Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská
královna pruská
Alžběta Kristýna kolem roku 1740 autor Antoine Pesne
Doba vlády	1740 – 1786
Doba sňatku	12. června 1733 – 17. srpna 1786
Narození	8. listopadu 1715
Úmrtí	13. ledna 1797 (ve věku 81 let)
Předchůdce	Žofie Dorotea Hannoverská
Následník	Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Panovník	Fridrich II. Veliký
Dynastie	Welfové
Otec	Ferdinand Albert II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka	Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Příbuzenstvo

bratr	Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
sestra	Luisa Pruská
sestra	Juliana Marie Dánská
sestřenice	Marie Terezie
synovec	Fridrich Vilém II.

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská (německy Elisabeth Christine von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern) (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797) byla princezna Brunšvicko-Wolfenbüttelská. Sňatkem s Fridrichem II. Velikým královna pruská.

Původ

Alžběta Kristýna se narodila jako třetí dítě a nejstarší dcera vévodovi Ferdinandu Albertovi II. Brunšvicko-Wolfenbüttelskému a Antonii Amálii, dceři Rudolfa Ludvíka Brunšvicko-Wolfenbüttelského, který byl bratrancem Ferdinanda Alberta II. Měla 14. sourozenců, z nichž sestra Juliana se stala královnou Dánska a Norska. Byla neteří císařovny Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské, a sestřenicí Marie Terezie a ruského cara Petra II. Mládí prožila na skromém dvoře svých rodičů.

Sňatek Alžběty Kristýny s pruským korunním princem Fridrichem (budoucí Fridrich II.) byl dohodnut v roce 1732 tetou císařovnou a otcem Fridricha, králem Fridrichem Vilémem I. Měly tak být urovnány vztahy s rakouským dvorem v nadějích Pruska na vliv další generace. Narozdíl od Fridricha byla Alžběta Kristýna od začátku připravena svého budoucího muže milovat a udělat vše pro získání jeho přízně. Naopak Fridrich, který byl ke sňatku přinucen se zapřísahal, že nebude nikdy svou budoucí ženu milovat.

Korunní princezna

Dne 12. června 1733, se konala svatba v letohrádku Salzdahlum. Už na první pohled bylo zřejmé, že si jsou novomanželé cizí. Fridrich od samého počátku toto manželství nesnášel, a svúj odpor ke své ženě se nenamáhal nijak skrývat. Jeho chování bylo sice chladné, ale vždy byl k Alžbětě Kristýně zdvořilý. Hned po svatbě musela Alžběta Kristýna zůstat v Berlíně, kde musela snášet popichování a citelné nepřátelství nových příbuzných. Jediný Fridrich Vilém I. se k ní choval pozorně a mile. Ve snaze, aby byla přitažlivější pro jeho syna, ji učil tance a klasické filosofie a poskytl jí peníze potřebné na nákup módního oblečení.

Manželé se v roce 1736 přestěhovali na zámek Rheinsberg, který jim věnoval král. Fridrich nechal architektem Knobelsdorffem zámek přetavět a rozšířit. Zde k sobě měli manželé celkem blízko. Podobný vkus bylo snad jediné co oba partnery aspoň trochu spojovalo. Měli rádi velké prostorné a světlé pokoje s jasnými, příjemnými barvami a nádechem francouzského stylu. Zde Alžběta Kristýna žila společenským životem a také si rozšiřovala vzdělání.

Královna

Zpráva o smrti Fridricha Viléma I. byla Alžbětě Kristýně poslána s denním zpožděním. S nástupem Fridricha II. na trůn, se nezměnila jen vláda v zemi, ale také další život jeho nemilované ženy. Fridrich musel svému otci u smrtelné postele slíbit, že se nikdy nerozvede. Její místo po králově boku však nahradila královna matka, nebo jeho nejmladší sestra Amálie. Nikdy se neměla zůčastnit společenského života u dvora. Jedinou útěchou ji mohlo být, že Fridrich neměl milenky ani žádné milostné aféry.

Jejím novým domovem se na rozkaz krále stal prostý zámek Schönhausen, severozápadně od Berlína. Zimu trávila v postupimské rezidenci, kde měla vymezeno několik pokojů. Od té doby svého muže skoro vůbec neviděla. Jedním z důvodů byl i fakt, že její sestřenicí byla Marie Terezie, se kterou byl Fridrich II. krátce po svém nástupu na trůn ve válce o rakouské dědictví. Boje mezi Pruskem a Rakouskem trvaly až do prosince roku 1745. Alžběta Kristýna přesto Fridricha všemožně podporovala. 99 100 V roce 1744 byla zahájena architektem Knobelsdorffem stavba letohrádku Sanssouci, který se stal letním sídlem Fridricha II. Alžběta Kristýna tam však nikdy neměla vstoupit. Až v roce 1754 poprvé a naposledy vkročila se svou matkou do tolik obdivovaného letohrádku.

Sedmiletá válka

V květnu roku 1756 se Rakousko spojilo s Francií a Ruskem a chystalo útok na Prusko s cílem opětovného získání Slezska. Fridrich II. v srpnu téhož roku vyslal svou armádu do Saska.Tím se rozpoutala jedna z nejstrašlivějších válek, která zasáhla i zámořská území Anglie a Francie. V říjnu roku 1760 musela Alžběta Kristýna prchnout z Schönhausenu, který spolu se zámkem Charlottenburg obsadila rakouská vojska. Nové útočiště našla v Magdeburgu.

5. ledna 1762 zemřela císařovna Alžběta I. Petrovna a Fridrichovi se začalo blýskat na lepší časy. S novým carem Petrem III., Fridrichovým přítelem, byl okamžitě uzavřen mír a v říjnu téhož roku u Freibergu rakouskou armádu porazil. Do Berlína se vrátil po dlouhých šesti letech. Tak dlouho se Alžběta Kristýna se svým manželem neviděla. Také toto setkání působilo s Fridrichovy strany chladným dojmem.

Pozdní léta

Po skončení války se opět mohla vrátit do Schönhausenu, ve kterém trávila svůj osamělý život. Věnovala se péči o staré a nemocné. Za jejího přispění byl založen domov pro hluchoněmé. Velmi se zajímala o obyvatele Schönhausenu, kterým obětavě pomáhala. Jéjí zálibou se stalo psaní knih a také překládání francouzských děl.

Oslava zlaté svatby v roce 1783 proběhla čistě v soukromí, bez veřejných oslav. Po delší době se manželé spolu sešli, aby tento den strávili pospolu. Oba dva byli staří osamělí a trpící lidé žijící každý jinde. Fridrich zemřel 17. srpna 1786. Jeho nástupce Fridrich Vilém II. Pruský své tetě jako královně projevoval patřičnou úctu. Novým sídlem královny vdovy se stal Štětín, ve kterém Alžběta Kristýna v klidu dožila.

Zemřela v roce 1797, jedenáct let po svém manželovi. Majetek, který nashromaždila, zdědil její synovec Fridrich Vilém II.

Dílo

Le Chrétien dans la solitude

Odkazy

Literatura

• THOMA, Helga. Nemilované královny. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2002. 224 s. ISBN 80-249-0015-7. s. 85-108.  

Externí odkazy

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská (anglicky)

Předchůdce: Žofie Dorotea Hannoverská

Pruská královna 1740 – 1786

Nástupce: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská