 realizace sgrafit na novorenesanční lékárně U české koruny lékárníka Václava Barcala, Kladno, (architekt Václav Krotký),
- 1892 realizace sgrafit na domě č. p. 612, Praha 7 – Holešovice, Milady Horákové 25. Dům Alešova přítele, řezbáře Josefa Krejčíka (1855-1913). Sgrafita zobrazují práce na tvorbě oltáře. Výjev má šest částí: práce dřevorubce, doprava poraženého kmene, opracování kmene, práce v řezbářské dílně, polychromování oltáře, pobožnost u kapličky.
- 1896 výzdoba děkanského kostela Narození Panny Marie, Vodňany
- černobílá sgrafita na západním štítu kostela s motivy: beránek Boží, sv. Metoděj, sv. Cyril, sv. Prokop, sv. Václav, sv. Ludmila a klečící anděl,
- nástěnné malby v presbytáři kostela: Kristus a evangelisté,
- oltářní obrazy Navštívení Panny Marie a Svatá rodina na útěku
- 1896 sgrafita na průčelí novorenesanční budovy Občanské záložny, č. p. 166, Vsetín, architekt: Michal Urbánek. Jedná se o ornamentální sgrafita a dva výjevy z Valašska: valašský satek a salaš se stádem ovcí.
- 1896 realizace sgrafit na domech v Nerudově ul. 4, 6, 8 a 10 v Plzni, začátek spolupráce se stavitelem Rudolfem Štechem
- 1899 průčelí hotelu Dvořáček (dnes hotel Otava), Písek,
- 1900 Dům pekaře Plechatého, č. p. 1082, Plzeň, Purkyňova ulice. Barevná sgrafita s náměty Hoslodířství a Myslivost.
- 1900 malby na budově plzeňského nádraží
- 1902-1903 škola, Protivín, na západním štítu je triptych s výjevy ze života sv. Václava (sv. Ludmila učí sv. Václava, sv Václav na koni, sv. Václav pěstuje vinnou révu), pod tímto triptychem je ve slepém okně obraz Jana Amose Komenského s žákem. Na východním štítu je triptych Dvanáctiletý Ježíš v chrámu
- 1903 realizace sgrafita na Cingrošově domě v Bezručově ul. 31 v Plzni
- 1903 realizace barevných sgrafit na průčelí novorenesanční radnice ve Strakonicích (dnes základní škola)
- 1904 freska Klanění sv tří králů v presbytáři kostela nanebevzetí Panny Marie, Pardubice
- 1904 - 1905 realizace sgrafita na domě na Klatovské ul. 95 v Plzni
- 1905 realizace barevného sgrafita Dvanáctiletý Kristus v chrámě na průčelí školy, Hluboká nad Vltavou. Jedná se o stejné předlohy, jako na východním průčelí školy v Protivíně.
Realizace podle předloh jiných malířů[editovat]
- 1904 Výzdoba děkanského kostela v Klatovech podle předloh Karla Klusáčka
Galerie[editovat]
- Díla Josefa Bosáčka
-
Portrét ženy v šátku, kresba 43 x 30 cm
-
Křížová cesta I, Pán Ježíš odsouzen k smrti. Návrh pro Křížovou cestu v kostele Narození Panny Marie, Vodňany. Uloženo ve sbírkách Městského muzea a galerie Vodňany.
-
Křížová cesta XIII, Tělo Pána Ježíše sňato z kříže. Návrh pro Křížovou cestu v kostele Narození Panny Marie, Vodňany. Uloženo ve sbírkách Městského muzea a galerie Vodňany.
-
Panna Maria Karmelská, kresba 40 x 60 cm
- Náverhy Mikoláše Aleše, realizované Josefem Bosáčkem
-
Sgrafito Život vojenský - život veselý, Praha 1-Nové Město, č.p. 1707, Ostrovní 14, 1889
-
Lékárna U České koruny, Třída T.G.M., Kladno, 1891
-
Sgrafita na kostele Narození Panny Marie, Vodňany, 1896
-
Páni z růže, Plzeň, Nerudova 10, 1896
-
Klanění svatých Tří králů, kostel Zvěstování Panny Marie, Pardubice, 1904
Odkazy[editovat]
Poznámky[editovat]
- ↑ Vyprávějí se historky, že Bosáček zpodobnil ve scénách křížové cesty řadu místních měšťanů.
Reference[editovat]
- ↑ In ŠTENC, Jan. Umění. Praha : Jan Štenc, 1935. s. 87.
Literatura[editovat]
- ŠTOGROVÁ, Jarmila. Zapomenutý malíř a poustevník na Makové hoře Josef Bosáček (1857-1934), přítel Mikoláše Alše. Podbrdsko. 2008, čís. XV.. ISSN 1211-5169.
- BOSÁČEK, Josef. Dopisy Mikoláši Alšovi [CD-ROM]. Příprava vydání Jiří Egermaier, Jarmila Štogrová. 2007.
- Dr. Ludmila Mašková. Zapomenutý Josef Bosáček. Český dialog. 2007, čís. 3.-4.. Dostupné online.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha : Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 80–81.
- EGERMAIER, Jiří. Zapomenutý Josef Bosáček a jeho galerie pod širým nebem. Písek : IRES & Prácheňské nakladatelství, 2004. ISBN 80-86566-24-2.
- ROCH-KOČVARA, Stanislav. Za příbramským malířem Josefem Bosáčkem. Příbram : OKS, 1985.
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha : Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Bosáček, Josef, s. 81.
- MÍČKO, Miroslav; SVOBODA, Emanuel. Mikoláš Aleš, Nástěnné malby. Praha : SNKLHU, 1955.
- KUDRNA, F.. Po stopách Mikoláše Alše. Český deník, Plzeň. 1932-1933.
Externí odkazy[editovat]
- Malíř Josef Bosáček
- PŘIBYL, Vladimír. Výstava Trojzvuk ve slánském muzeu. Památková péče na Slánsku [online]. 2009-09-04 [cit. 2009-10-25]. Dostupné online.
