Joséphine de Beauharnais mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josefína
Švédská a norská královna
Josefína de Beauhernais
Úplné jméno Joséphine Maximilienne Eugénie Napoléonne de Beauharnais
Tituly Její Veličenstvo královna švédská a norská
Její královská Výsost korunní princezna švédská a norská
Její Jasnost vévodkyně leuchtenberská
Narození 14. března 1807
Miláno
Úmrtí 7.června 1876
Stockholm
Pochována Chrám Riddarholmskyrkan
Manžel(é) Oskar I.
Potomci Karel XV.
František Gustav
Oskar II.
Šarlota Evženie
Karel Mikuláš
Rod Beauhernais
Otec Evžen de Beauharnais
Matka Augusta Bavorská

Joséphine de Beauharnais mladší nebo také královna Josefína (14. března 1807, Milán7.června 1876 Stockholm) byla královna Švédska a Norska (1844–1859), vnučka francouzské císařovny Joséphine de Beauharnais.

Byla nejstarší dcerou francouzského napoleonského generála Evžena de Beauharnais, vicekrále Itálie, vévody z Leuchtenbergu a Augusty Bavorské, dcery krále bavorského Maxmiliana I.

Manželka korunního prince a pozdějšího švédského a norského krále Oskara I.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Josephine se narodila v Miláně jako dcera italského místokrále, adoptivního syna císaře Napoleona I. Eugéne de Beauharnais a princezny Augusty Bavorské. Obdržela titul princezny z Bologně a od r.1813 vévodkyně z Galliery. Roku 1814 se rodina musela přestěhovat do Mnichova, kde bavorský král Maxmilian I. udělil Eugénovi titul vévody z Leuchtenburgu a r.1817 se Eugén stal knížetem z Eichstättu. Josephine se dostalo dobrého vzdělání – studovala aritmetiku, historii, geografii a astronomii. Zároveň se učila německy, italsky a anglicky. Základům filozofie ji vyučoval slavný filozof Schelling. Vyrůstala v Itálii a v Bavorsku, ale její rodnou řečí a řečí, ve které se mluvilo v rodině, byla francouzština. 24. března 1821 byla konfirmována v katolické církvi.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

"Josefina z Leuchtenbergu", Frederic Westin, 1825

Švédský král Karl Johan XIV., bývalý francouzský napoleonský maršál Bernadotte r.1821 rozhodl, že se jeho syn, korunní princ Oskar ožení. Chtěl pro něj manželku ze starého knížecího nebo královského evropského rodu. Měl vyhlédnuté princezny dánské nebo princeznu holandskou, ale zasáhla Oskarova matka Désirée. Ač královna, nežila ve Švédsku a znala rodinu Josephine. Prosadila, aby se Oscarovou ženou stala právě Josephine von Leuchtenburg. 23.srpna 1822 se Oskar v Eichstattu potkal se svou 15-tiletou nevěstou. Oskarovi se dívka líbila, náklonnost byla oboustranná. Vrátil se do Švédska a oznámil otci, že Josephine se stane jeho ženou. Začala jednání o svatbě. Jediným problémem bylo, že Josephine byla katolička a Oskar protestant. 23. května 1823 proběhla svatba v zastoupení (Oskara zastoupil bratrance Josephine Karel Bavorský). Poté se Josephine spolu s dvorními dámami hraběnkou Tascher de la Pagerie, baronkou Wurms a přítelkyní z dětství Bertou Zück chystala k cestě do Švédska. V Lübecku společně s královnou Desiderií, která nebyla ve Švédsku 12 let, nastoupila na loď. Ve Vaxholmu je čekal korunní princ Oskar a 13. června 1824 všichni vjeli do Stockholmu . V zámečku Haga lott navštívila princeznu Sofii Albertinu, sestru bývalého krále Karla XIII. 19. června 1824 proběhla v katolické katedrále Storkyrkan slavnostní mše, následoval večer v Královském divadle, kde na počest princezny dávali operu Mozartovu operu Titus a jiné skladby.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Královská rodina 1857. Stojící zleva: princ August, jeho žena Sofie z Nassau, princ Oskar, korunní princ Karel, korunní princezna Luise. Zleva sedí: princezna Evženie, král Oskar I., princezna Luise, královna Josefína.

Prvním dítětem narozeným z manželství následnického páru byl 3. května 1826 syn. Korunní princ Karel Ludvík Evžen (1826 – 1872) usedl po otci na švédský trůn jako Karel XV. a na trůn norský jako Karel IV. Josephine chtěla pro své děti nejlepší vzdělání, proto zajistila, aby se Karlovým učitelem stal filozof a profesor univerzity v Uppsale Christopher Jacob či z Norska pocházející Otto Aubert. Především Aubert seznámil Karla s mnoha vědními disciplínami, především s filozofií Schlegela.
Dále se narodil "zpívající princ" Gustav (18271852), pozdější vévoda upplandský. Gustav zdědil hudební talent svého otce a stal se z něj výborný zpěvák a pianista. Pod pseudonymem G°°°° psal hudební skladby.
Třetí syn a budoucí král švédský a norský Oskar II. (1829 – 1907) vystudoval universitu v Uppsale, stal se z něj velmi oblíbený a osvícený panovník.
Jediná dcera Evženie (18301889) byla rovněž velmi muzikální, skládala hudební díla a zpívala. Zajímala se také o umění, především sochařství a malbu.
Posledním potomkem byl Karel August Mikuláš (18311873), který se stal vévodou z Dalarny a armádním generálem.

Královna[editovat | editovat zdroj]

Josefina 1874

Roku 1844, po smrti krále Karla XIV.Johana nastoupil na trůn Oskar I.. Josephine byla korunována královnou švédskou a norskou. Svému muži byla oporou a občas zasahovala i do politiky, například ve válce se Šlesvickem-Holštýnskem, kde se Švédsko postavilo na stranu Dánska proti Šlesvicku-Holštýnsku, Prusku a Rakousku. 8. července 1857 Oskar I. umírá a na trůn nastupuje jeho syn Karel Ludvík Evžen jako král švédský a norský Karel XV.

Osudné cesty[editovat | editovat zdroj]

Na doporučení lékařů začala Josephine navštěvovat lázně. Poprvé byla v Bad Kissingen r. 1844. V Mnichově navštívila svou rodinu, ale urychleně se vrátila do Kristianie, kde její syn Gustav onemocněl tyfem. Z několik dní po příjezdu matky Gustav umírá. 1872 odjíždí do Portugalska navštívit svou sestru Amélii, manželku brazilského krále Pedra I.. Přijímá pozvání španělského krále Amadea I. a navštěvuje ho v El Escorialu. Odpočívá na Madeiře u své neteře Marie Amálie. Navštíví Lurdy a jede k rodině do Mnichova. Dostává telegram, že 18. září 1872 zemřel král Karel XV. Josephine tak přichází o druhého syna.

1875 přijíždí do Říma, kde ji hostí italský král Viktor Emanuel II. Soukromou audienci jí poskytne papež Pius IX., se kterým je od r.1850 v písemném kontaktu. Pak navštíví Miláno a Bolognu, kde jí kdysi Napoleon udělil titul princezny z Bologny. V Bavorsku u jezera Tegernsee pobývá u svého bratrance Karla Bavorského. V Salzburgu se setkává s francouzskou ex-císařovnou Evženií, manželkou Napoleona III.

Konec[editovat | editovat zdroj]

Rok 1876 už se Josephine necítí dobře a připravuje se na odchod ze života. Nechá sepsat závěť, kde po sobě zanechává jako dědictví 9,5 milionu švédských korun. 7. června v půl čtvrté ráno bývalá královna švédská a norská Josefina umírá. Je pohřbena v nové královské „bernadottské“ hrobce v chrámu Riddarholmskyrkan ve Stockholmu.

Švédská královna
Předchůdce:
Désirée Clary
18441859
Joséphine de Beauharnais mladší
Nástupce:
Luisa Nizozemská
Norská královna
Předchůdce:
Désirée Clary
18441859
Joséphine de Beauharnais mladší
Nástupce:
Luisa Nizozemská