Thurn-Taxisové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb rodiny Thurn-Taxis

Thurn-Taxisové (neboli von Thurn und Taxis či de la Tour et Taxis) jsou německý knížecí rod, který pochází ze severní Itálie. Do Čech přišli v I. polovině 16. století.

17. století přišli genealogové na původ rodiny Taxis, která vznikla z italského rodu Torriani, protože používali příjmení della Torre (věž). Proto jim bylo přiznáno právo spojit svůj erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o rodu se objevují již ve 12. století v okolí severoitalského Bergama. Později se rodina poněmčila.

V 16. století získali právo provozovat poštovnictví. František zřídil v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem. Jeho syn Bernard spravoval pošty v Německu a španělském Nizozemí. V té době povýšili do panského stavu.

Jako první do Čech dorazil František, který měl čtyři syny, z nichž nejznámějším se stal Jindřich Matyáš Thurn (1567-1640). Vychovali jej v katolické víře, v dospělosti přestoupil k protestantskému náboženství. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce 1609 se stal velitelem stavovského vojska. Po pražské defenestraci jej jmenovali direktorem a vrchním velitelem stavovského vojska. Bojoval v jižních Čechách, porazil císařskou armádu u Vídně. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na Bílé hoře. Po porážce utekl s Fridrichem Falckým, válčil v dánských a švédských službách. Albrecht z Valdštejna jej zajal v bitvě u Stínavy, ale propustil jej. Záhy poté Jindřich Matyáš v emigraci zemřel.

17. století získali i hraběcí titul. V roce 1681 povýšil Eugen Alexandr do knížecího stavu.

19. století držel Karel Anselm Litomyšl, jeho bratr Maxmilián zdědil Loučeň a Dobrovici, k nimž přikoupil Mcely.

Rudolf (1833-1904) po studiích práv obhajoval práva českého národa. S K. J. Erbenem vydával právnický časopis, přispíval do Národních listů a Riegrova naučného slovníku. Založil a stal se prvním předsedou pražského Hlaholu. V 60. letech 19. století podporoval radikální demokratické křídlo v české politice, spolupracoval s J.V. Fričem.[1] Po roce 1880 působil jako generální prokurátor v bulharském Plovdivu. Ke konci života se vzdal knížecího titulu a odstěhoval se do Troskova u Drážďan, kde zemřel jako svobodný pán z Troskova.

Příslušníci rodu po roce 1945 odešli z Československa a dnes žijí v cizině.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Nosí čtvrcený erb, v němž mají ve dvou stříbrných polích thurnovským mluvící znak (Turm – německy věž) s červenou věží a znak hrabství Valsassina s červeným lvem na zlatém podkladu.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Lobkovici, Šliky, Berky z Dubé či Fürstenberky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rudolf Thurn-Taxis. [českých filosofů] [online]. . Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Thurn-Taxisové, s. 164-165.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]