František Táborský
| František Táborský | |
 František Táborský sedmdesátiletý |
|
| Narození | 16. leden 1858 Bystřice pod Hostýnem |
|---|---|
| Úmrtí | 21. červen 1940 Praha |
František Táborský (*16. ledna 1858 v Bystřici pod Hostýnem - zemřel 21. června 1940 v Praze), byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel. Použil pseudonym Hostivít.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se v chudé rodině obuvníka a dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat Slovanské gymnasium (1870-1878) v Olomouci a na pražské Karlově univerzitě Filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze , kde také ukončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy (byl jím od roku 1911) odchodem do důchodu. Mimo to byl jmenován profesorem h.c.brněnské univerzity[1]. Do Kamence se rád vracíval na letní prázdniny.
Poezie jej zaujala už na gymnasiu. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Náležel do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů. Pustil se do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko[2] a stal se spoluorganizátorem Smetanovy společnosti v Radhošti. Dvakrát navštívil Rusko (1896, 1909-1910) právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. V Praze a souběžně na své Moravě se zapojil do Ústřední matice školské, do spolků Radhošť, Svatobor, Český bibliofil, byl zakládajícím členem Matice moravské a v roce 1908 v pražském Technologicko-průmyslovém museu se stal prof.Táborský prvním předsedou Spolku českých bibliofilů (SČB existuje dodnes). Byl autorem řady monografií a odborné literatury. Za svoje celoživotní úsilí mu brněnská Masarykova univerzita v roce 1938 udělila čestný doktorát. Zemřel sice ve věku 82 let v Praze, ale pohřben byl slavnostně v rodném městě, v hrobě svých rodičů.
[editovat] Literární dílo
[editovat] Poezie
- Básně (1884)
- Staré komedie (1882), obraz života soudobé pražské společnosti
- Melodie (1883)
- Hrdinné touhy (1903)
- Alleluja (1919), kronika Husova vítězství
- Legenda staronová (1927), vítězný boj za vznik Československa
- Z baladických (1933)
- Sonáty (1933), doplněk lyrických knih
- Poutník (1913), veršovaná autobiografická povídka vydaná knižně až roku 1943
[editovat] Próza a naučná literatura
- Našim dětem (1889)
- Hanuš Schwaiger (1904), monografie
- Zimní pohádky v naší veselé republice (1920)
- Ruské umění (1921), velmi kvalitní odborná kniha
- Doktor Faust (1921), faustovská legenda podle knižní předlohy od Gustava Schwaba
- Rusava (1928), monografie valašské dědiny s kvalitními ilustracemi A.Kašpara.
- U kamarádského stolu (1933), cyklus vzpomínek na domov, krajany a přátele
- Puškin, pěvec svobody (1937), studie jeho díla
- Arthur Grottger, jeho láska a dílo (1933), monografie polského malíře
- O ruském divadle (1933)
- Adolf Kašpar, ilustrátor, malíř a grafik (1933), monografie
- Ivan Meštrovič (1933) monografie jihoslovanského sochaře
- Karel Hynek Mácha po sto letech (1936)
[editovat] Překlady
- Básně , tři svazky od ruského básníka Lermontova (1891,1895,1918)
- Hora z rozumu, dílo autorů Puškina, Tjutčeva, Gribojedova (1932)
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20.století, vydal Čs.spisovatel 1982, kolektiv autorů
[editovat] Reference
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Táborský, František, s. 222.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý, díl 2. Praha : Prometheus, 1938. Kapitola František Táborský, s. 26.
