Přeskočit na obsah

Bolíkovice (Babice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bolíkovice
Bolíkovice z jihu
Bolíkovice z jihu
Lokalita
Charaktermístní část
ObecBabice
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel58 (2021)[1]
Katastrální územíBolíkovice (5,2 km²)
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ675 44
Počet domů29 (2021)[2]
Bolíkovice
Bolíkovice
Další údaje
Kód části obce647
Kód k. ú.600644
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolíkovice, někdy též Bulíkovice (s předložkou 2. pád do Bolíkovic, 6. pád v Bolíkovicích, německy Bulikowitz) jsou vesnice, místní část Babic v okrese Třebíč. Rozkládají se asi kilometr na sever od Babic. Ve vesnici žije 58[1] obyvatel.

Název se vyvíjel od varianty in Bolicowicz (1358, 1373), Bilicouiz (1381), Bulikowicz (1585), Bulykowitz (1672), Bulikowitz (1718), Pulikowitz (1720), Bullikowitz (1751), Bullikowitz a Bulikowice (1846), Bulikowitz a Bulíkovice (1872) až k podobě Bolíkovice v roce 1924. Místní jméno znamenalo ves lidí Bolíkových.[3] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bolíkovic.

Geografická charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Bolíkovice leží ve východní polovině svého katastrálního území při silnici č. III/4102 mezi Babicemi a Čáslavicemi. Na severu hraničí katastrální území Bolíkovic s Čáslavicemi, na západě s Cidlinou, na jihu s Babicemi a na východě s Loukovicemi.

Nadmořská výška vesnice se pohybuje v rozmezí kolem 490 m n. m. Nejvyššího bodu dosahuje katastrální území Bolíkovic na západě v kopci Maková hora (682 m n. m.). Vesnice vznikla na potoce pramenícím v Karlově studánce v lesích;[4] tento potok poté odtéká k Šebkovickému potoku a k Bolíkovickému rybníku.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358. Roku 1373 je držel Vilém z Bolíkovic (dříve Vilém z Babic).[5] Od roku 1382 pak patřily Hanzlínovi z Bolíkovic, postupně se střídalo několik majitelů, až od roku 1528 patřily do lesonického panství a později, od roku 1585 náležely do sádeckého panství.[4] V 16. století je v Bolíkovicích uvedena tvrz.[6]

Později pak patřily Tomáši Cerbonimu, který majetek prodal Bohumíru z Walldorfu. V roce 1924 byla v obci založena Domovina.[7] Obec byla elektrifikována roku 1938 Západomoravskými elektrárnami.[8] V roce 1958 bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo, to pak bylo roku 1960 sloučeno s JZD v Babicích.[7] Spojená JZD byla v roce 1972 sloučena do JZD v Lesonicích a roku 1972 pak do JZD Nový život v Jakubově.[5]

Územněsprávně byly Bolíkovice v letech 1869–1890 vedena pod názvem Bulíkovice jako osada Babic v okrese Znojmo, v letech 19001910 pod názvem Bulíkovice jako osada Babic v okrese moravskobudějovickém, v letech 19211950 jako obec v okrese moravskobudějovickém. Jako část Babic jsou Bolíkovice vedeny od roku 1961.[9]

V poli u Bolíkovic byl zastřelen Ladislav Malý, jeden z hlavních aktérů tzv. „případu Babice“.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 135 127 139 138 152 158 115 101 109 103 85 63 51 46 58
Počet domů 21 21 21 22 22 24 27 29 29 25 25 25 26 28 29

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 92–93. 
  4. a b ALOIS, Plichta. Jaroměřicko: Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. 1. vyd. Svazek 1. Třebíč: Arca JiMfa, 1994. 2 svazky (492 s.). ISBN 80-85766-38-8. S. 110. 
  5. a b Moravskobudějovicko. Jemnicko. Příprava vydání Nekuda, Vladimír. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 536. 
  6. a b SMETANA, Vlastimil. Historie obce [online]. Vlastimil Smetana [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  7. a b Historie [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  8. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Příprava vydání Nekuda, Vladimír. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 538. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 48. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]