Franz Lehár
| Franz Lehár | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Rodné jméno | Franz Lehár |
| Jinak zvaný/á | Lehár Ferenc |
| Narození | 30. dubna 1870 |
| Úmrtí | 24. října 1948 |
| Povolání | skladatel |
| Významný nástroj | |
| housle | |
Franz Lehár (30. dubna 1870 – 24. října 1948), v Maďarsku známý jako Lehár Ferenc, byl rakouský hudební skladatel po matce maďarského, po otci moravského původu[1], známý hlavně svými operetami.
Obsah |
Životopis [editovat]
Lehár se narodil v severní části města Komárom v Rakousko-Uhersku (dnes slovenské Komárno) jako nejstarší syn kapelníka rakousko-uherské armády Franze Lehára (staršího). Jeho pradědeček Jan (*1782) pocházel z Brníčka u Zábřeha na Moravě a v roce 1804 se přiženil do Šumvaldu u Uničova, moravské (českojazyčné) vesnice. Zde se narodil i jeho dědeček Josef (1810) a otec František (1838). Jeho matka Christine rozená Neubrandt byla Maďarka, jejíž otec pocházel z rodiny pomaďarštěných přistěhovalců z Meklenburska. Lehár sám vyrůstal v maďarském živlu, což mu spolu s matkou vštípilo pocit maďarské národnosti.
Studoval housle a skladatelství na pražské konzervatoři, kde mu Antonín Dvořák poradil, aby se věnoval komponování hudby. Po absolutoriu v roce 1899 se připojil k orchestru svého otce ve Vídni, kde působil jako asistent kapelníka. V roce 1902 se stal dirigentem v historickém Vídeňském divadle, kde se ještě v listopadu téhož roku hrála jeho opereta Vídeňské ženy.
Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je opereta Veselá vdova (Die lustige Witwe), ale napsal též sonáty, symfonické poemy, hudební pochody a mnoho valčíků - nejpopulárnějším se stal Gold und Silber (Zlato a stříbro), složený pro princeznu Metternichovou na ples „Zlato a stříbro“ v lednu 1902, některé z nich byly vybrány z jeho slavných operet.
Lehár byl též spojován s operetním tenorem Richardem Tauberem, který zpíval v v mnoha jeho operetách, počínaje Frasquitou (1922), ve které Lehár znovu objevil poválečný styl. Mezi lety 1925 až 1934 napsal šest operet, určených speciálně pro Tauberův hlas.
V roce 1935 se rozhodl založit svoje vlastní vydavatelství, Glocken-Verlag („Vydavatelství u zvonu“), aby si zajistil maximální kontrolu svých autorských práv.
Zemřel v roce 1948 v Bad Ischlu blízko Salzburgu, kde je i pohřben.
Pocty [editovat]
- V roce 1940 mu bylo uděleno čestné občanství města Sopron.
- I přes rozdílnost díla se vzdělanějším Wagnerem, spojovaným s nacisty, líbilo se Lehárovo dílo Hitlerovi, který jej ocenil Goethovou medailí. Lehár měl za ženu Židovku a jeho přítel, někdejší libretista Fritz Löhner, byl zabit v koncentračním táboře Auschwitz-III.
- Ve městě Leidsche Rijn, Utrecht, Holandsko, je po Lehárovi pojmenována ulice.
Dílo [editovat]
Opera [editovat]
- Kukuschka (1896)
Operety [editovat]
- Wiener Frauen, Vídeňské ženy (1902)
- Der Rastelbinder, Dráteník (1902)
- Der Göttergatte, Božský manžel (1904)
- Die Juxheirat, Manželství ze žertu (1904)
- Die lustige Witwe, Veselá vdova (1905)
- Der Mann mit drei Frauen, Tři manželky (1908)
- Das Fürstenkind, Princezná (1909)
- Der Graf von Luxemburg, Hrabě Lucemburský (1909)
- Zigeunerliebe Cikánská láska (1910)
- Eva (1911)
- Die ideale Gattin, Ideální manžel (1913)
- Endlich allein, Konečně sami (1914)
- Der Sterngucker, Pohľed na hvězdy (1916)
- Pacsirta, (Wo die Lerche singt), Skřivánek (1918)
- Die blaue Mazur, Modrý mazur (1922)
- Die Tangokönigin, Královna tanga (1921)
- Frühling, Jaro (1922)
- Frasquita (1922)
- La danza delle Libelulle - Libellendanz (1922)
- Die gelbe Jacke (1923)
- Clo-clo (1924)
- Paganini (1925)
- Gigolette (1926)
- Der Zarewitsch Carevič (1927)
- Friderika (1928)
- Das Land des Lächelns, Země úsměvů (1929)
- Schön ist die Welt, Krásný je svět (1931)
- Giuditta (1934)
Hudební pohádka [editovat]
- Peter und Paul reisen ins Schlaraffenland (1906)
Úplný seznam prací Franze Lehára je možno nalézt zde
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Lehár na anglické Wikipedii.
- Ganzl, Kurt. The Encyclopedia of Musical Theatre (3 Volumes). New York: Schirmer Books, 2001.
- Grun, Bernard. Gold and Silver: The Life and Times of Franz Lehar. New York: David McKay Co., 1970.
- Tauber, Richard. Operetta: A Theatrical History. Garden City, NY: Doubleday & Company, 1983.
- Bordman, Gerald. American Operetta. New York: Oxford University Press, 1981.
- Paul Melchior, Franz Lehár musical, Pascal Maurice éditeur, Paris, 2012, ISBN 978-2-908681-27-7 (francouzština, německy,anglicky).
- Franz Lehar
Externí odkazy [editovat]
- Recording by Lotte Lehmann of "So war meine Mutter...Wär es nichts..."] from Eva
- Vocal score to Alone at Last (1915)
- Vocal score to Gypsy Love (1911)]