Leopold Gudenus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Gabriel Ludvík Ghislain von Gudenus
Erb rodu Gudenusů
Erb rodu Gudenusů
Nejvyšší komorník císařského dvora
Ve funkci:
1904 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceHugo Abensperg-Traun
NástupceKarel Lanckoroński
Nejvyšší císařský lovčí
Ve funkci:
1897 – 1904
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceHugo Abensperg-Traun
NástupceMaxmilián Theodor Thun-Hohenstein
Nejvyšší hofmistr ovdovělé rakouské korunní princezny Štěpánky
Ve funkci:
1894 – 1897 ?
PředchůdceFrantišek Bellegarde
Maršálek Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1893 – 1894
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceChristian Kinsky
NástupceOtto Abensperg-Traun
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1893
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1894
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. ústavověrného velkostatku
Str. konzervativního velkostatku
Ústavní strana
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození15. září 1843
Mühlbach
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. října 1913 (ve věku 70 let)
Ulrichskirchen
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě 1907 hrabě
ChoťIda Magdaléna Sofie Colloredo-Mannsfeld
RodičeGabriel Jan Jiří Babtist Virgil Anton von Gudenus Louisa Tereza z Bartensteina
DětiTereza Karolína Louisa von Gudenus
Příbuzníbratr: Josef Gudenus (1841–1919)
Profesediplomat a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold hrabě von Gudenus (15. září 1843 Mühlbach[1][2][3]1. října 1913 Ulrichskirchen[1][2][3]) celým jménem Leopold Gabriel Ludvík Ghislain von Gudenus[4] byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a maršálek Dolnorakouského zemského sněmu. Později zastával funkce u vídeňského dvora, nakonec byl císařským nejvyšším komořím (1904–1913) a stal se rytířem Řádu zlatého rouna. Spolu se svými sourozenci byl v roce 1907 povýšen do hraběcího stavu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Zámek Ulrichskirchen v Dolním Rakousku, sídlo Leopolda Gudenuse

Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Gudenusů, který vlastnil majetek v Dolním Rakousku, ale také v Čechách a na Moravě.[2] Narodil se do početné rodiny barona Gabriela Gudenuse (1795–1879) a jeho manželky Luisy, rozené Bartensteinové (1814–1878) jako třetí syn. Výchovu získal v jezuitském konviktu v belgické Lovani. Po studiích vstoupil do armády a zúčastnil se prusko-rakouské války , ještě v roce 1866 opustil armádu s hodností nadporučíka u hulánů. V roce 1868 vstoupil do diplomatických služeb a působil jako legační tajemník v Římě, Paříži a Petrohradě. V roce 1875 vystoupil ze služeb ministerstva zahraničí a žil na svých statcích v Dolním Rakousku.[1]

Politik[editovat | editovat zdroj]

V zemských volbách roku 1884 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil ve volbách roku 1890 a zemským poslancem byl až do své rezignace v listopadu 1894. V prvním volebním období zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, v druhém přešel do Strany konzervativního velkostatku. Od dubna 1893 do listopadu 1894 zastával funkci zemského maršálka, tedy předsedy sněmu a nejvyššího představitele zemské samosprávy v Dolních Rakousích (v jiných zemích monarchie se tento post nazýval zemský hejtman).[1]

Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1885 za kurii velkostatářskou v Dolních Rakousích. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Rezignaci oznámil na schůzi 10. října 1893. Místo něho pak do parlamentu usedl Rudolf Doblhoff.[5] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako baron Leopold von Gudenus, statkář, bytem Vídeň.[6] Po volbách roku 1885 se uvádí jako člen klubu Sjednocené německé levice,[7] do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů). Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[10]

Dvořan[editovat | editovat zdroj]

Kromě politiky se uplatnil ve vysokých funkcích u císařského dvora. V roce 1882 byl jmenován c. k. komořím, později dosáhl hodnosti tajného rady. V letech 1894–1897 byl nejvyšším hofmistrem ovdovělé korunní princezny Štěpánky. V letech 1897–1904 zastával funkci císařského nejvyššího lovčího a svou kariéru završil jako císařský nejvyšší komoří (1904–1913). Za zásluhy v diplomatických službách obdržel v roce 1874 Řád železné koruny a nakonec se stal rytířem Řádu zlatého rouna (1911).[11] V roce 1907 byl se svými bratry povýšen do hraběcího stavu.

Zemřel v říjnu 1913 na svém statku v Ulrichskirchenu.[3]

Majetek a rodina[editovat | editovat zdroj]

Při dělení dědictví po otci získal velkostatek Ulrichskirchen v Dolním Rakousku s rozlohou 1.153 hektarů půdy, sídlem byl zámek Ulrichskirchen.[12]

V roce 1877 se v Opočně oženil s hraběnkou Idou Magdalenou Colloredo-Mansfeldovou (1845–1914), dcerou knížete Josefa Františka Colloredo-Mansfelda. Ida byla později c. k. palácovou dámou. Z jejich manželství se narodily tři děti, z nichž dvě zemřely v dětství. Prostřední dcera Terezie Karolína (1880–1930) se provdala za hraběte Jana Maxmiliána z Hardeggu (1870–1945).[3]

Leopoldův nejstarší bratr Jindřich (1839–1915) byl vlastníkem stěžejní části rodového dědictví v Dolním Rakousku (Waidhofen an der Thaya) a získal dědičné členství v Panské sněmovně. Další bratr Josef (1841–1919) byl poslancem říšské rady a zemským maršálkem v Dolním Rakousku.[1] Nejmladší z bratrů Gabriel (1853–1915) vlastnil velkostatek Moravec na Moravě. Všichni sourozenci byli v roce 1907 povýšeni do hraběcího stavu.

Jeho švagrem byl hrabě Jeroným Colloredo-Mansfeld (1842–1881), v letech 1875–1879 rakouský ministr zemědělství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 98. (německy) 
  3. a b c d Graf Leopold Gudenus. Bohemia. Říjen 1913, roč. 86, čís. 270, s. 6. Dostupné online. 
  4. Family tree of Leopold Gabriel Ludwig Ghislain von Gudenus. Geneanet [online]. [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=148
  7. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  8. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  9. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  10. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  11. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (Zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271
  12. Majetek Leopolda Gudenuse in: in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 84–85 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]