Střížov (Vladislav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Střížov
Střížov od východu
charakter sídla:	místní část
obyvatel:	92
domů:	25
PSČ:	674 01
součást obce:	Vladislav
okres:	Třebíč
historická země:	Morava
katastrální území:	Střížov u Třebíče
katastrální výměra:	4,1 km²
zeměpisná šířka:	49°11'51.894" s. š.
zeměpisná délka:	15°58'34.165" v. d.
nadmořská výška:	460 m
Zdroje k infoboxu a částem obce

Střížov je místní část městyse Vladislavi. Rozkládá se asi 1,3 km vzdušnou čarou na jih od Vladislavi.

Obsah 1 Geografická charakteristika 2 Historie 3 Související články 4 Zdroje 4.1 Reference

[editovat] Geografická charakteristika

Katastrální území Střížova je protáhlé ve směru severojižním (délka asi 4,5 km, šířka kolísá kolem 1 km), začíná při pravém břehu řeky Jihlavy v nadmořské výšce 390 n. m. a k jihu prudce stoupá. Na východ od obce dosahuje terén 470 m, k jihu se dál zvyšuje a v trati Přeshorní vrcholí ve výšce 496 m n. m. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450 m n. m. na západě obce při Střížovském potoce a 470 m n. m. na východě obce.

Střížovský potok – pravostranný přítok Jihlavy – přitéká ke Střížovu od Slaviček, své vody však sbírá až u Klučova na západě, proto též někdy Klučovský potok.

S Vladislaví nemá Střížov žádné přímé spojení, vyjma polní cestu. Silniční spojení vede přes Číměř: silnicí č. III/4011 a č. II/401; ve Vladislavi se tato silnice spojuje se silnicí č. I/23. Na Slavičky na jihozápadě a Třebenice na jihu vede silnice č. II/352.

[editovat] Historie

Střížov náležel mezi první statky benediktinského kláštera v Třebíči. Byli to právě benediktini, kdo zde podle tradice vybudovali kostel svatého Jiljí.^[1]

Střížov míval svou školu. Postavili ji zde roku 1794, roku 1874 ji pak obnovili a rozšířili. Ke Střížovu byly přiškoleny některé okolní obce: Okrašovice a Slavičky.^[2]

Začátkem 20. století náležely ke Střížovu i Čermákův mlýn a Kučerův mlýn na řece Jihlavě,^[1] třebaže dnes se katastrální území Střížova řeky přímo nedotýká.

Střížov býval samostatnou obcí. V letech 1961–1990 náležel k Číměři. Od ní se k 1. srpna 1990 odštěpil a připojil k Vladislavi.^[3]

Významným střížovským rodákem je major Jaroslav Krátký, vyznamenaný in memoriam Řádem bílého lva.

Vývoj počtu obyvatel Střížova^[4]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	109	116	119	121	129	119	141	111	134	83	66	71	92

[editovat] Související články

• Římskokatolická farnost Střížov-Číměř

[editovat] Zdroje

• DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis.) s. 389, 409.

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} Vlastivěda, l. c., str. 409.
2. ↑ Vlastivěda, l. c., str. 389.
3. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1310-3. s. 503.
4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 592–593.

Městys Vladislav
Hostákov | Vladislav | Střížov