Řípov
| Řípov | |
|---|---|
 Třebíč-Řípov. Pohled od východu ke kapli Panny Marie Lurdské | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Třebíč |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′55″ s. š., 15°50′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 69 (2021)[1] |
| Katastrální území | Řípov (1,9 km²) |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| PSČ | 674 01 |
| Počet domů | 28 (2011)[2] |
 | |
  Řípov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 169889 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řípov (německy Rwipow, Ripau[3]) je vesnice, část města Třebíče. Ve vesnici, tvořené dnes 18 trvale obydlenými domy, se nachází kaple Panny Marie Lurdské z 18. století. Řípov leží v nadmořské výšce 400 m n. m.
Z rozlohy katastrálního území Řípova (210 ha) ukrajuje 20 ha tzv. Nová Borovina. Část vesnice je u cesty mezi Třebíčí a Červenou Hospodou. Ve vesnici žije 69[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V takzvané zakládací listině třebíčského kláštera je uveden jako Gripovici.[4] Vždy patřil k třebíčskému panství. V okolí lze najít jaspisy a acháty a to převážně v dešťových zmolách. V okolí obce lze také nalézt rezidua s opály po zvětrávání hornin moldanubika.[5] Roku 1558 i 1678 je zde uváděno 5 láníků.[4] Tratě v obci se nazývaly dříve U Hařůvky, Poloděly, U Zmoly a Na Klinku. Cesta do města v podobě silnice vedoucí od nádraží Třebíč-Borovina (pojmenováno až v roce 1949, do té doby pojmenováno jako zastávka Řípov) byla vybudována až mezi lety 1922–1923, druhá silnice z obce vedoucí směrem na Červenou Hospodu byla zbudována v roce 1931. V roce 1937 došlo k připojení obce na elektrickou rozvodnou síť, ve stejném roce byla ve městě založena obecní knihovna. Dříve patřila obci i Brázdova cihelna, později se z této budovy stala střelnice policie.
Obec se v roce 1960 stala částí města Třebíče.[4] V polovině osmdesátých let 20. století se v obecní pastoušce měli scházet dělničtí předáci socialisté.[4] Po roce 1945 byla oblast nivy rozparcelována na další drobné pozemky a vznikla zahrádkářská kolonie, v roce 1960 pro zkrácení cesty zahrádkáři vybudovali lávku, ta byla však zničena v roce 1985 při povodni a později znovu vybudována za přispění obce.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 102 | 108 | 162 | 156 | 222 | 274 | 121 | 156 | . | . | 82 | 63 | 68 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Eduard Pokorný (1902–1979), spisovatel
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Tak jako na levém břehu Jihlavy, i její řípovský pravý břeh je hojně využíván k individuální rekreaci -
Cestu podél řeky využívají cyklisté -
Ukázka starší řípovské hospodářské zástavby -
Stodola na západním okraji Řípova -
Centrum vesnice
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 78.
- ↑ a b c d e f JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíči - pošesté. Předmluva: Jaroslav Martínek, Doslov: Milan Zeibert. první. vyd. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2015. 107 s. ISBN 978-80-87710-26-5. S. 79–82.
- ↑ ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav; ZIMÁK, Jiří. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska - Řípov u Třebíče [online]. Masarykova univerzita [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. Roky 1961–1970 u Vnitřního Města.
- ↑ ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Řípov [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řípov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Řípov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
