Jan Valerián Jirsík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Excelence
Jan Valerián Jirsík
Diecéze českobudějovická
IV. českobudějovický
biskup

Jan Valerián Jirsík (kresba Jana Vilímka)
Církev Římskokatolická
Období služby 1851 - 1883
Předchůdce Josef Ondřej Lindauer
Nástupce František Schönborn
Znak COA bishop CZ Jirsik Jan Valerian.png
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 19. června 1798
Místo narození Kácov
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí 23. února 1883 (ve věku 84 let)
Místo úmrtí České Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní

Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech

Jan Valerián Jirsík, křtěn Jan Viktorin Jirsík (19. června 1798[1] [2] Kácov23. února 1883 České Budějovice), byl český katolický duchovní, spisovatel, vlastenec a národní buditel. V letech 18511883 působil jako čtvrtý biskup českobudějovický a z titulu své funkce zasedal na Českém zemském sněmu a Říšské radě. Zvelebil českobudějovickou diecézi a vybudoval českobudějovické českojazyčné školství, když mimo jiné založil první českojazyčné gymnázium v Českých Budějovicích a pozval do města notredamky, aby zde zřídily klášterní dívčí školu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Fara v Minicích (dnes předměstí Kralup nad Vltavou), Jirsíkovo působiště v letech 1832 až 1846
Pamětní deska na průčelí fary v Minicích

Studoval v Praze a Hradci Králové, knězem byl vysvěcen 28. prosince 1820. Jako kněz působil nejdříve na Mělnicku, roku 1836 se stal kanovníkem Svatovítské kapituly. V roce 1848 byl českým kazatelem u svatého Víta v Praze. Nějakou dobu byl redaktorem časopisu ČKD. 25. března 1851 byl jmenován v pořadí čtvrtým biskupem českobudějovickým (vysvěcen 19. října 1851).[3]

V roce 1855 nechal obnovit Kapli Smrtelných úzkostí Páně, tu dobu používanou jako skladiště.

V Českých Budějovicích vynaložil obrovské úsilí na rozvoj českého školství. V roce 1868 zde založil první české gymnázium (dnes Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka), obstaral mu budovu a první tři roky je financoval. Spoluzakládal též českou dívčí obecnou školu (Dívčí klášterní škola u Sv. Josefa, založena 1871), Českou obecnou školu chlapeckou (1873) a Ústav pro hluchoněmé (existuje dodnes).

V roce 1861 zasedl jako virilista na Český zemský sněm, který ho pak vyslal i do Říšské rady. Na mandát v Říšské radě ovšem rezignoval dopisem 8. října 1863.[4] Na českém zemském sněmu se připojil k české státoprávní skupině požadující větší práva pro historické země v rámci monarchie. V dubnu 1861 v tomto smyslu podepsal státoprávní ohrazení českých poslanců. V roce 1863 jako jediný virilista podpořil neúspěšný návrh Františka Palackého na změnu volebního systému do zemského sněmu (na němž se česká státoprávní opozice cítila podle stávajícího volebního řádu trvale majorizována centralistickou, německou většinou).[5][3]

Zemřel 23. února 1883 a byl pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa.

Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]

Sochy a pomníky[editovat | editovat zdroj]

Socha Jana Valeriána Jirsíka u paty Černé věže

Českobudějovičtí Češi mu po smrti nechali na prostranství před Černou věží a katedrálou zbudovat sochu v nadživotní velikosti (viz obrázek). Sbírky za tímto účelem byly vyhlášeny již v roce 1883, nicméně pro nepřízeň císařských úřadů bylo zhotovení sochy možné až po vzniku Československa. Monumentární bronzová socha je jedním z posledních děl J. V. Myslbeka, žulový podstavec a celková kompozice pak dílem Antonína Balšánka a Bohumila Hübschmanna. Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo 28. září 1926. Po obsazení Českých Budějovic německými okupačními jednotkami a ustavení německé správy nad městem byla socha stržena a roztavena. Obnovena mohla být až po pádu komunistického režimu, stalo se tak z iniciativy Klubu přátel Českých Budějovic, přičemž k slavnostnímu odhalení repliky došlo 2. října 1993.[6]

V Kralupech nad Vltavou-Minicích připomíná od roku 1934 Jana Valeriána Jirsíka pamětní deska nad vchodem fary, kde působil.

Školy a instituce[editovat | editovat zdroj]

Po jeho smrti byla po něm pojmenována nejvýznamnější z jím založených škol, Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka. Za německé okupace i za komunistického režimu bylo jeho jméno z názvu školy odstraněno, dnes je v něm opět.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

V Českých Budějovicích , Soběslavi, Klatovech a Kácově je po něm pojmenována Jirsíkova ulice.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Škola nedělní
  • Proč jsem se stal katolíkem
  • Bohomil
  • Populární dogmatika
  • Dvanáctero listů k odděleným bratřím

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Uváděno též 10. června 1798, http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes
  3. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Jirsík, Johann Valerian (1798-1883), Bischof, s. 117-118. (německy) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. S. 168, 177. (česky) 
  6. Podle hesla pomníky v Encyklopedii Českých Budějovic (2. rozšířené vydání) 2006, str. 422-423, ISBN 80-239-6706-1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rudolf Svoboda – Soňa Kamenová – Radka Novotná, The Life And Theological Work of Jan Valerián Jirsík – Actual State of Research Issue, Notitiae historiae ecclesiasticae 1/2013, s. 15-19 (ISSN 1338-9572).
  • Jaroslav Kadlec, Jan Valerián Jirsík, České Budějovice: Setkání, 1993, 182 s.
  • BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha : Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 326–331.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

4. biskup českobudějovický
Předchůdce:
Josef Ondřej Lindauer
18511883
Jan Valerián Jirsík
Nástupce:
František Schönborn