Robert I. Flanderský
| Robert I. Flanderský | ||
|---|---|---|
| Flanderský hrabě | ||
|
||
| Robert I. Flanderský | ||
| Doba vlády | Flandry 1071–1193 | |
| Narození | 1029/1032 | |
| Úmrtí | 13. říjen 1093 | |
| Cassel | ||
| Pochován | Kostel sv. Petra v Casselu | |
| Předchůdce | I. Arnulf III. Flanderský | |
| Nástupce | I. Robert II. Flanderský | |
| Manželky | I. Gertruda Saská | |
| Potomci | Robert II. Flanderský Adéla Flanderská Gertruda Flanderská Filip Ogiva |
|
| Otec | Balduin V. Flanderský | |
| Matka | Adéla Francouzská | |
Robert I. Flanderský známý též jako Robert Fríský (latinsky Roberti Frisonis, nizozemsky Robrecht I de Fries, francouzsky Robert le Frison, anglicky Robert the Frisian; 1029/1032 — 13. října 1093 Cassel) byl flanderský hrabě v letech 1071–1093.
Obsah |
Život [editovat]
Byl synem flanderského hraběte Balduina V. a jeho manželky Adély, dcery francouzského krále Roberta II. Když jeho otec v roce 1067 zemřel, stal se flanderským hrabětem jeho starší bratr Balduin VI. Když i ten o tři roky později zemřel, nastoupil vládu Balduinův syn Arnulf III. S tím se nehodlal smířit jeho strýc Robert I. a proti Arnulfovi vystoupil. Vdova po Balduinovi VI. a Arnulfova matka Richilda za této situace nabídla svou ruku truksasovi Viléma Dobyvatele Vilémovi fitzOsbernovi a o pomoc požádala i francouzského krále Filipa, kterému za pomoc přislíbila opatství Corbie v Pikardii.[1] V roce 1071 zvítězil Robert v bitvě u Casselu, ve které padli Arnulf III. a Vilém fitzOsbern a Richilda byla zajata. Následujícího roku uzavřel s francouzským králem mír, který znamenal uznání Robertova hraběcího titulu. Na potvrzení spojenectví se v roce 1072 oženil Filip s Robertovou nevlastní dcerou Bertou Holandskou.[pozn. 1] Téhož roku se Robert společně se svou matkou stal donátorem augustiniánského kláštera Watten.[2]
V letech 1087–1091, kdy byl na pouti do Svaté země, byl regentem flanderského hrabství zatím jeho syn Robert II. Flanderský.[3] Pravděpodobným důvodem k vykonání poutě bylo odčinění spoluviny na zavraždění lotrinského vévody Godfroye Hrbatého.[4] Na zpáteční cestě se Robert setkal s byzantským císařem Alexiem a složil mu přísahu.
| „ | Tehdy se v Berrhoi setkal s císařem hrabě flanderský, který se tudy vracel z Jeruzaléma, a složil mu přísahu, kterou obvykle Latinové skládají. Zavázal se, že mu po návratu domů pošle pět set rytířů. Císař mu prokázal náležitou poctu a propustil jej v plné spokojenosti domů. | “ |
| — Anna Komnéna[5] | ||
Zemřel ve Flandrech v říjnu 1093 a byl pohřben v kostele sv. Petra v Casselu.
Vývod z předků [editovat]
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Berta byla dcerou Robertovy manželky Gertrudy z prvního manželství s holandským hrabětem Florisem.
Reference [editovat]
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. s. 113.
- ↑ www.watten.fr
- ↑ BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison : University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dále jen A History of the Crusades. Dostupné online. s. 228. (anglicky)
- ↑ A History of the Crusades, s. 275
- ↑ KOMNÉNA, Anna. Paměti byzantské princezny. Praha : Odeon, 1996. 565 s. ISBN 80-207-0527-9. s. 213.
Literatura [editovat]
- BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison : University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. (anglicky)
- LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle : Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy)
| Předchůdce: Arnulf III. |
 |
Flanderský hrabě 1071 – 1093 |
|
Nástupce: Robert II. |
