Frederika Meklenbursko-Střelická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frederika Meklenbursko-Střelická
královna hannoverská
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická v r. 1796
autor Johann Friedrich August Tischbein
Doba vlády 18371841
Úplné jméno Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg
Narození 2. března 1778
Alten Palais, Hannover
Úmrtí 29. června 1841
(ve věku 63 let)
Alten Palais, Hannover
Manžel(é) I. Fridrich Ludvík Karel Pruský
II. Fridrich Vilém zu Solms-Braunfels
III. Arnošt August I. Hannoverský
Dynastie Meklenburští
Otec Karel II. Meklenbursko-Střelický
Matka Frederika Karolina Luisa Hessensko-Darmstadtská

Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Frederika se narodila jako sedmé dítě (pátá, nejmladší z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Frederiky Karoliny Luisy Hessensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery landkraběte Jiřího Viléma Hessensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny von Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla nejmladší sestrou proslulé pruské královny Luisy Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Po smrti své první ženy se Frederičin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hessensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu von Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.

Johann Gottfried Schadow: Princezna Frederika, 1795

Manželství[editovat | editovat zdroj]

První manželství[editovat | editovat zdroj]

14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796).

Princezna Frederika (vpravo) se svou sestrou Luisou.

Frederičino manželství bylo od počátku nešťastné, neboť Ludvík se zajímal více o své metresy než o svou mladičkou manželku. Frederika zase měla vztah s jeho strýcem, Luisem Ferdinandem Pruským (1772–1806).

V roce 1795 jmenoval král prince Luise velitelem dragounského pluku č. 1, jehož štáb měl sídlo v Schwedtu. Zde princ v prosinci roku 1796 onemocněl difterií a krátce nato zemřel. Frederika přesídlila se svými třemi maličkými dětmi na zámek Schönhausen u Berlína.

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1797 se o Frederičinu ruku ucházel její anglický bratranec, vévoda Adolf Frederik, vévoda z Cambridge (1774–1850), pátý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické, a neoficiálně se s ní zasnoubil. Adolf Frederik žádal své rodiče o svolení ke sňatku, ti však – na nátlak jeho matky, Frederičiny tety – jeho žádost odmítli. Pro Frederiku tím toto neoficiálně uzavřené zasnoubení skončilo.

V roce 1798 byla Frederika těhotná a svěřila se princi Fridrichu Vilémovi zu Solms-Braunfels (1770–1814). Ten se přihlásil k otcovství a požádal o její ruku, což Frederika přijala, aby předešla nevyhnutelnému skandálu. Manželství bylo uzavřeno 10. prosince roku 1798. Pár musel opustit Berlín a přestěhovat se do Ansbachu. Zde se v únoru 1799 narodila dcera, která však žila pouze osm měsíců. Princ Solms, zklamán a roztrpčen nad zmařenou příležitostí, se vrátil ke svému předchozímu způsobu života důstojníka a propadl alkoholu. V roce 1805 opustil vojenskou službu ze "zdravotních důvodů" a tím pozbyl svých příjmů; Frederika musela potřeby rodiny hradit ze svých prostředků, tedy z renty poskytované jí jejím švagrem, pruským králem Fridrichem Vilémem III. Bratr jejího manžela Vilém Kristián Karel zu Solms-Braunfels (1759-1837) jí radil rozvod, který ona zásadně neodmítala, ale nakonec na něj nepřistoupila.

Třetí manželství[editovat | editovat zdroj]

V květnu roku 1813 přijel do Neustrelitz Arnošt August, vévoda Cumberland (1771–1851), čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a starší bratr dřívějšího Frederičina snoubence Adolfa Frederika, aby u svého strýce Karla vykonal návštěvu. Zde se setkal se svou sestřenicí Frederikou. Vévoda Karel dal své dceři jednoznačně na srozuměnou, že její rozloučení od prince zu Solms by bylo správné a že by velmi rád viděl její manželství s anglickým princem. Příští měsíce měla Frederika dost času na to, aby přemýšlela o úmyslech Arnošta Augusta a možném vývoji své situace.

Když Arnošt August po vítězství spojenců v bitvě u Lipska opět přibyl na několik dní do Neustrelitz, byl srdečně přivítán. Po nějakém čase poprosila Frederika pruského krále o povolení k rozvodu jejího manželství se Solmsem. Všechny strany souhlasily, i princ zu Solms-Braunfels. Prekérní situaci nakonec vyřešila jeho smrt v důsledku mrtvice 13. dubna roku 1814. V srpnu téhož roku bylo oznámeno oficiální zasnoubení (třebaže královna Šarlota, Arnoštova matka, byla opět proti) a poté, co britský parlament vyjádřil svůj souhlas s manželstvím královského prince, uskutečnila se 29. května 1815 i svatba.

Hannoverská královna[editovat | editovat zdroj]

20. června roku 1837 zemřel Frederičin švagr, britský král Vilém III. Protože neměl – stejně jako starší bratr a předchůdce na trůnu Jiří IV. – žádné legitimní potomky, stala se nástupkyní na trůnu Spojeného království jejich neteř Viktorie, jediná dcera jejich zemřelého mladšího bratra Eduarda Augusta, čtvrtého syna krále Jiřího III.

V Hannoverském království však v té době ještě platilo salické právo, jež neumožňovalo nastoupit na trůn ženě, ale nejbližšímu mužskému potomkovi z předchozí generace (či předchozích generací); proto se nemohla Viktorie stát hannoverskou královnou a hannoverským králem se stal Frederičin manžel Arnošt August, pátý syn Jiřího III., jako Arnošt August I., král hannoverský a vévoda brunšvicko-lüneburský. Jeho následníkem se stal Frederičin a jeho syn Jiří V. Hannoverský.

Frederika byla hannoverskou královnou pouze čtyři roky. Po krátké nemoci zemřela v Hannoveru. 29. června roku 1841. Král Arnošt August pověřil dvorního stavitele Georga Ludwiga Friedricha Lavese výstavbou mauzolea pro svou manželku a pro sebe v zahradě zámku Herrenhausen u Hannoveru. Kromě toho vydal příkaz přestavět centrální náměstí v blízkosti Leineschloss (zámku Leine) a přejmenovat je na Frederikenplatz (Frederičino náměstí). V blízkosti ležící Frederičin zámeček byl zbořen v roce 1966. Podle královny Frederiky byla pojmenována i nemocnice, kterou založila Ida Arenhold.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z prvního manželství s princem Fridrichem Ludvíkem Pruským, zvaným Luis, se narodily tři děti:

V druhém manželství s princem Fridrichem Viléem zu Solms-Braunfels se narodilo osm dětí, z nichž však čtyři zemřely jako nemluvňata:

  • dcera (únor 1799 – říjen 1799)
  • bezejmenné dítě (*/† 1800)
  • bezejmenné dítě (*/† 1800)
  • Fridrich Vilém Heinrich (1801–1868) ∞ 1831 Marie Anna hraběnka Kinská
  • Žofie (1803–1803)
  • Augusta Luisa (1804–1865) ∞ 1827 princ Albert von Schwarzburg-Rudolstadt (od roku 1867 kníže)
  • Alexandr Fridrich Ludvík (1807 – 1867) ∞ 1863 Luisa von Landsberg-Velen
  • Fridrich Vilém Karel (1812 – 1875)
  1. ∞ 1834–1841 Louise Beyrich (morganatický sňatek)
  2. ∞ 1845 princezna Žofie zu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg

Z třetího manželství s Arnoštem Augustem, vévodou z Cumberlandu, pozdějším hannoverským králem, vzešly dvě děti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Adelheid Sasko-Meiningenská
Znak z doby nástupu Hannoverská královna
18371841
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Marie Sasko-Altenburská