Jan Valerián Jirsík
| Jan Valerián Jirsík | |
|---|---|
Jan Valerián Jirsík (kresba Jana Vilímka) |
|
|
|
|
| Ve funkci: 1851 – 1883 |
|
| Předchůdce | Josef Ondřej Lindauer |
| Nástupce | František Schönborn |
|
Poslanec Říšské rady
|
|
| Ve funkci: 1861 – 1863 |
|
|
Poslanec Českého zemského sněmu
|
|
| Ve funkci: 1861 – ??? |
|
|
|
|
| Narození | 19. června 1798 Kácov  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 23. února 1883 České Budějovice  Rakousko-Uhersko |
Jan Valerián Jirsík (19. června 1798[1] Kácov – 23. února 1883 České Budějovice) byl český katolický duchovní, spisovatel, vlastenec a národní buditel. V letech 1851–1883 působil jako čtvrtý biskup českobudějovický a z titulu své funkce zasedal na Českém zemském sněmu a Říšské radě. Zvelebil českobudějovickou diecézi a vybudoval českobudějovické českojazyčné školství, když mimo jiné založil první českojazyčné gymnázium v Českých Budějovicích a pozval do města notredamky, aby zde zřídily klášterní dívčí školu.
Obsah |
Biografie [editovat]
Studoval v Praze a Hradci Králové, knězem byl vysvěcen 28. prosince 1820. Jako kněz působil nejdříve na Mělnicku, roku 1836 se stal kanovníkem Svatovítské kapituly. V roce 1848 byl českým kazatelem u svatého Víta v Praze. Nějakou dobu byl redaktorem časopisu ČKD. 25. března 1851 byl jmenován v pořadí čtvrtým biskupem českobudějovickým (vysvěcen 19. října 1851).[2]
V roce 1855 nechal obnovit Kapli Smrtelných úzkostí Páně, tu dobu používanou jako skladiště.
V Českých Budějovicích vynaložil obrovské úsilí na rozvoj českého školství. V roce 1868 zde založil první české gymnázium (dnes Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka), obstaral mu budovu a první tři roky je financoval. Spoluzakládal též českou dívčí obecnou školu (Dívčí klášterní škola u Sv. Josefa, založena 1871), Českou obecnou školu chlapeckou (1873) a Ústav pro hluchoněmé (existuje dodnes).
V roce 1861 zasedl jako virilista na Český zemský sněm, který ho pak vyslal i do Říšské rady. Na mandát v Říšské radě ovšem rezignoval dopisem 8. října 1863.[3] Na českém zemském sněmu se připojil k české státoprávní skupině požadující větší práva pro historické země v rámci monarchie. V dubnu 1861 v tomto smyslu podepsal státoprávní ohrazení českých poslanců. V roce 1863 jako jediný virilista podpořil neúspěšný návrh Františka Palackého na změnu volebního systému do zemského sněmu (na němž se česká státoprávní opozice cítila podle stávajícího volebního řádu trvale majorizována centralistickou, německou většinou).[4][2]
Zemřel 23. února 1883 a byl pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa.
Posmrtné pocty [editovat]
Sochy a pomníky [editovat]
Českobudějovičtí Češi mu po smrti nechali na prostranství před Černou věží a katedrálou zbudovat sochu v nadživotní velikosti (viz obrázek). Sbírky za tímto účelem byly vyhlášeny již v roce 1883, nicméně pro nepřízeň císařských úřadů bylo zhotovení sochy možné až po vzniku Československa. Monumentární bronzová socha je jedním z posledních děl J. V. Myslbeka, žulový podstavec a celková kompozice pak dílem Antonína Balšánka a Bohumila Hübschmanna. Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo 28. září 1926. Po obsazení Českých Budějovic německými okupačními jednotkami a ustavení německé správy nad městem byla socha stržena a roztavena. Obnovena mohla být až po pádu komunistického režimu, stalo se tak z iniciativy Klubu přátel Českých Budějovic, přičemž k slavnostnímu odhalení repliky došlo 2. října 1993.[5]
V Kralupech nad Vltavou-Minicích připomíná od roku 1934 Jana Valeriána Jirsíka pamětní deska nad vchodem fary, kde působil.
Školy a instituce [editovat]
Po jeho smrti byla po něm pojmenována nejvýznamnější z jím založených škol, Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka. Za německé okupace i za komunistického režimu bylo jeho jméno z názvu školy odstraněno, dnes je v něm opět.
Ostatní [editovat]
V Českých Budějovicích a Kácově je po něm pojmenována Jirsíkova ulice.
Dílo [editovat]
- Škola nedělní
- Proč jsem se stal katolíkem
- Bohomil
- Populární dogmatika
- Dvanáctero listů k odděleným bratřím
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Uváděno též 10. června 1798, http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Jirsík, Johann Valerian (1798-1883), Bischof, s. 117-118. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. s. 168, 177. (česky)
- ↑ Podle hesla pomníky v Encyklopedii Českých Budějovic (2. rozšířené vydání) 2006, str. 422-423, ISBN 80-239-6706-1
