Eduard August Hannoverský (1767–1820)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Eduard August Hannoverský)
Eduard August Hannoverský
Narození2. listopadu 1767
Buckinghamský palác
Úmrtí23. ledna 1820 (ve věku 52 let)
Sidmouth
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníKaple svatého Jiří
BydlištěKensingtonský palác
Povolánívoják a aristokrat
OceněníŘád sv. Patrika (1783)
rytíř Podvazkového řádu (1786)
velkokříž Řádu lázně (1815)
velkokříž Řádu Guelfů (1815)
Nábož. vyznáníanglikánská církev
ChoťViktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (od 1818)[1][2][3]
Partner(ka)Madame de Saint-Laurent
DětiViktorie Britská[1][2]
Edward Schencker Scheener[1]
Adelaide Dubus[4]
RodičeJiří III. Britský[1][2] a Šarlota Meklenbursko-Střelická[1][2]
RodHannoverští
PříbuzníJiří IV. Britský[2], Bedřich August Hannoverský[2], Vilém IV. Britský[2], Šarlota Hannoverská, Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, August Frederik, vévoda ze Sussexu, Adolf z Cambridge, Marie Hannoverská[2], Žofie Britská, Oktavius Britský, Alfréd Britský a Amelia Britská (sourozenci)
Karl zu Leiningen (nevlastní syn)
Feodora Leiningenská (nevlastní dcera)
Viktorie Sasko-Koburská[2], Eduard VII. Britský[2], Alice Sasko-Koburská[2], Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský[2], Helena Britská[5], Luisa Sasko-Koburská[4][2], Artur Sasko-Koburský[2], Leopold, vévoda z Albany[5] a Beatrix Sasko-Koburská[5] (vnoučata)
Funkcečlen britské Soukromé rady (od 1799)
Guvernér Gibraltaru (1802–1820)
PodpisEduard August Hannoverský – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vévoda Eduard August

Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako páté dítě a čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1785 se započala jeho vojenská výchova v Německu, kde mu byly vštípeny železné zásady disciplíny. Byl plukovníkem na Gibraltaru, od května 1791 v Kanadě. V říjnu roku 1793 byl povýšen na generálmajora, v lednu 1796 na generálporučíka. 23. dubna roku 1799 mu byl udělen titul vévody z Kentu a Strathearnu a lorda Dublinu a v květnu téhož roku se stal velitelem sil v Britské Severní Americe. 24. května 1802 byl převelen do funkce guvernéra Gibraltaru. Jeho tvrdé pojetí vojenské disciplíny vyvolalo vzpouru v jednom z královských oddílů, v důsledku čehož byl v květnu roku 1801 odvolán. Formálně držel titul guvernéra Gibraltaru do konce života, od staršího bratra Bedřicha Augusta, vévody z Yorku a Albany, velitele královských ozbrojených sil, však obdržel zákaz příjezdu a pobytu na Gibraltaru. Nehledě na faktické ukončení vojenské kariéry mu byla udělena hodnost polního maršálka.

Byl rytířem Řádu sv. Patrika (5. února 1783), Podvazkového řádu (2. května 1786) a nositelem Velkého Kříže Řádu lázně (2. ledna 1815). 5. září 1799 se stal členem Královské tajné rady.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Přes pokročilý věk zůstával starým mládencem, i když měl řadu milenek. Z nich nejznámější je Adelaide Dubusová, s níž měl nemanželskou dceru, a Julie de St. Laurent, s níž žil přes dvacet let. V roce 1817 však došlo k hrozivé situaci stran nástupnictví trůnu, když 6. listopadu zemřela po porodu mrtvého dítěte Šarlota Augusta, jediná dcera nástupce trůnu, waleského prince Jiřího. Britský trůn neměl jiného následníka v této generaci – další synové krále Jiřího III. neměli děti nebo byli rovněž svobodní nebo jejich děti nebyly legitimní:

Bedřich August, vévoda z Yorku a Albany, další v nástupnické linii, se rozvedl se svou ženou po 27 letech bezdětného manželství. Proto další dva synové Jiřího III., Vilém, vévoda Clarence (pozdější král Vilém IV.) a Adolf Frederik, vévoda z Cambridge podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého následníka trůnu. Další dva bratři, Arnošt August, vévoda Cumberladu, a August Bedřich, vévoda Sussexu, již sice byli ženatí, ale v tomto okamžiku měl vévoda z Cumberlandu dvě mrtvě narozené dcery, zatímco děti vévody ze Sussexu byly vyloučeny z následnictví, neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle Royal Marriages Act 1772 z roku 1772 neplatné.

Pro záchranu dynastie se v roce 1818 ve věku 50 let oženil i vévoda z Kentu, a to s princeznou Viktorií z dynastie Sachsen-Coburg-Saalfeldské. Svatba se uskutečnila v Koburgu 29. května a 13. července se obřad opakoval v Anglii, v Kew Palace v Surrey. Šlo o dvojitou svatbu, neboť tentýž den se ženil i Eduardův bratr Vilém, vévoda Clarence s jinou německou princeznou, Adelheid von Sachsen-Meiningen.

Z manželství Eduarda a Viktorie se o rok později, 24. května roku 1819, narodila jediná dcera, princezna Viktorie z Kentu, budoucí královna Viktorie.

Nedlouho poté, v lednu roku 1820, vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král Jiří III. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako Jiří IV. a druhý po jeho smrti jako Vilém IV. Po Vilémově smrti 20. června 1837 zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta, vévody z Kentu – princezna Viktorie z Kentu.

Jméno vévody Eduarda nese kanadská provincie – Ostrov prince Edwarda.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
 Jiří I.
 
 
 Jiří II.
 
 
 
 
 
 
 Žofie Dorotea z Celle
 
 
 Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
 Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 Jiří III.
 
 
 
 
 
 
 Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
 Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
 Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
 Žofie Sasko-Weissenfelská
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
 Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
 Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
 Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
 Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská
 
 
 Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
 Arnošt Sasko-Hildburghausenský
 
 
 Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
 Žofie Henrieta Waldecká
 
 
 Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
 Jiří Ludvík I. Erbašský
 
 
 Žofie Albertina z Erbachu
 
 
 
 
 
 
 Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Kindred Britain.
  3. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  4. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  5. ↑ a b c Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Britští princové
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny.
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
  • Albert1
  • Jiří V. Hannoverský
  • Jiří, vévoda z Cambridge
    		•
    6. generace
    7. generace
    8. generace
    9. generace
  • Filip, vévoda z Edinburghu2
  • William z Gloucesteru
  • Richard, vévoda z Gloucesteru
  • Edward, vévoda z Kentu
  • Michael z Kentu
    		•
    10. generace
    11. generace
    12. generace
    1Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela.
    2Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen.
    Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou.
    Hannoverští princové
    Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.
    1. generace
    2. generace
    3. generace
    4. generace
    5. generace
    6. generace
    7. generace
    1 také princ Spojeného království Velké Británie a Irska
    Vévodové z Kentu
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_August_Hannoverský_(1767–1820)&oldid=23612657“