Senát Národního shromáždění

Senát Národního shromáždění byla horní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky.

Vznik

Předchůdkyní prvorepublikového Senátu Národního shromáždění ČSR byla Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady.

29. února 1920 byla přijata ústava, která po vzoru Rakouska-Uherska, Francie a USA předjímala dvoukomorový parlament. Skládal se z Poslanecké sněmovny s 300 členy a 150členného senátu. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na 6 let, do Senátu na 8 let. Členem Sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů. První volby do Senátu se konaly v květnu 1920.

Role Senátu

Vzhledem ke stejnému volebnímu systému a současnému ukončování volebního období obou komor bylo politické rozložení obou komor prakticky stejné, a tak Senát nemíval jiný názor než Sněmovna. Rozhodující politické půtky se odehrávaly na poslanecké půdě a Senát došlé zákony jen víceméně automaticky schvaloval. Výjimku tvořily dva případy, v nichž senátoři plnili úlohu parlamentní pojistky. V roce 1920 socialističtí poslanci prosadili značný rozpočtový schodek, načež vláda pohrozila demisí. Senát nato ale deficitní rozpočet odmítl a dal tak možnost svým kolegům ze Sněmovny hlasovat odlišně. V roce 1926 došlo k parlamentní krizi, během níž se rozpadla koalice občanských stran se socialisty a parlament nebyl schopen schválit jediný zákon. Na půdě Senátu se dohodla koalice československých občanských stran s německou pravicí a slovenskými klerikály a po překonání krize v Poslanecké sněmovně byla vytvořena první vláda, na které se zúčastnily jak etnicky československé, tak německé strany.

„	Tolik tedy vidíme, že tento senát jest zbytečný. Senát má býti podle theorie obranou proti despotismu dolní sněmovny. Ale kdyby naše sněmovna náhle jednou zahořela despotickým zápalem, náš senát, kost z její kosti, by jí v tom nezabránil, nýbrž po důrazném a důstojném rozkladu svého předsedy o rovnoprávnosti obou sněmoven bral by na onom despotismu živý podíl. Senátoři i poslanci pocházejí z týchž kruhů, jsou voleni týmž způsobem (jakýsi rozdíl ve stáří volících i volených nemůže tu hráti role, neboť pět nebo deset let není dostatečnou ochranou proti pošetilosti), a hlavně mají stejné zájmy a jsou závislí týmž způsobem na týchž stranách: z jakých důvodů tedy měly by se v mozku jedněch roditi jiné myšlenky než v mozku druhých?	“
— Ferdinand Peroutka

Sídlo

Prvorepublikový Senát Národního shromáždění sídlil v Thunském paláci ve Sněmovní ulici, v prostorách dnešní Poslanecké sněmovny.

Předsedové

• Cyril Horáček – 26. května 1920 – 13. července 1920
• Karel Prášek – 13. července 1920 – 14. února 1924
• Václav Donát – 14. února 1924 – 18. února 1926
• Václav Klofáč – 18. února 1926 – 30. listopadu 1926
• Mořic Hruban – 30. listopadu 1926 – 12. prosince 1929
• František Soukup – 12. prosince 1929 – 21. března 1939

Související články

• Poslanecká sněmovna Národního shromáždění
• Seznam sněmů českých zemí
• Panská sněmovna
• Senát Parlamentu České republiky