Monsignore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Monseigneur (francouzsky můj pane) byl ve Francii titul krále (monseigneur le roi), později pak titul a způsob oslovování mladšího bratra panujícího krále. Ke konci monarchie tak bývali oslovováni i ostatní princové královské krve, nyní i vysoká rodová aristokracie. Dnes se slovem monseigneur označuje nositel rytířského titulu a za Napoleona se používal jako titul ministrů.

V katolické církvi přísluší od roku 1968 titul monsignore (čti monsiňor):

  1. kaplan Jeho SvatostiMonsignor 1. stupně (většina monsignorů),
  2. prelát Jeho SvatostiMonsignor 2. stupně (např. Jan Brabec, ThLic. Václav Červinka, Václav Dvořák, prof. PhDr. Tomáš Halík, Carl Hudzietz, ThDr. Antonín Huvar OT, ThLic. František Kohlíček, ThLic. Bohumil Kolář, prof. ThDr. František Xaverský Kryštůfek, Pavel Kučera, ThLic. Artur Matuszek, Mgr. Jiří Mikulášek, prof. ThDr. Jaroslav Němec, prof. ThDr. Jan Nevěřil, doc. Mag. Josef Olejník, Mons. Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Erich Pepřík, ThLic. Karel Pilík, ThLic. Jiří Reinsberg, Josef Růt, ThDr. Karel Simandl, doc. ThDr. Jiří Skoblík, Mgr. Josef Socha, ThLic. Josef Vojtěch Šach, prof. ThDr. Josef Tumpach, Miroslav Vágner),
  3. apoštolský protonotářMonsignor 3. stupně (např. Josef Brenner, Jan Cais, doc. ThDr. PhDr. Josef Čihák, Gustav Mattauch, Ludvík Horký, Josef Kavale, ThDr. Oto Mádr, Zdeněk Jiří Chřepický z Modlíškovic, Leonard Rendl, Karel Dominik rytíř Řečický, prof. ThDr. Jan Nepomuk Stárek, ThDr. Adolf Šelbický a prof. ThDr. PhDr. Karel Vrána)
  • a automaticky
  1. úředníkům Římské kurie označovaným jako apoštolští protonotáři (zpravidla jich bývá sedm) po dobu jejich funkce,
  2. biskupům (a arcibiskupům),
  3. generálním vikářům po dobu jejich funkce (s výjimkou řeholníků).

Trojstupňové hodnostní rozdělení monsignorátu má své odlišení ve společenském i liturgickém oblečení. Monsignor 1. stupně nosí černou kleriku s fialovým cingulem, monsignor 2. stupně nosí celofialovou kleriku a monsignor 3. stupně nosí fialovou perelinu. Odlišná hodnost se projevuje také na klobouku osobního erbu.

Před rokem 1968 náležel v katolické církvi titul nositelům více druhů čestných titulů. Striktně vzato může nositel některého z dotyčných titulů užívat titul pouze po dobu pontifikátu papeže, který mu titul udělil; bývá však zvykem, že nově zvolený papež tituly, které udělili jeho předchůdci, jejich držitelům ponechá.

Dříve se používala zkratka Msgre. (popřípadě Msgr.), v současné době je preferována Mons. (jedním z důvodů může být i záměna zkratky Msgre. za Mgr.).

Reforma papeže Františka (2013)[editovat | editovat zdroj]

V prvním roce svého pontifikátu papež František sdělil prostřednictvím nunciů všem katolickým biskupům své rozhodnutí výrazně omezit udělování titulu monsignore. Byly zrušeny všechny jeho stupně s výjimkou prvního (kaplan Jeho Svatosti), a jejich udílení bylo omezeno na diecézní kněze starší 65 let.[1][2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gerard O’Connell. Pope abolishes honorary title of monsignor for diocesan priests under the age of 65. [Insider] [online]. 2014-01-04 [cit. 2014-01-08]. Dostupné online.  , Vatican Insider
  2. jag. Titul „monsignore“ pouze po pětašedesátce. [Vaticana.cz] [online]. 2014-01-07 [cit. 2014-01-08]. Dostupné online.  , Česká sekce Vatikánského rozhlasu

Související články[editovat | editovat zdroj]