Nové Město (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nové Město
Nové Město – sídliště Na Kopcích

Nové Město – sídliště Na Kopcích

charakter sídla: místní část
obyvatel: 1056 (2001)
domů: 242 (2009)
PSČ: 674 01
součást obce: Třebíč
okres: Třebíč
historická země: Morava
katastrální území: Třebíč (1,5 km²)
nadmořská výška: max. 455 m
Nové Město na mapě
Nové Město
Red pog.png
Nové Město
Nové Město, Česko
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Nové Město je část města Třebíče. Mimo zástavbu bytových domů a rodinných domů se na jeho území nachází též několik obchodních a výrobních provozoven. Větší část území této části města stále není zastavěna: zůstávají tu pole i lesy. Na severovýchodě území má Moravský rybářský svaz na potoce Lubí stejnojmennou vodní nádrž. Mimo to na východě vzniklo několik menších zahrádkářských kolonií. Ze zařízení občanské vybavenosti lze uvést též tenisové kurty a hřiště, základní a mateřskou školu.

Umístění[editovat | editovat zdroj]

Jižní hranicí Nového Města je řeka Jihlava a za ní Jejkov. Na západě území Nového Města sousedí s Novými Dvory a Týnem, na severu s Pocoucovem, na východě s Ptáčovem a na jihovýchodě též s Kožichovicemi.

Ulice Brněnská

Ve vztahu k Novým Dvorům běží hranice Nového Města souběžně s ulicí Křížovou do ulice Branky, odtud pokračuje na sever k cihlovým družstevním obytným domům v Modřínové ulici. Tam dosahuje až téměř k základní škole v Benešově ulici, když pro Nové Město zabírá západní část bývalého slavnostního prostranství, dnes zastavěného malým střediskem služeb; v jeho místě stávala socha novodvorského rodáka Bohumíra Šmerala. Tam se hranice stáčejí zpět k jihu a běží kolem bývalé továrny v ostré zatáčce Velkomeziříčské ulice k jihozápadu tak, aby obešla panelové domy v Novodvorské ulici a na jih od nich podél ulice Brněnské pokračují k východu. Blok domů kolem Cihlářské ulice obcházejí hranice severním směrem k panelovému domu v Novodvorské ulici a nad údolím Rafaelovy ulice kopírují východní stranu panelového sídliště, z východní a severní strany dál obcházejí novodvorský areál pekárny a výtopny až k silnici na Velké Meziříčí. Po asi 400 metrech po silnici se hranice stáčejí k východu a směřují k vodní nádrži Lubí, jejíž celou plochu zahrnují k Novému Městu. Potok Lubí pak vytváří přirozené hranice Nového Města na východě, a to až k řece Jihlavě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní Město vzniklo snad až po obnově města v závěru 15. století. Jako část města se uvádí v polovině 16. století.[1] Jeho páteří byla dnešní ulice Brněnská, na západě začínající u branky uzavírající vjezd na Nové Dvory. Na východě zástavba zabíhala k severu v údolí, v jehož severní části bývalo městské popraviště. Prostor tohoto údolí kdysi sloužil pěstování vinné révy a chmele. Terénní úpravy teras zde udržovali i pozdější vlastníci a dochovaly se až do sklonku 80. let 20. století. To došlo k prakticky celkové asanaci této čtvrti. Zrušena byla ulice Vinohradská, Šárecká a Na Spravedlnosti. Z posledně jmenované ulice zůstal jen jediný dům. Označení Rafaelova se přeneslo na novou silnici-přeložku silnice č. II/360; ta byla otevřena v roce 2002.

Ulice Branka

Významnou novoměstskou osobností býval Jan Rafael Chroustenský z Chroustenic a Malovar. Ten roku 1614 koupil ve městě Třebíči v Hasskově ulici dům č. 102.[2] Na Novém Městě vlastnil zmíněné chmelnice a vinice. Po bitvě na Bílé hoře odešel do emigrace. Své vinice a chmelnice daroval městu. Jeho manželkou byla Šárka, po níž nesla jméno krátká ulice Šárecká.

Nové Město mívalo venkovský charakter.[3] Historicky zde žily rodiny řemeslníků hospodařících v menším rozsahu i zemědělsky. Urbář roku 1654 uvádí na Novém Městě 41 domů.[4] Pospolitý sousedský život na Novém Městě spolu s Novými Dvory přetrvával ještě po druhé světové válce.[1] Stará domovní zástavba Nového Města byla těžce zasažena realizací obytného souboru Brněnská, od sklonku 80. let 20. století postupně budovaného na blízkých Nových Dvorech a přes údolí Rafaelovy ulice v pozdějším sídlišti Na Kopcích. Obytný charakter dosavadní páteře Nového Města se vychýlil ve prospěch služeb (městské jatky z roku 1896, servisní služby motoristům), obchodu (obchodní dům Kaufland z roku 1998, prodej automobilů) a lehkého průmyslu (Rukavičkářské závody, posléze Domino; Oděva, posléze Altreva). Plnění obytných funkcí Nového Města se přesunulo do nové čtvrti Na Kopcích.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Nového Města dosáhl roku 2001 počtu 1056, počet trvale obydlených domů pak činil 161.

Vývoj počtu obyvatel Nového Města[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 805 990 1302 1510 1556 1497 1232 . . . . 510 1056

Školství[editovat | editovat zdroj]

Pro potřeby dětí z Nových Dvorů a Nového Města byla roku 1887 otevřena novodvorská škola. Mateřskou školu měly obě části města již od roku 1885.[6]

Škola Na Kopcích Základní škola a mateřská škola Na Kopcích – zbudována jako škola obytného souboru Brněnská. Vzdělání začala poskytovat školním rokem 1996/1997,[7] od školního roku 2008/2009 přidala občanům Nového Města též službu mateřské školy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V ulici Na Spravedlnosti se dříve nacházelo popraviště. Svůj význam pozbylo po roce 1755, v němž město pozbylo hrdelní právo. Objeveno a prozkoumáno bylo ve 30. letech 20. století.

Zbylý dům ulice Na Spravedlnosti

V bývalém Bochníčkově mlýně byla před rokem 1600 zřízena papírna. Ta skončila během velké povodně v roce 1773. Průmyslový provoz zde nahradila hostinská činnost. Hospoda sloužila i jako lidová tančírna a prostor dělnických schůzí. Roku 1907 zde byla založena Dělnická tělocvičná jednota. Budova byla zbourána roku 1985 a na jejím místě vyrostla prodejna automobilů.[8]

Na místě bývalého zájezdního hostince U Anděla byly v roce 1895 postaveny nové městské jatky, velmi brzy rozšířené, aby nahradily ty nevyhovující stojící do té doby na Jejkově. Neporáželi se zde koně. Pro ty byly zbudovány primitivní jatky u kožichovického žlebu naproti železničnímu mostu.[9]

Novoměstský most překlenující údolí Rafaelovy ulice a prodlužující ulici Modřínovou do sídliště Na Kopcích byl zbudován v letech 19881989.

V letech 19891990 probíhaly práce na odklonění řeky Jihlavy více na jih; celková délka přeložky činila 560 m.[10]

Vodní nádrž Lubí byla postavena v roce 1962 a v letech 19631967 byla pro Třebíč jedním ze zdrojů vody.[11]

Mapy[editovat | editovat zdroj]

Přehledná mapka Nového Města A Rafaelova ulice roku 1985 Rafaelova ulice roku 2008
Rafaelova ulice r. 1985 Rafaelova ulice r. 2008
Legenda: 1. ulice Branka, 2. křižovatka Brněnská-Rafaelova-Šárovská, 3. sídliště Na Kopcích, 4. Lubí
Fotografie GeoCommons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JOURA, Jiří. Třebíč v proměnách. 2. vyd. Třebíč : Akcent, Drahomír Rybníček, 1999, 2001. 166 s. ISBN 80-7268-148-6. S. 87.  
  2. JOURA, Jiří. Zpravodaj města Třebíče. 6 1987, čís. 6, s. 17.  
  3. Vesnický charakter Nového Města byl z pohledu některých Třebíčanů problémem, jak uvádí dr. Mejzlík: „[Nové Město] nikdy netvořilo důstojný vjezd do města. Cizinec má dojem, že přijíždí do jakési dlouhé vsi.“ MEJZLÍK, Jaroslav. Zbourali nám Třebíč?. Zpravodaj města Třebíče. 8 1983, čís. 8.  
  4. FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč. Dějiny města I.. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s. S. 139–140.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.   Roky 1950–1970 u Vnitřního Města, rok 1980 u Nových Dvorů.
  6. JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Svazek 2. Brno : Blok, 1981. (222 s.) S. 192, 197.  
  7. Kronika města Třebíče. Rok 1996, str. 62.
  8. JOURA, Jiří. Nové Dvory – Nové Město I.. Horácké noviny. 8 2004, roč. 15, čís. 65, s. 9.  
  9. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2004. 193 s. ISBN 80-239-3994-7. S. 100.  
  10. Zpravodaj města Třebíče, 8/1989, 2/1990.
  11. Zpravodaj města Třebíče, 10/1988.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Město (Třebíč) ve Wikimedia Commons