Konstancie z Arles

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konstanciin náhrobek (Saint-Denis)
Příbuzenstvo
otec Vilém I. Provensálský
matka Adléta z Anjou
manžel Robert II. Francouzský
syn Hugo
syn Jindřich I. Francouzský
syn Robert I. Burgundský
syn Odo
dcera Hadviga
dcera Adéla

Konstancie z Arles (986 ?, Arles - 22./25. července 1031-1034, Melun) byla francouzskou královnou a dcerou provensálského hraběte Viléma I. a Adléty z Anjou.

Třetí žena zbožného krále[editovat | editovat zdroj]

Konstancie byla provdána za francouzského krále Roberta v rozmezí září 1001 a 25. srpna 1003.[1] Král byl v minulosti již dvakrát ženatý, obě ženy zapudil.

Mladá královna králi porodila vytoužené potomky, ale musela se vyrovnávat s tím, že manžel ve skutečnosti styky s druhou manželkou Bertou nikdy nepřerušil. Rivalita mezi oběma ženami zasahovala i na královský dvůr. Obětí se stal Hugo z Beauvais, kterého nechala Konstancie[2] s pomocí svého bratrance Fulka Nerry před očima krále zavraždit.[3] Ještě roku 1008[4] či 1010 byla Berta Burgundská v Robertově doprovodu při cestě do Říma.[5]

...královna zapuzená kvůli krvesmilstvu, jež, podporována v tom některými královými dvořany, chovala naději, že z papežova příkazu získá opět zpátky království...
— Oderan ze Sens[6]

Král chtěl žádat o papežský dispenz, aby se mohl k Bertě vrátit. Mise byla neúspěšná a král se vrátil k vroucně se modlící Konstancii.

...a od té doby si Robert své manželky hleděl jako nikdy předtím a vložil jí do rukou všechna královská práva.
— Oderan ze Sens[7]

Konstancie dala králi čtyři syny a Robert věren politice svého otce nechal nejstaršího Huga roku 1017 korunovat spolukrálem. Po Hugově nečekané smrti roku 1025 nastoupil na jeho místo mladší syn Jindřich, původně určený pro burgundské vévodství.[8] Roku 1027 byl korunován spolukrálem a korunovace pošramotila již tak napjaté vztahy mezi jeho rodiči. Konstancie preferovala volbu mladšího Roberta, ale králův nápad byl podpořen Odem z Blois a Vilémem Akvitánským.[8]

Soudobý kronikář popisuje královnu jako svárlivou, slávychtivou a zlatem posedlou ženu.[5] Konstancie byla strůjcem vzpoury svých synů, kteří začali drancovat a ničit otcova města. Robert napadl Burgundsko a Jindřich zase dobyl Dreux. Nakonec byl král nucen uznat jejich požadavky a uzavřeli mír, který trval až do jeho smrti.

Robert II. zemřel roku 1031. Konstancie jej přežila a je pohřbena po manželově boku v Saint-Denis.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.fmg.ac
  2. www.fmg.ac
  3. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 94.  
  4. DUBY, Georges. Rytíř, žena a kněz. Manželství ve Francii v době feudalismu. Praha : Garamond, 2003. ISBN 80-86379-44-2. S. 71.  
  5. a b Francouzští králové, str. 92
  6. Duby, str. 68
  7. Duby, str. 68
  8. a b Francouzští králové, str. 91

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.  
  • Gerd Treffer: Die französischen Königinnen. Von Bertrada bis Marie Antoinette. Pustet, Regensburg 1996, ISBN 3-7917-1530-5.
  • Carsten Woll: Die Königinnen des hochmittelalterlichen Frankreich. Steiner, Stuttgart 2002, ISBN 3-515-08113-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Francouzská královna
Předchůdce:
Berta Burgundská
1003 - 1031
Konstancie z Arles
Nástupce:
Matylda Fríská