Oldřich Brněnský
| otec | Konrád I. Brněnský |
|---|---|
| matka | Virpirka z Tenglingu |
| bratr | Litold Znojemský |
| syn | Vratislav Brněnský |
| strýc | Spytihněv II. |
| strýc | Vratislav II. |
| strýc | Jaromír |
| strýc | Ota I. Olomoucký |
| bratranec | Vladislav I. |
| bratranec | Soběslav I. |
| bratranec | Ota II. Olomoucký |
| bratranec | Břetislav II. |
| bratranec | Bořivoj II. |
| děd | Břetislav I. |
Oldřich Brněnský († 5. ledna 1113)[1] byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (1092–1113 a znojemského údělu 1112–1113) z dynastie Přemyslovců.
Břetislav II., který se stal po smrti Oldřichova otce českým knížetem, chtěl proti principu seniorátu zajistit nástupnictví svému bratrovi Bořivojovi II., ačkoliv právo nástupu měl v případě Břetislavovy smrti Oldřich Brněnský jako nejstarší žijící Přemyslovec. Oldřich uplatňoval své nároky a Břetislav ho proto roku 1097 uvěznil v Kladsku. Kníže si vymohl nástupnické právo pro bratra roku 1099 od Jindřicha IV. a toho roku byl také Oldřich propuštěn.
Roku 1100 zemřel Břetislav II. a Bořivoj II. odjel z Moravy, jejíž správou byl pověřen poté, co Oldřich s bratrem Litoldem uprchli do ciziny. Bratři tak znovu získali své úděly (brněnský a znojemský). Oldřich žádal Jindřicha IV. o podporu svých nástupnických nároků a Čechy mu byly uděleny v léno. Po neúspěšném vyjednávání s Bořivojem chtěl Oldřich svést bitvu u Malína, ale jeho vojsko se rozprchlo, a tak se vzdal svých nároků na trůn. Po Litoldově smrti mu připadlo roku 1112 Znojemsko.
Pochován je pravděpodobně vedle svého bratra v třebíčském benediktinském klášteře, jejž spolu podle všeho založili. Jméno jeho manželky neznáme, zanechal po sobě ale syna Vratislava a nejspíš i dceru Naději.
Reference [editovat]
- ↑ REITINGER, Lukáš. Nekrologia kláštera Pegau. Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku. In WIHODA, Martin; REITINGER, Lukáš. Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno : Matice moravská, 2010. ISBN 978-80-86488-69-1. s. 373-374.
Literatura [editovat]
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha : Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
