Mořic Vilém Trapp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mauritius Wilhelm Trapp)
Mořic Vilém Trapp
Mořic Vilém Trapp
Mořic Vilém Trapp
Narození24. ledna 1825
Vodňany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. května 1895 (ve věku 70 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníarcheolog, historik, kreslíř, muzeolog, učitel a spisovatel literatury faktu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořic Vilém Trapp (německy Moriz Wilhelm Trapp; 24. ledna 1825 Vodňany[1]27. května 1895 Brno[2]) byl moravský historik a archeolog německé národnosti. Od roku 1864 až do své smrti byl kustodem Františkova muzea v Brně. Jako konzervátor památkové péče (od roku 1875) byl prvním, kdo pořídil dokumentaci maleb tzv. přemyslovského cyklu v rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v jižních Čechách. Po studiu historie na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. V roce 1859 se stal asistentem Albina Heinricha, kustoda Františkova muzea (pozdějšího Moravského zemského muzea) v Brně. Po jeho smrti v roce 1864 se stal sám kustodem, od roku 1867 definitivním, a na této pozici setrval po zbytek života. V letech 186386 byl také sekretářem zřizující instituce muzea, Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodo- a vlastivědy. Díky jeho působení se zaměření muzea posunulo více ke kulturní historii. Prováděl výzkumy a výkopy prehistorických lokalit na Znojemsku, kde v roce 1850 objevil mohyly u Borotic, Mikulovsku a Brněnsku, ale zahájil i výkopy na raně středověkém Starém Městě. V rozporu s oficiální politikou vedení muzea udržoval kladné vztahy s českým prostředím v Brně a jako člen archeologického sboru Národního muzea v Praze (od roku 1862) měl styky i s prostředím v Čechách.

Mezi jeho žáky patřil archeolog a paleontolog Jan Knies.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Das Franzens Museum in Brünn, Brünn 1892.
  • Hrad Svojanov a jeho okolí in Památky archeologické 1, 1855, s. 275-282, 321-324, 343-358.
  • Kaple sv. Klimenta u Lipůvky a u Osvětiman in Památky archeologické 5, 1862, s. 90-91.
  • Die Mittelalterichen Burgen in Böhmen und Mähren in NBMSG, 1864, s. 22, 32.
  • Eine heidnische Grabstätte im Inneren der Stadt Brünn in NCC NF 4, 1878, s. XLV-XLVII.

Kresby památek[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]