Letovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Letovice
centrum Letovic

centrum Letovic

znak obce Letovicevlajka obce Letoviceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0641 581917
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Blansko (CZ0641)
obec s rozšířenou působností: Boskovice
pověřená obec: Letovice
historická země: Morava
katastrální výměra: 51,01 km²
počet obyvatel: 6 712 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 330 m
PSČ: 679 61
zákl. sídelní jednotky: 32
části obce: 17
katastrální území: 20
adresa městského úřadu: Městský úřad Letovice
Masarykovo nám. 19
679 61 Letovice
starosta / starostka: Vladimír Stejskal
Oficiální web: http://www.letovice.net
E-mail: mu@letovice.net

Letovice
Red pog.png
Letovice
Letovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Letovice (německy Lettowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 21 km severně od Blanska, na soutoku Svitavy a Křetínky. Žije zde přibližně 6700 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

Starověk[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

Majitelé panství[editovat | editovat zdroj]

  • rod pánů z Letovic 1203? - 1446
  • rod pánů z Lomnice 1446 – 1505 - polovina panství
  • rod pánů z Boskovic 1446 – 1544 – do roku 1505 vlastnili polovinu panství, poté celé
  • rod pánů z Hardeka 1544 - 1613
  • rod pánů z Thurnu 1613 – 1654
  • Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna 1654 – 1664
  • hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová 1664 – 1666
  • hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová 1666 -1668
  • rod pánů z Pohronce 1668 – 1711
  • hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu 1711 – 1724
  • rod pánů z Blümegenu 1724 – 1820
  • rod pánů Kálnoky z Kőröspataku 1820 - 1945

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Český statistický úřad 2001
Obyvatelstva celkem 6640
Věřících 3675
církev římskokatolická 3134
českobratrská církev evangelická 241
církev českosl. husitská 15
pravoslavná církev 5
Svědkové Jehovovi 4
Nezjištěné vyznání 746
Bez vyznání 2219

Letovice bývaly střediskem arcikněžství, dnes patří k děkanství boskovickému. Součástí letovického arcikněžství byl i Literátský sbor, kterých bylo na celé Moravě kolem 20. Ten se zabýval především chrámovým zpěvem, náboženstvím a dobročinností. První zmínka o něm pochází z roku 1596, ale doba založení je neznámá. Zrušen byl roku 1783 dvorním dekretem Josefa II.

Když se stali majiteli Letovic páni z Boskovic, začali na svých panstvích šířit učení Jednoty bratrské na úkor katolíků. Za vlády Hardeků bylo v Letovicích prosazováno Luteránství a na panství vznikaly náboženské třenice. V tomto období již byla většina obyvatel evangelíky. I během třicetileté války a po ní, kdy byli majiteli panství katoličtí Thurnové, zůstala většina obyvatel evangelíky. Proto byli několikrát povoláni jezuité a do konce 17. století přestoupila většina obyvatel na katolickou víru.

Jezuité Letovice navštívili na 8 dní ještě v září 1759. I přesto zůstávala malá část obyvatel Letovic, od středověku až dodnes, vyznání protestantského. Jsou mezi nimi členové Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské a Církve bratrské. V 70. letech 20. století si členové Církve bratrské postavili novou modlitebnu.

Místní obyčeje[editovat | editovat zdroj]

Kroj[editovat | editovat zdroj]

Děvče v kroji z Hané

Popis kroje na Letovicku pochází od sběratele lidové slovesnosti Miroslava Dukáta, jenž sbíral místní pověsti, pohádky a zvyky. Všeobecně se kroj nosil do roku 1848, avšak starší lidé kroj nosili i poté. Sváteční kroje se nosily především v neděli, do kostela, k muzice či při přespolních cestách.

mužský[editovat | editovat zdroj]

  • sváteční – krátké žluté kalhoty po kolena („koženice“), kolem kapes vyšívané, u kolen zavázané řemínky, které od kolenou dolů visely jako pentle. Naškrobená košile s širokými rukávy a nabíraným límečkem, tmavá jednořadá vesta s velkými kulatými knoflíky, jenž se zapínaly až ke krku a kolem krku uvázaný barevný šátek. O svátcích a v neděli se nosil šátek hedvábný, ve všední dny bavlněný. Kolem pasu vyšívaný (vyšito i jméno majitele), široký kožený opasek, jenž byl uvnitř dutý (na nošení peněz). Na nohách nosili punčochy po kolena (mimo léto) a „naviksované“ (naleštěné) holínky. Na hlavě se nosil široký plstěný klobouk s širokou pentlí, v zimě pak beranice.
  • všední – dlouhé soukenné kalhoty, nebo staré koženice a soukenná košile

ženský[editovat | editovat zdroj]

  • sváteční - dlouhá lněná sukněkanafaska“, několik spodniček, barevné bavlněné punčochy a nízké zdobené střevíce s přezkou. Dále plátěná a naškrobená lněná košile (kordulka), která se oblékala přes hlavu, s baňatými krajkami obroubenými rukávy po lokty. Okolo krku řasnatý krajkový věnec a korále. Kordulka byla hluboce vystřižená a zapínala se na knoflíčky nebo šňůrky. Za špatného počasí se oblékala „marinka“. Živůtek byl stejně jako u kordulky hluboce vystřižen a měla dlouhé úzké rukávy. Zapínala se na knoflíky a přiléhala k tělu. Při chladnějším počasí se oblékal kabátek (fěrtoch či špenzl). Ten byl po okrajích lemován pentlí a na ramenou měl široké baňaté rukávy. V zimě s nosil ještě krátký kožíšek. Na hlavě se nosil květovaný šátek.
  • všední – plátěná sukně, košile a zástěra

Nářečí[editovat | editovat zdroj]

Aktivně nářečí již téměř nikdo nepoužívá s výjimkou některých starších lidí, kteří jím ale mluví také jen v soukromí, či se svými vrstevníky. Jedná se o nářečí vzniklé vlivem nářečí hanáckého (Jede z Olomóca staró Škodó…) a českého (silnica, mlíko, spíchat jako spěchat…). U mladší generace se již spíše vyskytují jen výrazy pocházející z nářečí českého.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Ozvěna[editovat | editovat zdroj]

V místech, kde se rozdvojují cesty u Chlumu, stojí několik domků, z nichž část přísluší k Novičí a druhá část ke Chlumu. Od nepaměti se tu říká na Chlumské. Odtud vede také cesta do Babolek. Asi uprostřed ní býval nevelký lesík nesoucí jméno „Chmelinek“. Rádi tam chodívali Babolečtí a Chlumečtí na nedělní procházky a rády si tam chodívaly hrát i děti. Za Chmelénkem se zvedá kopec a celé toto prostředí se vyznačovalo velmi dobrou akustikou, která se zvyšovala za vlahých večerů. Proto kolemjdoucí do Chmelinka volali: „Jak je ti, Rakousko?“ Vzápětí zcela zřetelně ozvěna odpověděla: „Ouzko“.

Takových případů je v našem okolí více. Podobná historka se váže k místům za Lazinovem směrem k Prostřednímu Poříčí. Tam podél údolí Křetínky se zvedají vysoké stráně s dobrou ozvěnou. Když se zavolalo: „Jak je ti, Rakousko?“ Ozvěna několikerým stále slabším hlasem odpověděla: „Ouzko, ouzko, ouzko,…“ Tyto zkazky vznikaly v době, kdy národy toužily po vymanění se z habsburské nadvlády, která se stávala již pro náš lid nesnesitelnou.

Hlásek[editovat | editovat zdroj]

Hned za Meziříčkem ve směru ke Skrchovu je kopec s názvem Hlásek, na jehož temeni prý v dávných dobách, kdy v Letovicích na místě nynějšího zámku býval letovický hrad, stávala tvrz či hláska, z níž se dávalo na hrad znamení při blížícím se nebezpečí. Z Hlásku je možné shlížet do dalekého údolí až k Rozhraní, a proto mohlo být včak dáno znamení, kdy se nepřítel blížil. Přes Rozhraní, Borovou a Letovice vedla i v dávné minulosti cesta z Čech do Brna a blížící se nepřítel mohl být na této cestě včas spatřen. Po bývalé tvrzi - nezůstalo památky, udržel se podnes jen název kopec - Hlásek.

Kamenná svatba[editovat | editovat zdroj]

Za Kochovem po turistické trase z Kochova do Velkých Opatovic se nacházejí kamenné útvary, v nichž je možno rozeznat kočár s koňským spřežením s nevěstou a ženichem. Když prý tudy projížděla jednou svatba, vystoupila před kočárem stařena, která prosila o almužnu. Ničeho nedostala a sklidila jen nadávky a nakonec, když nehodlala z cesty ustoupit, ji kočí švihl bičem. Stařena zlostně pronesla zaklínací slova: „Bodejž byste všichni zkameněli“. A v tom se to stalo. Kočár se zapřaženými koňmi i svatbou zkameněl. Stařena prý je proklela. Tak dopadla svatba na svou lakotu.

Geografie a klima[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Letovice se nacházejí 47 km severně od Brna a 27 km jižně od Svitav. Jedná se o rozhraní Malé Hané, Českotřebovské, Moravskotřebovské a Nedvědické vrchoviny. Letovice leží na moravské straně bývalé zemské hranice Čech a Moravy.

  • Malá Haná – její součástí je Letovická kotlina, jejíž nejvyšší bod je vrchol Strážnice (443 m n.m.). Nejvyšším bodem Malé Hané je vrchol Nad Amerikou (558 m n.m.).
  • Českotřebovská vrchovina – její součástí je i nejvyšší kopec v okolí Letovic Vlkov, který má výšku 599 m n.m.
  • Moravskotřebovská pahorkatina – na Letovicko zasahuje jen okrajově a zastupuje ji pouze kopec Na vrších (590 mn.m.).
  • Nedvědická vrchovina – spadá do ní údolí řeky Křetínky, jenž tvoří severní hranici mezi ní a Českotřebovskou vrchovinou. Řeka Svitava tvoří její východní hranici mezi ní a Malou Hanou.

Klimatické poměry[editovat | editovat zdroj]

ČR patří do oblasti mírného podnebného pásu. Letovice se nacházejí na přechodu klimatických oblastí MT3 a MT7, které se dají charakterizovat jako mírně teplé, mírně vlhké s mírnou zimou. Počasí také ovlivňuje převládající směr větrů. Západní či jihozápadní vítr přináší v létě déšť a chladno. Zimu naopak zmírňuje. Vítr východní či severovýchodní přinese teplé a slunečné léto, v zimě naopak tuhé mrazy.

Klimatická oblast MT3 MT7
Počet dnů s teplotou nad 10˚C 120 - 140 140 - 160
Počet letních dnů 20 - 30 30 - 40
Počet mrazových dnů 130 - 160 110 - 130
Počet ledových dnů 40 - 50 40 - 50
Průměrná teplota v lednu v ˚C -3 až -4 -2 až -3
Průměrná teplota v dubnu v ˚C 6 - 7 6 - 7
Průměrná teplota v červenci v ˚C 16 - 17 16 - 17
Průměrná teplota v říjnu v ˚C 6 - 7 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110 - 120 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350 - 450 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období (mm) 250 - 300 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100 60 - 80
Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50
Počet dnů zamračených 120 - 150 120 - 150

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Letovice patří do povodí řeky Svitavy, která patří k úmoří Černého moře. Zásobování pitnou vodou zajišťuje vodovod z Vlkova, Písečné a z Poříčí. Březovský vodovod, který Letovicemi také prochází, zásobuje především Brno.

Kousek od Masarykova náměstí se do Svitavy (vlevo) vlévá kanál z potoku Křetínka

Svitava[editovat | editovat zdroj]

Řeka Svitava pramení na svazích Javornického hřebenu u obce Javorník v nadmořské výšce 465 m n.m., odkud protéká přes Svitavy, Letovice, Blansko až do Brna, kde se vlévá do řeky Svratky. Má celkovou délku 97 km a patří do povodí Dunaje.

Křetínka[editovat | editovat zdroj]

Křetínka pramení v Třebovském mezihoří 150 m severně od obce Stašov v nadmořské výšce 645 m n. m. Protéká pod hradem Svojanov, dále přes Bohuňov, Křetín až do Letovic, kde se vlévá u podniku Tylex do řeky Svitavy. Její celková délka je 29 km. V letech 19721976 na ní byla vybudována vodní nádrž Letovice.

Kladorubka[editovat | editovat zdroj]

Kladorubka pramení za bývalými lázněmi Andělka. V roce 1964 na ní byla započata stavba Letovického rybníka o ploše 3,5 ha a hloubce 5,5 m, jenž slouží k rybolovu a rekreaci. U Letovických strojíren se vlévá do Svitavy.

Vodní nádrž Letovice[editovat | editovat zdroj]

Hlavní význam této přehrady je ochrana před povodněmi a doplňování stavu řeky Svitavy, která měla velký úbytek vody po výstavbě březovského vodovodu v letech 19111912 a vybudování jeho druhé větve v letech 1972 – 1975 (plánována byla již v roce 1929). První úvahy o stavbě přehrady pocházejí již z roku 1911. Počítalo se s kamennou hrází a objemem 5,8 miliónů m3. Studie z roku 1929 již uvažovala o 11 miliónech m3 a vodní elektrárně na úpatí hráze. Vlastní realizace projektu započala v dubnu 1972 a skončila 31. prosince 1976. Uvedení do plného provozu se konalo 1. října 1979. Přehrada nyní kromě výše uvedených důvodů slouží i k rekreaci a rybolovu. Místní ji nazývají Křetínka.

Údaje
  • Délka hráze: 123 m
  • Výška hráze: 28,5 m
  • Šířka koruny hráze: 5 m
  • Celkový objem násypu hráze: 186 000 m³
  • Max délka nádrže: 4,7 km
  • Max. šířka nádrže: 397 m
  • Max. hloubka nádrže: 27,3 m
  • Plocha: 104,6 ha
  • Objem: 11 570 000 m3
  • Výkon turbíny: 100 kW
  • Úplné vypuštění přehrady: 24,5 dne
  • Celkové náklady na stavbu: 127 263 000 Kčs

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Letovicích.

Keltský skanzen Isarno[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Prokopa

Skupinka přátel živé historie založila v bývalém lomu, poblíž hráze vodní nádrže Letovice, keltský skanzen Isarno. Název Isarno je odvozen od starého keltského názvu pro železo. Nalézá se tu například kovárna z doby bronzové, hospůdka a další stavby. Po areálu se volně pohybují prasata, kozy, ovce, psi i kočky. Pro zájemce je i možnost projížďky na koni.[2] V roce 2013 byl skanzen po tříroční pauze opět otevřen a chystá se jeho rekonstrukce.[3]

Vodárenská věž[editovat | editovat zdroj]

Vodárenská věž I. březovskému vodovodu

Je stále funkční stavebně technickou památkou. Měří 20 m a je součástí I. březovského vodovodu z roku 1911. Věž se nachází hned vedle místního hřbitova.

Kostel sv. Prokopa[editovat | editovat zdroj]

Původně gotický kostel sv. Prokopa byl postavený v letech 13701380, a později byl několikrát přestavován. Před kostelem se nachází fara, o níž je první zmínka již v roce 1353. Uvnitř kostela jsou cenné historické náhrobky majitelů letovického panství.

Klášter Milosrdných bratří[editovat | editovat zdroj]

Jezírko v letovickém parku

Klášter Milosrdných bratří v Letovicích byl postaven z daru 24 000 zl. od Jindřicha Kajetána Blümegena, jenž chtěl, aby součástí kláštera byla i nemocnice. Stavitelem barokního kláštera byl řeholní bratr Longinus Traub z Vídně. Práce započaly 26. dubna 1751 a dokončeny byly roku 1784.

Klášterní kostel sv. Václava je vyzdoben malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku 1930 a vybaven novými varhany od letovického rodáka Františka Čapka z toku 1917. Pod kostelem je klášterní krypta. Dále je v klášteře lékárna s bohatými freskami a původním vybavením z roku 1760. Nyní v klášteře sídlí nemocnice pro starší a dlouhodobě nemocné pacienty.

Zámek Letovice[editovat | editovat zdroj]

Původně dřevěná tvrz ze 14. století byla později přestavěna na kamenný hrad, chráněný třemi bránami s padacími mosty. Hrad byl později přestaven na zámek. Současnou podobu získal zámek Letovice v 30. letech 19. století, kdy byl v majetku rodu Kálnoky.

Zámecký park Letovice[editovat | editovat zdroj]

Zámecký park Letovice má rozlohu 27,6 ha. Jedná se o kulturní památku a zvláště chráněné území. Je to rozsáhlý přírodně krajinářský park s romanticko – gotickou úpravou.

Městská správa[editovat | editovat zdroj]

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
Občanská iniciativa, SNK 13 800 5
ODS 10 329 4
ČSSD 9 618 4
KSČM 9 164 3
KDU-ČSL 7 025 3
Sdružení nestraníků 3 691 1
Nestraníci 2 955 1

Při volbách do městského zastupitelstva 20. října a 21.října 2006 byla volební účast 53,95%. Pro funkční období 2006 – 2010 byli do 21-členného zastupitelstva zvoleni zástupci 7 politických subjektů. Na 1. zasedání Zastupitelstva města Letovice pak byla zvolena 7-členná rada ve složení:

  • Mgr. Radek Procházka - starosta (Občanská iniciativa, SNK)
  • Vladimír Stejskal - místostarosta (ODS)
  • Bohuslav Kuda - místostarosta (KDU-ČSL)
  • Michal Bula (Občanská iniciativa, SNK)
  • JUDr. Jan Královec (KDU-ČSL)
  • Karel Synek (ODS)
  • RNDr. Petr Janoušek (ODS)

místní části[editovat | editovat zdroj]

Letovice mají 17 místních částí. Jsou to:

  • Babolky – Název vznikl od slova „babulky“, což bylo označení místních pro housata. K Letovicím připojeny v roce 1976.
  • Dolní Smržov - „Dolní“ podle polohy a „Smržov“ podle houby, která zde byla velmi hojná. K Letovicím připojen v roce 1986.
  • Chlum – Vesnice leží na úpatí kopce Vlkov (599 m n. m.) , nejvyššího bodu Letovic, jenž má protažený hřbet. Takový kopec se někdy označuje jako chlum. K Letovicím připojen v roce 1976.
  • Jasinov – Název pochází od slova jas nebo jeseň. K Letovicím se připojil v roce 1986.
  • Kladoruby – První zmínka pochází z roku 1295. Název se odvozuje od zaměstnání místních lidí - „klády rubali“. Nalézá se zde také areál bývalých lázní Andělka s parkovou úpravou. K Letovicím připojeny v roce 1986.
  • Klevetov - K Letovicím se připojil v roce 1968.
  • Kněževísko – Ves, která byla ve vlastnictví kněze či knížete. K Letovicím připojeno 1980.
  • Kochov – První zmínka pochází z roku 1274. Roku 1848 většina obce vyhořela. Název odvozen od jména Koch. K Letovicím připojen 1980.
  • Letovice – Jsou dvě verze původu názvu:
    • Jelikož jsou Letovice v údolí, tak zde vydrželo teplejší počasí déle a zima byla mírnější - „léta více“.
    • Druhá a méně pravděpodobná verze je, že název je odvozen od náčelníka Leta, který měl být majitelem letovského panství.
  • Lhota – K Letovicím připojena 1952. Je to nejběžnější název v ČR. Původ názvu viz Lhota.
  • Meziříčko – Název vznikl od toho, že se vesnice nalézá mezi dvěma řekami. Těmi jsou Svitava (dříve Březová) a Křetínka (dříve Svitavice). První zmínka pochází z roku 1407. K Letovicím připojeno 1976.
  • Novičí – Název se odvozuje od toho, že tato vesnice byla založena později než ostatní – je novější. K Letovicím připojeno 1976.
  • Podolí – Označení vyplynulo z polohy v údolí (dol, dolina). K Letovicím připojeno 1986.
  • Slatinka – Název vznikl pravděpodobně podle místa, na kterém byla obec vystavěna – „slatina“ = močál. K Letovicím připojena 1960.
  • Třebětín - Název odvozen od jména Třebata. K Letovicím připojen 1960.
  • Zábludov - Název odvozen od jména Záblud. K Letovicím připojen 1980.
  • Zboněk - První zmínka o obci pochází z roku 1201. V úrovni řeky Svitavy je zde nejnižší bod Letovic - 318 m n. m. Název odvozen od jména Zbyněk. K Letovicím připojen 1968.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Seznam starostů Letovic od roku 1848 do současnosti, jak jsou uvedeni na pamětní desce v budově radnice.

Období Jméno
1848 – 1856 Kašpar Kašparides
1856 – 1867 Hynek Háder
1867 – 1876 Jan Biegner
1876 – 1879 František Jeřábek
1879 – 1884 Jan Pivnička
1884 – 1889 Hynek Háder
1889 – 1894 Jan Pivnička
1894 – 1910 Karel Synek
1910 – 1911 Karel Chládek
1911 – 1918 Josef Biegner (úřadující radní)
1918 – 1919 MUDr. Josef Daníček
1919 – 1920 Josef Macháček
1920 – 1924 František Štorek (úřadující první náměstek)
1924 – 1928 Josef Petr
1928 – 1932 Jeňko Plevač
Období Jméno
1932 – 1939 František Pelíšek
1939 – 1945 František Chmelař (městský komisař)
1945 – 1945 Jaroslav Skoupý
1945 – 1951 František Kalina
1951 – 1952 František Šimek
1952 – 1964 Jaroslav Dvořáček
1964 – 1976 Antonín Konopáč
1976 – 1980 Aleš Šoch
1980 – 1989 František Adam
1989 – 1990 Miloslav Bursa (zastupující místopředseda)
1990 – 1992 Ing. Zdeněk Kolár
1993 – 1994 Bohuslav Kuda
1994 – 2006 Josef Novotný
2006 – 2010 Mgr. Radek Procházka
2010 – 2014 Vladimír Stejskal


Zastupitelstvo města má 21 členů a městská rada 7 členů. V letech 2010 až 2014 vykonával funkci starosty Vladimír Stejskal (ODS). Ten byl opětovně do této funkce zvolen na ustavujícím zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2014. Místostarostou byl pak zvolen Jiří Palbuchta (ČSSD). Sedmičku radních doplnili za ODS Marek Chládek a Petr Janoušek, za ČSSD Eva Pařilová, za KDU-ČSL Bohuslav Kuda a za KSČM Karel Válek.[4]

Mikroregion Letovicko[editovat | editovat zdroj]

Mikroregion Letovicko byl založen 18. května 2000. Jeho účelem je podpořit projekty, jenž přesahují svým rozsahem a významem jednotlivé obce. Je v něm sdruženo 15 obcí. Jsou to Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky a Vranová. Mikroregion Letovicko zabírá plochu 103 km², což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko. Má 9 600 obyvatel, což je cca 9 % obyvatelstva okresu Blansko. Průměrnou hustotou zalidnění zde činí 96 obyvatel na 1 km², což je výrazně pod celostátním průměrem (132 obyvatel na 1 km²).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Již v minulosti procházela Letovicemi důležitá dopravní cesta. Jednalo se o tzv. “trstenickou stezku” vedoucí z Brna přes Černou Horu a Svitávku do Letovic, odkud pokračovala přes Bystré a Poličku do Polabí. Nyní Letovicemi prochází důležitá silniční a železniční komunikace. Jedná se o:

  • mezinárodní silnici E461 – Vede po trase Svitavy – Brno – Mikulov a Vídeň. Na území ČR má délku 127,714 km. Začíná na křižovatce silnic I/35 a I/43, jenž tvoří součást mezinárodní silnice E442. V Letovicích se na ni napojují silnice 2. třídy číslo 365 a 368. Až do Brna vede E461 po silnici první třídy I/43. Z Brna pokračuje po rychlostní silnici R52 a od Pohořelic silnicí první třídy I/52 až k hraničnímu přechodu Mikulov.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě existují:

  • tři mateřské školy – v ulici Komenského 671/11, Čapkova 802/10 a Třebětínská 28/19.
  • Základní škola Letovice – Jedna budova se nalézá v Tyršově ulici 23/1023 a druhý, nověji postavený areál v ulici Komenského 5.
  • Základní umělecká škola Letovice – Škola vznikla 1. října 1952. Vystřídala několik prostor a nyní sídlí na Masarykově náměstí 29. ZUŠ má výtvarné, klavírní a taneční oddělení. Působí na ní dětský pěvecký sbor „Sluníčko“, dechový orchestr, mažoretky a houslový soubor.
  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Masarykova škola práce - Budova školy byla slavnostně otevřena 23. srpna 1931. V důsledku zvyšujícího se počtu žáků byla budova školy několikrát přestavována a rozšiřována. Probíhá zde výuka tří maturitních, tří učňovských a jednoho nástavbového oboru.
  • Biskupské gymnázium Letovice – právně vzniklo 27. září 1991, ale výuka započala až 1. září 1993. Gymnázium bylo humanitního zaměření s výukou zaměřenou na výuku angličtiny, němčiny a latiny. V roce 2012 byla škola sloučena s Biskupským gymnáziem v Brně.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Letovice nabízejí několik možností sportovního vyžití, mezi nimi posilovnu v centru města nebo sportovní halu (24x42m) s přilehlými volejbalovými kurty (včetně plážového volejbalu). Dále je ve městě letní koupaliště s tobogánem, u jehož areálu je minigolf a 7 venkovních antukových tenisových dvorců. Hrát je možné i v zimě, jelikož od 14. října do 11. dubna je nad dvěma kurty velká nafukovací hala.

V Letovicích je i několik sportovních klubů:

Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství se zaměřuje především na pícninářství, pěstování méně náročných plodin a chov skotu. Průmysl v Letovicích je textilní, keramický, strojírenský a kamenický. Mezi nejvýznamnější firmy patří:

  • Tylex - výrobce záclon, krajek, tylů, voálů, technických síťovin a 3D textilií
  • Letovické strojírny s.r.o. - výroba, montáž a prodej strojních součástí a celků, včetně jejich povrchové úpravy.
  • Letoplast - výroba součástí z plastů pro výrobní spotřebu.
  • Keramika Letovice s.r.o. - výroba a prodej kachlí, kachlových doplňků, šamotových vyzdívek, plátků, hlíny s šamotových komínových vložek.
  • Alfachem s.r.o. - výroba a prodej mycích a čisticích prostředků.
  • Českomoravská textilní s.r.o. - výroba bytového textilu
  • Kamenoprůmysl Komárek s.r.o. - výroba je především zaměřena na oblast stavebnictví, ale i na hřbitovní a církevní architekturu.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Československý válečný kříž 1939

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Panorama města Letovice
Panorama města Letovice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-10-18]. S. 86. Dostupné online.  
  2. Toulavá kamera 1, str. 22-23, ISBN 80-7316-228-8
  3. ŽIVNÁ, Kristýna. Isarno po třech letech přivítalo první návštěvníky [online]. Blanensky.denik.cz, 2013-07-11, [cit. 2013-07-12]. Dostupné online.  
  4. ONDRÁČKOVÁ, Eva. Vladimír Stejskal obhájil křeslo starosty Letovic. Blanenský deník [online]. 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan Illa a Alexander Hugo Kálnoky, Historie rodo Kálnoky. K&B tisk s.r.o., Letovice, 2000.
  • RNDr. Marta Makovská a Mgr. Rostislav Mrázek, Letovice a okolí 2. díl. Základní škola Letovice, Letovice, 1996.
  • Milan Illa a Radek Jurnečka, Letovice Farní kostel sv. Prokopa. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Milan Illa, Letovice Milosrdní bratři. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
  • Ing. František Mlateček, Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Artron Boskovice, Boskovice, 2000. ISBN 80-238-6959-0
  • Slavomír Brodesser, Staletími podél řeky Svitavy. MTZ – Tiskárna Lipník a.s., Brno, 2005. ISBN 80-7028-217-7
  • redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966.
  • František Krchňák, Zvony v Letovicích a okolí. JIH sazba a tisk, Brno, 1999.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]