Luisa Oranžsko-Nasavská
Luisa Oranžsko-Nassavská (plným jménem nizozemsky Wilhelmina Frederika Alexandrina Anna Louisa, prinses der Nederlanden, prinses van Oranje-Nassau), (5. srpna 1828, Haag - 30. března 1871, Stockholm) byla rodem nizozemská princezna z dynastie Oranje-Nassau a sňatkem švédská a norská královna.
Obsah |
Biografie[editovat]
Původ a mládí[editovat]
Luisa se narodila jako nejstarší dítě nizozemského vévody Frederika, druhého syna nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské, a Luisy Pruské. Měla dva starší bratry, kteří však zemřeli již v útlém věku, a mladší sestru, Vilemínu Frederiku Annu Alžbětu Marii (1841–1910).
Manželství a potomci[editovat]
V srpnu roku 1849 přijel na nizozemský královský dvůr švédský korunní princ Karel a poznal zde Luisu. Oficiální zasnoubení bylo oznámeno v únoru roku 1850 a svatba se konala 19. června roku 1851 ve stockholmské katedrále. Její manžel byl synem švédského krále Oskara I. a jeho manželky Josefiny de Beauharnais.
Důvodem sňatku byl nedávný původ nové švédské dynastie a velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky. Naopak Luisa svého manžela milovala.
Z manželství Luisy a Karla vzešli dva potomci, dcera a syn:
- Luisa (1851-1926), jako manželka dánského krále Frederika VIII. dánská královna;
- Karel Oskar (1852-1854), vévoda ze Södermanlandu.
Po porodu druhého dítěte již princezna ze zdravotních důvodů další děti mít nemohla. Když pak v roce 1854 zemřel malý Karel Oskar ve dvou letech na zápal plic, ztratil král svého jediného dědice a následníka; po jeho smrti tak na švédský trůn nastoupil jeho mladší bratr, Oskar II.
Korunovace[editovat]
Luisa se stala švédskou královnou, když 8. července roku 1859 její tchán zemřel. Její manžel se stal novým králem jako Karel XV. ve Švédsku a Karel IV. v Norsku. Luisa pak dostala titul královny Švédska a Norska a byla korunována v obou zemích; je nutno zdůraznit, že předchozí dvě královny v Norsku korunovány nebyly, a to kvůli svému odlišnému vyznání.
Smrt[editovat]
Luisa zemřela ve Stockholmu 30. března roku 1871. Pochována byla v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.
Nebyla příliš populární korunní princeznou, říkalo se o ní, že nedostatečně komunikuje. Místo zasahování do politiky se věnovala dobročinným aktivitám.
Mezi potomky Luisy Oranžsko-Nassavské náleží řada příslušníků současných panujících rodů, např. dánská královna Markéta II., norský král Harald V., belgický král Albert II. či lucemburský velkovévoda Henri I. Lucemburský.
Externí odkazy[editovat]
- http://historiska-personer.nu/min-s/p635803ba.html historiska personer.nu
- http://thepeerage.com/p10168.htm#i101671
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Joséphine de Beauharnais jr. |
1859 – 1871 Luisa Oranžsko-Nasavská |
Nástupce: Žofie Nassavská |
