Marie Anna Falcko-Neuburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Anna Falcko-Neuburská
španělská královna
W. Humer 001.jpg
Doba vlády 1689 - 1700
Narození 28. říjen 1667
Úmrtí 16. červenec 1740
Pochována El Escorial
Předchůdce Marie Louisa Orléanská
Následník Marie Luisa Savojská
Panovník Karel II. Španělský
Dynastie Wittelsbachové
Otec Filip Vilém Falcký
Matka Alžběta Amálie Hessensko-Darmstadtská

Marie Anna Falcko-Neuburská (28. říjen 166716. červenec 1740) byla španělská královna jako druhá manželka Ludvíka I. Byla jedním z mnoha dětí Filipa Viléma Falckého a Alžběty Amálie Hessensko-Darmstadtské.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Marie Anna se narodila v zámku Benrath jako dvanácté dítě svých rodičů. Její rodina byla velmi početná - pocházela ze 14 dětí.

Dětství strávila v Neuburgském zámku spolu se svými sestrami Marií Sofií, Dorotou Sofií a Hedvikou Alžbětou, kde na jejich výchovu a vzdělání dohlížela vychovatelka paní ven Klauová. Blízká rodina ji volala "Mariandl". Marii Annu popisovali jako povýšenou, autoritativní a sobeckou.

Marie Louisa Orléanská, první manželka španělského krále Karla II., zemřela bezdětná dne 12. února 1689. Jako druhou manželku si Karel vybral Marii Annu. Pravděpodobně k tomu přispěl i fakt, že její starší sestra Eleonora byla manželkou římskoněmeckého císaře a rakouského arcivévody Leopolda I., a to by pomohlo posílit vztahy mezi španělskou a rakouskou větví Habsburků.

Svatba se španělským králem[editovat | editovat zdroj]

Svatba Marie Anny a Karla se konala 28. srpna 1689 v Ingolstadtu v Německu a byla to tzv. svatba v zastoupení. Svatby se zúčastnilo několik významných hostů, kromě jiných například švagr Marie Anny, císař Leopold, a její sestra Eleonora. Maria Anna se však vydala do Španělska až několik měsíců po svatbě, až na jaře roku 1690. Oficiální svatba se konala 14. května 1690 ve městě San Diego nedaleko Valladolidu. I toto manželství však zůstalo bezdětné, čímž se potvrdilo, že král měl zdravotní problémy.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Portrét Marie Anny na koni.

Maria Anna se během období, kdy byla královnou, podílela na intrikách na španělském královském dvoře. Snažila se o to, aby se její synovec Karel VI. Habsburský stal příštím španělským králem. I tato její snaha byla příčinou jejího špatného vztahu se tchyní Marií Annou Habsburskou, která prosazovala na trůn svého pravnuka Josefa Ferdinanda Bavorského.

Maria Anna byla obecně na královském dvoře velmi neoblíbená. Důvodem byl mimo jiné i její velmi nákladný způsob života, přičemž mnoho finančních prostředků posílala své rodině. Dokonce i vzácné obrazy ze španělské umělecké sbírky posílala svým německým příbuzným.

Vdova[editovat | editovat zdroj]

Manžel Marie Anny zemřel 1. listopadu 1700 v Madridu a ve své poslední vůli uvedl, že jeho manželka má nárok na každoroční finanční příspěvek. Vyslovil přání, aby jeho nástupce s ní zacházel s respektem. Ale nový král Filip V. přikázal Marie Anne opustit Madrid ještě předtím, než do města sám vstoupí. Vdova po králi neměla jinou možnost než město opustit a usadila se nedaleko města Toleda, kde žila ve starém a tmavém hradě Alcazar. Během období, kdy zde žila, poslala několik dopisů své rodině. Na začátku roku 1701 její starší bratr, kurfiřt Jan Vilém, adresoval císařovně Eleonoře následující dopis:

Co se týče španělské královny, je mi upřímně líto, že se z ní stala chudá a nešťastná dáma; ale abych pravdu řekl, všechno se jí stalo její vinou jako důsledek její nesprávného chování. Myslím si, že to, co žádá od Vašeho Veličenstva, je více nemožné než reálné. Ale pokud byste jí mohla pomoci a podpořit ji v jejím nešťastné situaci, byla by to také velká pomoc i pro mě ...

Poslední roky života a smrt[editovat | editovat zdroj]

Marie Anna však musela v Alcazaru zůstat. V roce 1706 se však změnila její situace, když její synovec Karel VI. Habsburský dobyl se svou armádou Toledo. Marii Annu tato událost velmi potěšila a synovce s armádou přivítala, což byl důvod, proč ji král Filip vykázal o několik let později ze Španělska. Tehdy se Marie Anna usadila v Bayonne ve Francii, kde žila několik následujících desetiletí. V roce 1739, kdy byla už stará a měla podlomené zdraví, se konečně vrátila do Španělska. Zůstala bydlet v paláci Infantado v Guadalajaře, kde nakonec 16. července 1740 zemřela. Pohřbena je v královské hrobce El Escorial.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Anna Falcká (1667 – 1740) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Španělská královna
Předchůdce:
Marie Louisa Orléanská
1689 - 1700
Marie Anna Falcko-Neuburská
Nástupce:
Marie Luisa Savojská
Neapolská královna
Předchůdce:
Marie Louisa Orléanská
1689 - 1700
Marie Anna Falcko-Neuburská
Nástupce:
Marie Luisa Savojská
Sicilská královna
Předchůdce:
Marie Louisa Orléanská
1689 - 1700
Marie Anna Falcko-Neuburská
Nástupce:
Marie Luisa Savojská