Konstancie z Arles
| otec | Vilém I. Provensálský |
|---|---|
| matka | Adléta z Anjou |
| manžel | Robert II. Francouzský |
| syn | Hugo |
| syn | Jindřich I. Francouzský |
| syn | Robert I. Burgundský |
| syn | Odo |
| dcera | Hadviga |
| dcera | Adéla |
Konstancie z Arles (986 ?, Arles - 22./25. července 1031-1034, Melun) byla francouzskou královnou a dcerou provensálského hraběte Viléma I. a Adléty z Anjou.
Obsah |
Třetí žena zbožného krále [editovat]
Konstancie byla provdána za francouzského krále Roberta v rozmezí září 1001 a 25. srpna 1003.[1] Král byl v minulosti již dvakrát ženatý, obě ženy zapudil.
Mladá královna králi porodila vytoužené potomky, ale musela se vyrovnávat s tím, že manžel ve skutečnosti styky s druhou manželkou Bertou nikdy nepřerušil. Rivalita mezi oběma ženami zasahovala i na královský dvůr. Obětí se stal Hugo z Beauvais, kterého nechala Konstancie[2] s pomocí svého bratrance Fulka Nerry před očima krále zavraždit.[3] Ještě roku 1008[4] či 1010 byla Berta Burgundská v Robertově doprovodu při cestě do Říma.[5]
| „ | ...královna zapuzená kvůli krvesmilstvu, jež, podporována v tom některými královými dvořany, chovala naději, že z papežova příkazu získá opět zpátky království... | “ |
| — Oderan ze Sens[6] | ||
Král chtěl žádat o papežský dispenz, aby se mohl k Bertě vrátit. Mise byla neúspěšná a král se vrátil k vroucně se modlící Konstancii.
| „ | ...a od té doby si Robert své manželky hleděl jako nikdy předtím a vložil jí do rukou všechna královská práva. | “ |
| — Oderan ze Sens[7] | ||
Konstancie dala králi čtyři syny a Robert věren politice svého otce nechal nejstaršího Huga roku 1017 korunovat spolukrálem. Po Hugově nečekané smrti roku 1025 nastoupil na jeho místo mladší syn Jindřich, původně určený pro burgundské vévodství.[8] Roku 1027 byl korunován spolukrálem a korunovace pošramotila již tak napjaté vztahy mezi jeho rodiči. Konstancie preferovala volbu mladšího Roberta, ale králův nápad byl podpořen Odem z Blois a Vilémem Akvitánským.[8]
Soudobý kronikář popisuje královnu jako svárlivou, slávychtivou a zlatem posedlou ženu.[5] Konstancie byla strůjcem vzpoury svých synů, kteří začali drancovat a ničit otcova města. Robert napadl Burgundsko a Jindřich zase dobyl Dreux. Nakonec byl král nucen uznat jejich požadavky a uzavřeli mír, který trval až do jeho smrti.
Robert II. zemřel roku 1031. Konstancie jej přežila a je pohřbena po manželově boku v Saint-Denis.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ www.fmg.ac
- ↑ www.fmg.ac
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. s. 94.
- ↑ DUBY, Georges. Rytíř, žena a kněz. Manželství ve Francii v době feudalismu. Praha : Garamond, 2003. ISBN 80-86379-44-2. s. 71.
- ↑ a b Francouzští králové, str. 92
- ↑ Duby, str. 68
- ↑ Duby, str. 68
- ↑ a b Francouzští králové, str. 91
Literatura [editovat]
- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
- Gerd Treffer: Die französischen Königinnen. Von Bertrada bis Marie Antoinette. Pustet, Regensburg 1996, ISBN 3-7917-1530-5.
- Carsten Woll: Die Königinnen des hochmittelalterlichen Frankreich. Steiner, Stuttgart 2002, ISBN 3-515-08113-5.
Externí odkazy [editovat]
| Francouzská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Berta Burgundská |
1003 - 1031 Konstancie z Arles |
Nástupce: Matylda Fríská |
