Nové Město (Třebíč)
| Nové Město | |
|---|---|
Nové Město – sídliště Na Kopcích |
|
| charakter sídla: | místní část |
| obyvatel: | 1056 (2001) |
| domů: | 242 (2009) |
| PSČ: | 674 01 |
| součást obce: | Třebíč |
| okres: | Třebíč |
| historická země: | Morava |
| katastrální území: | Třebíč (1,5 km²) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 13′ s. š., 15° 53′ 60″ v. d. |
| nadmořská výška: | max. 455 m |
 |
|
 Nové Město
Nové Město, Česko
|
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Nové Město je část města Třebíče. Mimo zástavbu bytových domů a rodinných domů se na jeho území nachází též několik obchodních a výrobních provozoven. Větší část území této části města stále není zastavěna: zůstávají tu pole i lesy. Na severovýchodě území má Moravský rybářský svaz na potoce Lubí stejnojmennou vodní nádrž. Mimo to na východě vzniklo několik menších zahrádkářských kolonií. Ze zařízení občanské vybavenosti lze uvést též tenisové kurty a hřiště, základní a mateřskou školu.
Obsah |
Umístění [editovat]
Jižní hranicí Nového Města je řeka Jihlava a za ní Jejkov. Na západě území Nového Města sousedí s Novými Dvory a Týnem, na severu s Pocoucovem, na východě s Ptáčovem a na jihovýchodě též s Kožichovicemi.
Ve vztahu k Novým Dvorům běží hranice Nového Města souběžně s ulicí Křížovou do ulice Branky, odtud pokračuje na sever k cihlovým družstevním obytným domům v Modřínové ulici. Tam dosahuje až téměř k základní škole v Benešově ulici, když pro Nové Město zabírá západní část bývalého slavnostního prostranství, dnes zastavěného malým střediskem služeb; v jeho místě stávala socha novodvorského rodáka Bohumíra Šmerala. Tam se hranice stáčejí zpět k jihu a běží kolem bývalé továrny v ostré zatáčce Velkomeziříčské ulice k jihozápadu tak, aby obešla panelové domy v Novodvorské ulici a na jih od nich podél ulice Brněnské pokračují k východu. Blok domů kolem Cihlářské ulice obcházejí hranice severním směrem k panelovému domu v Novodvorské ulici a nad údolím Rafaelovy ulice kopírují východní stranu panelového sídliště, z východní a severní strany dál obcházejí novodvorský areál pekárny a výtopny až k silnici na Velké Meziříčí. Po asi 400 metrech po silnici se hranice stáčejí k východu a směřují k vodní nádrži Lubí, jejíž celou plochu zahrnují k Novému Městu. Potok Lubí pak vytváří přirozené hranice Nového Města na východě, a to až k řece Jihlavě.
Historie [editovat]
Vnitřní Město vzniklo snad až po obnově města v závěru 15. století. Jako část města se uvádí v polovině 16. století.[1] Jeho páteří byla dnešní ulice Brněnská, na západě začínající u branky uzavírající vjezd na Nové Dvory. Na východě zástavba zabíhala k severu v údolí, v jehož severní části bývalo městské popraviště. Prostor tohoto údolí kdysi sloužil pěstování vinné révy a chmele. Terénní úpravy teras zde udržovali i pozdější vlastníci a dochovaly se až do sklonku 80. let 20. století. To došlo k prakticky celkové asanaci této čtvrti. Zrušena byla ulice Vinohradská, Šárecká a Na Spravedlnosti. Z posledně jmenované ulice zůstal jen jediný dům. Označení Rafaelova se přeneslo na novou silnici-přeložku silnice č. II/360; ta byla otevřena v roce 2002.
Významnou novoměstskou osobností býval Jan Rafael Chroustenský z Chroustenic a Malovar. Ten roku 1614 koupil ve městě Třebíči v Hasskově ulici dům č. 102.[2] Na Novém Městě vlastnil zmíněné chmelnice a vinice. Po bitvě na Bílé hoře odešel do emigrace. Své vinice a chmelnice daroval městu. Jeho manželkou byla Šárka, po níž nesla jméno krátká ulice Šárecká.
Nové Město mívalo venkovský charakter.[3] Historicky zde žily rodiny řemeslníků hospodařících v menším rozsahu i zemědělsky. Urbář roku 1654 uvádí na Novém Městě 41 domů.[4] Pospolitý sousedský život na Novém Městě spolu s Novými Dvory přetrvával ještě po druhé světové válce.[1] Stará domovní zástavba Nového Města byla těžce zasažena realizací obytného souboru Brněnská, od sklonku 80. let 20. století postupně budovaného na blízkých Nových Dvorech a přes údolí Rafaelovy ulice v pozdějším sídlišti Na Kopcích. Obytný charakter dosavadní páteře Nového Města se vychýlil ve prospěch služeb (městské jatky z roku 1896, servisní služby motoristům), obchodu (obchodní dům Kaufland z roku 1998, prodej automobilů) a lehkého průmyslu (Rukavičkářské závody, posléze Domino; Oděva, posléze Altreva). Plnění obytných funkcí Nového Města se přesunulo do nové čtvrti Na Kopcích.
Obyvatelstvo [editovat]
Počet obyvatel Nového Města dosáhl roku 2001 počtu 1056, počet trvale obydlených domů pak činil 161.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 805 | 990 | 1302 | 1510 | 1556 | 1497 | 1232 | . | . | . | . | 510 | 1056 |
Školství [editovat]
Pro potřeby dětí z Nových Dvorů a Nového Města byla roku 1887 otevřena novodvorská škola. Mateřskou školu měly obě části města již od roku 1885.[6]
 |
Základní škola a mateřská škola Na Kopcích – zbudována jako škola obytného souboru Brněnská. Vzdělání začala poskytovat školním rokem 1996/1997,[7] od školního roku 2008/2009 přidala občanům Nového Města též službu mateřské školy. |
Pamětihodnosti [editovat]
V ulici Na Spravedlnosti se dříve nacházelo popraviště. Svůj význam pozbylo po roce 1755, v němž město pozbylo hrdelní právo. Objeveno a prozkoumáno bylo ve 30. letech 20. století.
V bývalém Bochníčkově mlýně byla před rokem 1600 zřízena papírna. Ta skončila během velké povodně v roce 1773. Průmyslový provoz zde nahradila hostinská činnost. Hospoda sloužila i jako lidová tančírna a prostor dělnických schůzí. Roku 1907 zde byla založena Dělnická tělocvičná jednota. Budova byla zbourána roku 1985 a na jejím místě vyrostla prodejna automobilů.[8]
Na místě bývalého zájezdního hostince U Anděla byly v roce 1895 postaveny nové městské jatky, velmi brzy rozšířené, aby nahradily ty nevyhovující stojící do té doby na Jejkově. Neporáželi se zde koně. Pro ty byly zbudovány primitivní jatky u kožichovického žlebu naproti železničnímu mostu.[9]
Novoměstský most překlenující údolí Rafaelovy ulice a prodlužující ulici Modřínovou do sídliště Na Kopcích byl zbudován v letech 1988–1989.
V letech 1989–1990 probíhaly práce na odklonění řeky Jihlavy více na jih; celková délka přeložky činila 560 m.[10]
Vodní nádrž Lubí byla postavena v roce 1962 a v letech 1963–1967 byla pro Třebíč jedním ze zdrojů vody.[11]
Mapy [editovat]
 |
A |  |
 |
| Rafaelova ulice r. 1985 | Rafaelova ulice r. 2008 | ||
| Legenda: 1. ulice Branka, 2. křižovatka Brněnská-Rafaelova-Šárovská, 3. sídliště Na Kopcích, 4. Lubí | |||
| Fotografie GeoCommons | |||
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b JOURA, Jiří. Třebíč v proměnách. 2. vyd. Třebíč : Akcent, Drahomír Rybníček, 1999, 2001. 166 s. ISBN 80-7268-148-6. s. 87.
- ↑ JOURA, Jiří. Zpravodaj města Třebíče. 6 1987, čís. 6, s. 17.
- ↑ Vesnický charakter Nového Města byl z pohledu některých Třebíčanů problémem, jak uvádí dr. Mejzlík: „[Nové Město] nikdy netvořilo důstojný vjezd do města. Cizinec má dojem, že přijíždí do jakési dlouhé vsi.“ MEJZLÍK, Jaroslav. Zbourali nám Třebíč?. Zpravodaj města Třebíče. 8 1983, čís. 8.
- ↑ FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč. Dějiny města I.. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s. s. 139–140.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 592–593. Roky 1950–1970 u Vnitřního Města, rok 1980 u Nových Dvorů.
- ↑ JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Svazek 2. Brno : Blok, 1981. (222 s.) s. 192, 197.
- ↑ Kronika města Třebíče. Rok 1996, str. 62.
- ↑ JOURA, Jiří. Nové Dvory – Nové Město I.. Horácké noviny. 8 2004, roč. 15, čís. 65, s. 9.
- ↑ JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2004. 193 s. ISBN 80-239-3994-7. s. 100.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče, 8/1989, 2/1990.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče, 10/1988.
