Benetice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Třebíčsku. O části města Světlá nad Sázavou pojednává článek Benetice (Světlá nad Sázavou).
Benetice
Centrum Benetic od kostela sv. Marka

Centrum Benetic od kostela sv. Marka

znak obce Beneticevlajka obce Beneticeznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0634 590304
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Třebíč (CZ0634)
obec s rozšířenou působností: Třebíč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 4,91 km²
počet obyvatel: 192 (2007)
nadmořská výška: 566 m
PSČ: 675 06
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Benetice
Benetice č. p. 46
675 06 Benetice
starosta / starostka: Karel Houzar
Oficiální web: http://www.benetice.ic.cz
E-mail: ou.benetice@tiscali.cz

Benetice
Red pog.png
Benetice
Benetice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Benetice (s předložkou 2. pád do Benetic, 6. pád v Beneticích, německy Benetitz[1]) jsou obec ležící severně od města Třebíče. Benetice patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč a má necelých 200 obyvatel.

Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Benetice se prostírají na svazích úzkého údolí, svažujícího se k jihu do povodí Klapovského potoka, vzdáleny asi 10 km severně od Třebíče ve výšce 566 m nad mořem. Katastrální území obce má rozlohu 491 ha a současný počet obyvatel je 192, z toho 56 připadá na místní část Věstoňovice. Věstoňovice jsou od Benetic vzdáleny necelý kilometr jižním směrem. Je zde 12 domů a se svými 56 obyvateli jsou nejlidnatější obcí třebíčského okresu (asi 5 osob na jeden dům).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Benetice byly založeny nejpozději v první polovině 13. století jako kolonizační ves na klášterství třebíčských benediktýnů a až na krátké období patřily k velkostatku třebíčskému. Podle zakladatele benediktinského řádu Benedikta (ve staročeštině Benety) dostaly Benetice své jméno. Počátkem 15. století byly klášterem zastaveny světským majitelům, z nichž se r. 1409 připomíná Stibor z Benetic. K třebíčskému panství pak obec náležela až do zrušení patrimoniální správy (r. 1848).

Dnes mají Benetice 53 domů a 136 obyvatel. Nejčastější příjmení je „Krejčí“. Je zde škola, prodejna smíšeného zboží, kulturní dům. Pošta byla zrušena na jaře r. 2011. Na rok 2008 je naplánována výstavba veřejného vodovodu. Obec měla vlastní samosprávu až do r. 1979, kdy byla integrována pod místní národní výbor Svatoslav. Od r. 1990 mají Benetice opět samosprávu vlastní.

Starosta
1990–1998 Antonín Houzar
1998–2010 Jiří Vlach
2010–dosud Karel Houzar

Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]

Znak a prapor byly Beneticím uděleny parlamentem České republiky dne 9. ledna 2003. Hlavní figurou návrhu znaku a praporu obce byl zvolen okřídlený lev sv. Marka s knihou v tlapách, doplňující mnišské kápě připomínají původní benetickou vrchnost – třebíčské benediktýny. Základní barvy znaku i listu praporu byly převzaty z heraldiky dlouhodobých majitelů třebíčského panství – hrabat z Valdštejna (později z Valdštejna-Vartenberka).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Marka a fara[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Marka

Hlavní dominantu obce tvoří kostel sv. Marka, farní kostel Římskokatolické farnosti Benetice. Původní kostelík stával ve středu osady, byl z části dřevěný, i ostatní stavení v té době kryly došky a šindel a dost často padala za oběť požárům. Při jednom takovém ohni shořel i tento kostel. Bylo to podle kronikáře r. 1774. Poměrně brzo bylo vše opraveno, ale jen nouzově. V roce 1785 byla při kostelíku zřízena nová duchovní správa pro Benetice a několik okolních obcí. Kostelík byl však jen nouzový, a tak v létech 18531859[2] za obnos kolem 20 000 zl. došlo ke stavbě nové svatyně. Nová stavba však potřebovala více prostoru, než poskytoval starý historický areál kostelíka a hřbitova. Tak se staveništěm stalo místo kolem nového hřbitova z roku 1789. Starý kostel byl stržen, hřbitůvek časem zanikl a místo bylo označeno křížem. Stavbu řídil známý třebíčský stavitel Dominik Herzán. Výstavný chrám byl posvěcen vlasteneckým knězem, třebíčským děkanem, J. Janouškem 16. října 1859. Na kůr byly pořízeny krásné nové varhany, které slouží dodnes. Klenuté stropy jsou opatřeny nádhernými malbami. Na tak malou farnost je to dílo obrovské, patří mezi největší na Třebíčsku. Nebyly tu žádné šlechtické rody, dílo bylo vybudováno z darů a práce místních farníků, kteří se živili převážně zemědělstvím.

Rovněž fara je stará památná budova postavená ještě ke starému kostelíku v létech 1760 za vlády císaře Josefa I. Střecha je opatřena břidlicovou krytinou, která v roce 1999 prošla generální opravou.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Škola se datuje od znovuzřízení fary r. 1785.[2] Tehdy se vyučovalo v dřevěné chalupě a navštěvovaly ji děti z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi. V roce 1820 byla postavena škola zděná. Když počet dětí vzrostl na 180 byla roku 1889 odškolena Svatoslav a r. 1892 Horní Vilémovice. V Horních Vilémovicích zanikla škola v roce 1949 a ve Svatoslavi v r. 1978. V říjnu roku 1949 byla v Beneticích otevřena nová moderní školní budova a původní přestala sloužit svému účelu. Činnost školy vykonává příspěvková organizace Základní škola Benetice okres Třebíč. Škola je malotřídní. Dochází do ní asi 20 dětí z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi.

Hasičský sbor[editovat | editovat zdroj]

Hasičský sbor Benetice byl založen v roce 1942. Stavba Nové hasičské zbrojnice byla zahájena v roce 1956 na návsi, kde dříve stávala obecní kovárna a pastouška. Zbrojnice byla dokončena v roce 1959. V roce 1961 byla pořízena druhá motorová stříkačka, kterou roku 1992 nahradila moderní P12. Za dobu téměř 65 let pomáhali místní hasiči likvidovat asi 20 požárů. Již řadu let se družstvo mužů účastní soutěží v požárním sportu po celé republice a dosahuje vynikajících výsledků, což potvrdila i jejich účast v extralize kde v roce 2012 obsadilo družstvo Benetic 3. místo.

Ochrana přírody. Krajinný ráz[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti obce se nachází památný strom „Velký Javor“, jehož stáří se odhaduje na 600 roků. Roste na okraji lesa pár set metrů od Věstoňovic v nadmořské výšce 586 m a obvod kmene činí úctyhodných 750 cm. I tento památný strom byl zařazen do dokumentárního cyklu moderovaného Luďkem Munzarem „Paměť stromů“. Z větší části je katastr obce začleněn do Přírodního parku Třebíčsko rozprostírající se na ploše téměř 10 000 ha. Oblast je zajímavá rozptýlenými žulosyenitovými ostrůvky a balvanitými útvary. Ráz krajiny je převážně kulturní a jen místy se zachovala původní vegetace. Jsou to především zbytky kostřavových pastvin s koniklecem velkokvětým, vstavačem obecným, smilem písečným a dalšími druhy. Kraj je vhodný pro houbaře, hluboké lesy jsou protkány turistickými trasami a i cykloturista si zde přijde na své.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Benetic[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 214 234 267 250 230 244 252 159 185 175 193 198 183

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Třebický okres. 1. vyd. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 49.  
  2. a b Dvorský, l. c., str. 170.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Slovníkové heslo Benetice ve Wikislovníku