Agenor Gołuchowski mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Agenor Gołuchowski
Agenor Goluchowski na snímku z přelomu století
Agenor Goluchowski na snímku z přelomu století

Ve funkci:
15. května 1895 – 24. října 1906
Předchůdce Gustav Kálnoky
Nástupce Alois Lexa von Aehrenthal

Ve funkci:
14. července 1903 – 24. července 1903
Předchůdce Benjámin Kállay (pověřený)
Nástupce István Burián

Ve funkci:
1875 – ???

Narození 25. března 1849

Lvov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství

Úmrtí 28. března 1921
Lvov
PolskoPolsko Polsko
Politický subjekt Polský klub
Choť Anna Muratová

Agenor Gołuchowski (25. března 1849 Lvov28. března 1921 Lvov) byl rakousko-uherský politik polského původu z Haliče, v letech 1895–1906 ministr zahraničí Rakouska-Uherska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z polské šlechtické rodiny. Jeho otec Agenor Gołuchowski starší byl významným rakouským politikem a dlouholetým místodržícím Haliče. Agenor Gołuchowski mladší se díky svému nadání pro jazyky dal na diplomatickou dráhu. Roku 1872 se stal atašé v Berlíně, později tajemníkem ambasády. Od roku 1875 zasedal po svém otci v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady). Od roku 1880 působil na rakousko-uherské ambasádě v Paříži, kde později dosáhl vyšších úřednických postů (od roku 1883 vyslaneckým radou). Ačkoliv byl založením konzervativec, atmosféru Paříže si oblíbil. Roku 1885 si zde za manželku vzal Annu Muratovou, přibuznou Joachima Murata. Roku 1887 byl vyslán jako diplomat do Bukurešti. Roku 1893 se vrátil na rodný statek v Haliči.[1][2]

Jeho kariéra vyvrcholila na přelomu století. Od 15. května 1895 do 24. října 1906 byl ministrem zahraničí Rakouska-Uherska, tedy šéfem rakousko-uherské diplomacie a zároveň z titulu této funkce i předsedou ministerské rady pro společné záležitosti (nominálním ministerským předsedou Rakouska-Uherska).[3] Ovšem po rakousko-uherském vyrovnání nehrál tento post skutečnou roli předsedy exekutivy, kterou vykonávaly samostatné předlitavské a uherské vlády.[4] V krátkém období od 14. července do 24. července 1903 působil také dočasně jako společný ministr financí Rakouska-Uherska, coby provizorně pověřený šéf rezortu.

Jako ministr zahraničí řešil Haagské úmluvy z roku 1899, zabýval se opakovanými krizemi na Balkánu (turecko-řecká válka o Krétu z roku 1897, převrat v Srbsku roku 1903 či následná celní prasečí válka mezi Rakouskem-Uherskem a Srbskem). Za jeho funkčního období proběhlo též jisté sblížení Rakouska-Uherska s Ruskou říší (návštěva císaře v Petrohradě roku 1897 a Mürzstegerská konference počátkem století otevírající cestu s dohodě obou velmocí ohledně Makedonie).[1] Historik Otto Urban hodnotí Gołuchowski působení na pozici ministra jako nevzrušivou éru, kterou dává do protikladu k turbulencím následujícího období Aloise Lexy z Aehrenthalu.[5]

Po odchodu z ministerské funkce vedl Polský klub v Panské sněmovně. I během první světové války zůstal přesvědčeným austrofilem a budoucnost polského národa viděl v rámci monarchie.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Gołuchowski, Agenor Maria Adam d. J. Gf. (1849-1921), Minister und Diplomat, s. 29. (německy) 
  2. Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org, [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. (německy) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583. (česky) 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. S. 225. (česky) 
  5. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. S. 569. (česky)