Poříčská brána
| Poříčská brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1663 |
| Přestavba | 1858 |
| Zánik | 1875 |
| Poloha | |
| Adresa | Na Poříčí, Praha 1 - Nové Město,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′26,51″ s. š., 14°26′13,77″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poříčská brána je pražská zaniklá stavba. Brána stála v blízkosti místa, kde bylo vybudováno dnes již zrušené nádraží Těšnov. Sloužila až do let 1858 až 1859, kdy byla nahrazena třetí branou, tentokrát v novorenesančním slohu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pro průchod ze Starého Města do Nového Města sloužila brána sv. Petra vybudovaná v roce 1350, zvaná též Špitálská. Tuto bránu coby součást hradeb Nového Města spolu s Horskou branou spravovali Staroměstští. Špitálská brána nazývána podle Špitálského pole, dnešního Karlína) stála blízko řeky Vltavy, ovšem při budování barokního opevnění se ukázala jako nedostatečná a byla roku 1663 nahrazena novou branou, zavírající ulici Na Poříčí, branou Poříčskou. Při nových způsobech vedení války pozbylo opevnění města na významu. Pro nedostatek financí chátralo a bránilo rozvoji a růstu města, proto císař František Josef I. v 60. letech 19. století rozhodl, že Praha se stane otevřeným městem. S bouráním opevnění se započalo v roce 1874 a proto i Poříčská brána byla v roce 1875 zbořena.[1][2][3]
Nespokojení barabové táhli 8. července 1844 ze stavby Severní dráhy císaře Ferdinanda od Běchovic na Prahu, aby přednesli podnikatelům bratrům Kleinovým své stížnosti. Před Poříčskou branou se střetli s vojskem, které jim bránilo ve vstupu do města. Při srážce byli zabiti čtyři dělníci a mnozí byli zraněni. Událost připomíná pamětní deska umístěná na zadní fasádě Muzea hlavního města Prahy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pražská informační služba. Památky a turistické zajímavosti: Městské hradby. Praguewelcome.cz [cit. 2018-02-09] Dostupné z WWW.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 10. 2. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
