Černá Hora (okres Blansko)
| Černá Hora | |
|---|---|
Zámek (2007) |
|
|
znak |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0641 581496 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Blansko (CZ0641) |
| obec s rozšířenou působností: | Blansko |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 16,28 km² |
| počet obyvatel: | 1884 (28. 8. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 24’ 32’’ |
| zeměpisná délka: | 16° 34’ 46’’ |
| nadmořská výška: | 328 m |
| PSČ: | 679 21 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa úřadu městyse: | nám. Míru 50 67921 Černá Hora |
| starosta / starostka: | Ing. Ondřej Měšťan |
| Oficiální web: http://www.cernahora.eu E-mail: cernahora@seznam.cz |
|
Městys Černá Hora se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Je situován na jižní okraj Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice – 500 m n. m., Ješetín (424 m n. m.) a Pasekou, na jehož ostrohu je situován hrad.
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1884 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Černá Hora patří k osídlení při Kladské cestě z Brna do Vratislavi. Před rokem 1279 byl založen hrad, jehož podhradí bylo objeveno při stavbě silničního obchvatu roku 1973. Nejstarším známým držitelem byl Matouš z Černé Hory (1281–1298). V roce 1390 došlo k zápisu černohorského panství do zemských desk, kdy jej získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V tomto zápise je Černá Hora už uváděna jako městečko.[1] V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek Albrechtem Černohorským z Boskovic. Po požáru v roce 1724 byl zámek opraven až počátkem 19. století, následně přestavěn podle projektu Theofila Hansena.
Roku 1866 se na zámku setkal pruský kancléř Bismarck a náčelník generálního štábu Moltke s francouzským vyslancem Napoleona III. v Berlíně V. Benedettim. Pečeť ze znakem městečka je z roku 1556. Od roku 1550 je zmiňován panský pivovar. Roku 1896 založen městský pivovar. Ve třicátých letech přispěl výraznou budovou obecné a měšťanské školy respektováný architekt Bohuslav Fuchs, stavba výrazně pozměnila panoráma městečka.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2] V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Bohumil Hlavička, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Ondřej Měšťan.
[editovat] Pamětihodnosti
- Kostel svatého Vavřince, který je farním kostelem farnosti Černá Hora – postaven v letech 1707–1710, věž přistavěna 1840–1842, před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého
- Výklenková kaplička se sochou svatého Salvátora, ke které lze přijít Křížovou cestou vedoucí severovýchodním úbočím kopce Paseka
- Zámek Černá Hora
- Pivovar vyrábějící pivo Černá Hora
- Škola od Bohuslava Fuchse
[editovat] Osobnosti
- Josef Pilnáček, spisovatel
- Leopold Löw, rabín
- Hugo Sáňka, učitel, spisovatel
- Vincenc Ševčík, farář, poslanec
[editovat] Reference
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský, 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176-186.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
[editovat] Literatura
- Kuča K. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. I. díl A-G. Praha, Libri 1996. Str. 472–474.
- Hosák L., Zemek M. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl Jižní Morava. Praha, Svoboda 1981. Str. 81–82.