Heinrich Karl von Haymerle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Karl von Haymerle
Heinrich Karl von Haymerle na snímku z r. 1878
Heinrich Karl von Haymerle na snímku z r. 1878

Ve funkci:
8. října 1879 – 10. října 1881
Předchůdce Gyula Andrássy
Nástupce Benjámin Kállay (pověřený)

Narození 7. prosince 1828

Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství

Úmrtí 10. října 1881
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vzdělání

Orientální akad. Vídeň

Heinrich Karl von Haymerle (7. prosince 1828 Vídeň10. října 1881 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a politik, v letech 1879–1881 ministr zahraničí Rakouska-Uherska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Orientální akademii ve Vídni a během revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství se v říjnu 1848 podílel na vídeňském studentském povstání. Byl zatčen a jen díky přímluvě barona Alexandera von Hübnera u Alfreda Windischgrätze unikl trestu zastřelení. Od roku 1850 působil v diplomtických službách, zprvu jako úředník v Istanbulu, později například byl pověřen diplomatickými úkoly během krymské války. Od roku 1862 byl legačním tajemníkem ve Frankfurtu nad Mohanem. Po německo-dánské válce nastoupil roku 1864 v Kodani s cílem urovnat diplomatické vztahy s Dánským královstvím. Roku 1866 se účastnil mírových jednání mezi Prusy a Rakušany v Praze. Následně byl až do roku 1868 prozatímním vyslancem v Berlíně a pak ho Friedrich Ferdinand von Beust povolal na ministerstvo zahraničí. Krátce působil v Instanbulu, od prosince 1869 v Aténách a od roku 1872 v Haagu. Roku 1876 opět krátce působil přímo na ministerstvu, v době úřadování Gyuly Andrássyho. V lednu 1877 byl jmenován velvyslancem v Římě. Následujícího roku byl třetím rakousko-uherským zplnomocněncem na Berlínském kongresu.[1][2]

Od 8. října 1879 do 10. října 1881 zastával post ministra zahraničí Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání) a z titulu této funkce byl i formálním ministerským předsedou Rakouska-Uherska.[3] Historik Otto Urban ovšem uvádí, že na rozdíl od svého předchůdce Gyuly Andrássyho, který měl faktický zásadní vliv na politiku monarchie, byl Heinrich Karl von Haymerle převážně aktivní výlučně jako šéf diplomacie a do vnitřních otázech státu nezasahoval.[4] Ve funkci ministra se zasloužil roku 1881 o vznik spolku tří císařů, aliance Německa, Rakouska-Uherska a Ruska o vzájemné neutralitě. Připravil rovněž prostor pro vznik trojspolku Německa, Rakouska-Uherska a Itálie (ustaven až po Haymerleho smrti roku 1882).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Haymerle, Heinrich Frh. von (1828-1881), Diplomat, s. 227. (německy) 
  2. Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org, [cit. 2013-05-29]. Dostupné online. (německy) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583. (česky) 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. S. 340. (česky)