Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Pocoucov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pocoucov
Pohled na západní část Pocoucova

Pohled na západní část Pocoucova

charakter sídla: místní část
obyvatel: 183 (2001)
domů: 74 (2009)
PSČ: 674 01
součást obce: Třebíč
okres: Třebíč
historická země: Morava
katastrální území: Pocoucov (5,27 km²)
nadmořská výška: 444 m
Pocoucov na mapě
Pocoucov
Red pog.png
Pocoucov
Pocoucov, Česko
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Pocoucov (německy Pocoucow,[1] původně nejspíš Podsoudcov[2] ) je vesnice asi půldruhého kilometru severně od města Třebíče, jehož je se svými 183 obyvateli druhou nejmenší částí.[3] Nedaleko Pocoucova protéká Okřešický potok, v jeho blízkosti se poté nachází také soustava rybníků. Nadmořská výška vesnice se pohybuje okolo 450 m n. m.

Ve vesnici se nachází autobusová zastávka, kaplička sv. Petra a Pavla a dříve též obchod se smíšeným zbožím.

Pocoucov patřil mezi nejstarší statky třebíčského kláštera a první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1101.[4] Místní částí města Třebíč se stal v roce 1980 a dříve patřil také k vesnici Trnava.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Stará obecní pečeť, kde je Pocoucov uveden jako Pozuziw; ve středu pečeti jsou vyobrazeny krojidlo a radlo

Název vsi dnes píšeme foneticky Pocoucov a je odvozován od názvu Podsoudcov – slova podsoudce – podřízený soudce. Tento původ ovšem není jistý vzhledem k různým dalším psaným podobám — ve výpise majetku třebíčského z roku 1556 je Pocoucov zmíněn jako Poczauczow ("cz" zde znamená pravděpodobně naše "c"), v zemských deskách z roku 1558, tedy o dva roky mladších než je předešlý dokument, se objevuje jako Pacúlcow a na staré obecní pečeti dokonce jako Pozuziw ("z" zde znamená pravděpodobně rovněž naše "c"). K dokreslení je ještě nutno dodat jméno třebíčského primátora, kterým v roce 1661 byl Jan Podcaucowský.[2]

Kdybychom považovali název Poczauczow za nejstarší a zároveň připustili možnost zápisu pomocí spřežkového pravopisu, měl by se původní název obce číst nejspíše skutečně jako Pocoucov (cz = c, au = ou). Ovšem nejstarší název lze nalézt ve výčtu klášterního majetku z roku 1101.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ze starších dob se v blízkosti vsi našel pouze neolitický mlat.[2]

První písemná zmínka pochází z roku 1101, kdy je uveden a ve výčtu majetku třebíčského kláštera darovaného Oldřichem Brněnským. Osada tedy téměř od samého začátku patřila třebíčskému klášteru, který zde později měl dva many.

Roku 1556 zde bylo 10 celoláníků a dva mani. V r. 1678 bylo v obci 9 láníků a 1 půlláník. Roku 1840 zde bylo 8 celoláníků a dva půlláníci. V r. 1678 bylo v obci 9 láníků, 1 půlláník, 2 dvořáci, 1 chalupník a 10 domkařů. Část obyvatel se živila kamenictvím.

Starší zemědělská usedlost na severozápadě

Do roku 1882 byl Pocoucov osadou blízké vesnice Trnavy.

Během první světové války zahynulo celkem 8 občanů Pocoucova. Všichni byli vojáky. Vdovský a sirotčí důchod potom dostávaly dvě vdovy a v obci bylo celkem 7 válečných sirotků.[5]

Od roku 1924 v Pocoucově působil spolek Domovina. Na přelomu let 1936 a 1937 byla ve vsi zavedena elektřina. Obecní škola byla založena roku 1911, od roku 1924 byla jednotřídní.[4]

Za druhé světové války se někteří obyvatelé aktivně zapojili do odboje proti okupantům. Po válce, roku 1950, byl v obci založen Hasičský sbor s 18 členy.[5] Téhož roku vzniklo v Pocoucově také Jednotné zemědělské družstvo. To rozhodnutím rady ONV v Třebíči z 24. března 1965 s platností od 1. ledna téhož roku zaniklo a hospodářství družstva bylo začleněno do Šlechtitelského a semenářského ústavu v Brně, odštěpného závodu Semenářský statek v Třebíči.

Od 1. ledna 1980 byl Pocoucov spolu s dalšími devíti vesnicemi připojen k Třebíči a stal se jeho integrovanou místní částí. [5]

Vývoj počtu obyvatel Pocoucova, graf[6]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 217 198 215 219 195 198 218 232 179 177 179 171 156 183

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Cesta od severovýchodu kolem Cyrila a Metoděje

Pocoucov se nachází v kraji Vysočinaokrese Třebíč. Nejbližším městem je Třebíč vzdálená od Pocoucova 3,5 kilometru jižně, jejíž je Pocoucov součástí. Pocoucov spojuje s Třebíčí silnice II/360, která pokračuje dále na dálnici D1 přes Velké Meziříčí. V současné době je tato silnice rekonstruována a stává se důležitou spojnicí Třebíče s dálnicí.

V blízkosti obce teče potok Lubí, levostranný přítok řeky Jihlavy. Do něho se zde vlévá Okřešický potok.

Samotné jádro vsi leží západně od silnice z Třebíče. Náves má půdorys nepravidelného trojúhelníku a stojí na ní kaplička zasvěcená svatým Petru a Pavlu. Z návsi vycházejí tři významnější ulice a všechny končí na hlavní silnici.[2]

Územní vývoj[editovat | editovat zdroj]

Náves s křížem a kapličkou sv. Petra a Pavla

Samotné jádro vesnice pocházející již z roku 1101 se nachází vlevo, západně od hlavní silnice z Třebíče do Velkého Meziříčí. V centru leží trojúhelníková náves. Kolem ní byly postupně vystavěny domy. Když se stal tento prostor již nedostačujícím, byly stavěny domy i podél čtyř hlavních cest vedoucích z návsi. Na západním konci pak vzniklo i několik zemědělských dvorů.[7]

Po druhé světové válce bylo nedaleko vesnice postaveno zemědělské družstvo.[7] Větší expanzi zažila vesnice ještě v devadesátých letech 20. století, kdy byla postavena asi desítka domů napravo od hlavní silnice na místě dřívějšího stromořadí.[8]

Roku 2001 bylo v Pocoucově celkem 59 domovních čísel a žilo zde 183 obyvatel.[3]

Vývoj Pocoucova na mapách
Mapa Pocoucova z Prvního vojenského mapování Mapa Pocoucova z Druhého vojenského mapování Mapa Pocoucova z Třetího vojenského mapování Přehledový plánek zachycující dnešní situaci
1764–1768 1836–1852 1876–1878 2009

Hospodářství a politika[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Pocoucova, který je součástí Třebíče, mají možnost účastnit se voleb do zastupitelstva města Třebíče.

V rámci celého města v posledních volbách roku 2006 zvítězila ODS a získala tak 6 z 27 mandátů. Posléze byla vytvořena koalice stran ODS, ČSSD a KDU-ČSL. V Pocoucově zvítězila strana Heřman zpátky na radnici!, která obsadila druhé místo se ziskem 5 mandátů a je nyní v opozici.[9]

V předchozích volbách do zastupitelstva města v roce 2002 v Pocoucově zvítězilo SNK Břehy, které je svým programem poměrně blízké straně Heřman zpátky na radnici!, která měla úspěch v Pocoucově o čtyři roky později a po volbách roku 2006 se také ocitlo v opozici. Tehdy skončilo v rámci celého města se čtyřmi mandáty čtvrté.[10]

V rámci regionu zde v posledních volbách do zastupitelstva kraje Vysočina zvítězila Česká strana sociálně demokratická, jako ve většině místních částí Třebíče i ve většině obcí v kraji.[11]

Ve vesnici nepůsobí žádná větší společnost, ale pouze drobní podnikatelé.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Žáci z Pocoucova museli v 19. století docházet do nedaleké vesnice Trnavy, ke které byl Pocoucov přiškolen. Když byla tamní škola roku 1908 rozšířena a začalo se uvažovat a přidání další třídy a vytvoření tak školy trojtřídní, objevily se návrhy na založení školy vlastní, pococucovské. To však nebylo v zájmu obce Trnava, která se proto nechtěla svého poplatníka vzdát. Komisionálním jednáním tudíž bylo rozhodnuto, že škola v Pocoucově vystavěna nebude. Jako hlavní důvod byla uvedena vzdálenost obou vesnic, která byla pouze tři kilometry a cesta byla dobře schůdná i v zimě, a průměrný počet dětí ve vesnici.[5]

K dalšímu jednání došlo, až když obyvatelé Pocoucova prohlásili, že by byli ochotni uhradit veškeré náklady spojené s výstavbou školy. Poté nastal příznivý obrat a Pocoucovu bylo povoleno zřídit si školu. Své prozatímní místo tehdy našla v jednom selském stavení. Zde bylo roku 1911 započato vyučování, když se do vesnice přistěhoval učitel z Trnavy a trnavská škola zapůjčila lavice, tabuli a další učební pomůcky. Samotná stavba školní budovy pak vyšla na 18 tisíc korun, z toho byly 3 tisíce korun uhrazeny státem. V lednu roku 1915 bylo požádáno o osamostatnění školy. Této žádosti bylo vyhověno a škola byla zařazena mezi jednotřídní. Prvním správcem se stal dosavadní učitel.[5]

Školní budova dnes stojí těsně u hlavní silnice z Třebíče a od zániku školy je využívána jako kulturní dům pro místní obyvatelstvo.

V této budově nyní také působí pobočka Městské knihovny Třebíč. Do roku 2008 působila v prozatímních prostorách. Ty však potřebám knihovny již nevyhovovaly, a tak se Město Třebíč rozhodlo pro knihovnu najít prostory nové. Jejím sídlem se nakonec stala bývalá škola, ve které byly rekonstruovány dvě místnosti. V lednu 2009 byla nová pobočka knihovny slavnostně otevřena. Knihovna má nyní k dispozici celkem 350 knih pro děti i dospělé.[12]

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaplička sv. Petra a Pavla stojící na návsi
  • kamenný kříž, nazývaný zkamenělá bába, stojící nalevo při silnici do Třebíče s vytesaným letopočtem 1662 – je s ním spojeno několik pověstí
  • Syenitové skály u Pocoucova – přírodní památka ležící severozápadně od Pocoucova

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Syenitové skály nedaleko Pocoucova

Pocoucov leží v přírodním parku Třebíčsko. Nedaleko vesnice se také nachází přírodní památka Syenitové skály u Pocoucova.

V celém blízkém okolí se tak vyskytují velké žulové – syenitové – balvany. Tyto kameny dříve poskytovaly obživu také několika kameníkům, kteří ve vesnici žili. Množství z nich bylo spotřebováno při stavbě transversální dráhy z Brna do Jihlavy v letech 1885–1886. Z tohoto kamene jsou vystavěny též pilíře Smetanova mostu v Třebíči na Jejkově.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 72.  
  2. a b c d DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Pocoucov, s. 331. (česky) 
  3. a b Sčítání lidu 2001
  4. a b ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. S. 104.  
  5. a b c d e f JOURA, Jiří. Obec Pocoucov, nyní městská čtvrť Třebíče. Horácké noviny. červenec 2006, roč. XVII, čís. 54, s. 4.  
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  
  7. a b Pocoucov na mapovém serveru Mapy.cz
  8. Mapy z I., II. a III. vojenského mapování
  9. Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev obcí 20.10.–21.10.2006
  10. Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev obcí 01.11.–02.11.2002
  11. Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev krajů 17.10.2008
  12. md. Městská knihovna otevřela nové pobočky v integrovaných obcích. Třebíčský zpravodaj. 11. února 2009, roč. 2009, čís. 2, s. 19.  

Literatura a periodika[editovat | editovat zdroj]

  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Pocoucov, s. 331. (česky) 
  • ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. S. 104.  
  • JOURA, Jiří. Obec Pocoucov, nyní městská čtvrť Třebíče. Horácké noviny. červenec 2006, roč. XVII, čís. 54, s. 4.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Růžice kompasu Budíkovice (Třebíč) Trnava Růžice kompasu
Račerovice (Třebíč) Sever Hostákov
Západ   Pocoucov   Východ
Jih
Sokolí (Třebíč) Třebíč Ptáčov (Třebíč)