Adam z Valdštejna

Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (1569/1570 – 1638), byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů, zachoval se také jeho deník.

Pocházel z rodinu staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhlo značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 se vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra. Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu. Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího.

Ačkoliv nikdy nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna, ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.

Literatura

• Adam z Valdštejna. Deník rudolfinského dvořana : Adam mladší z Valdštejna 1602-1633. Příprava vydání Marie Koldinská, Petr Maťa. Praha : Argo, 1997. ISBN 80-7203-170-8.