Isabela Habsburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Isabela Habsburská
Královna dánská, norská a švédská
královna Isabela Habsburská
Královna Isabela Habsburská
Doba vlády 15151523 Dánsko a Norsko
15201521 Švédsko
Narození 18. července 1501
Brusel
Úmrtí 19. ledna 1526
Gent
Pochována Katedrála sv. Knuda, Odense
Předchůdce Kristina Saská
Následník Žofie Pomořanská v Dánsku a Norsku
Kateřina Sasko-Lauenburská ve Švédsku
Panovník Kristián II. Dánský
Potomci Kristián
Jan
Maxmilián
Filip
Dorotea Dánská
Kristina Dánská
Dynastie Habsburkové
Otec Filip I. Kastilský
Matka Jana I. Kastilská

Isabela Habsburská nebo také Alžběta (18. července 1501 Brusel19. ledna 1526 Gent) byla rakouská arcivévodkyně, sňatkem se stala královnou švédskou, norskou a dánskou (Kalmarská unie).

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Isabela byla dcerou burgudského vévody Filipa Sličného (1478–1506) a jeho manželky, královny Kastilie a Leónu, Jany I. (1479–1555). Její rodiče měli bouřlivé manželství, ač se z počátku zdálo, že bude šťastné. Filip si nenechal ujít žádné potěšení a jeho žárlivá manželka mu byla neustále v patách, proto se Filip, za podpory svého tchána, aragonského krále Ferdinanda II., snažil prohlásit Janu za šílenou. Po Filipově smrti byla královna „šílená“ žalem uzavřena v klášteře, kde strávila zbytek života, a vládu nad Kastilií a Leonem převzal její otec.

Isabela měla pět sourozenců: Eleonoru (1498–1558), Karla (1500–1558), Ferdinanda (1503–1564), Marii (1505–1558) a Kateřinu (1507–1578).

Dětství prožila na dvoře své tety Markéty, která byla nizozemskou místodržitelkou, spolu s bratrem Karlem a sestrami Eleonorou a Marií. Její druhý bratr Ferdinand a nejmladší sestra Kateřina zůstali ve Španělsku, Ferdinand na dědečkově dvoře, kde se mu dostalo výchovy pro budoucího španělského krále, a Kateřina s matkou v klášteře. Isabelina teta Markéta byla velmi vzdělaná žena a všem dětem poskytla laskavou péči i skvělé vzdělání, jejím učitelem byl Adriaan Florenszoon Boeyens (pozdější papež Hadrián VI.)[1] Nemohla je však uchránit politických sňatků, které osnoval její otec, císař Maxmilián I., pro svá vnoučata.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Kristián II.

Hlavní motivací pro uzavření sňatku bylo politické hledisko a rozšiřování vlivu. Proto císař Maxmilián na nic nečekal a začal vyjednávat s mladým dánským a norským králem Kristiánem II., nehledě na to, že se o něm šířily znepokojující zvěsti. Kristián byl považován za největšího zpustlíka své doby. Volba padla na Maxmiliánovu druhou vnučku.

11. července 1514 se tedy Isabela per procurationem provdala za dánského a norského krále Kristiána II., jehož při obřadu zastupoval její dědeček císař Maxmilián. O rok později, 12. srpna 1515, se v Kodani sňatek mezi Isabelou a Kristiánem zopakoval za jejich osobní účasti. Vztahy mezi králem a nevěstinou rodinou však zůstaly chladné.

Dánská královna Alžběta[editovat | editovat zdroj]

Isabela byla korunována na dánskou královnu a přijala jméno Alžběta. Kristián svou ženu nemiloval a otevřeně udržoval poměr s Holanďankou Dyveke Sigbritsdatter, jejíž rodina, které král udělil vysoké státní posty, udělala královně ze života peklo. Vztahy mezi manžely se zlepšily po Dyvekině smrti roku 1517.

Roku 1520 se spolu s manželem stali také královnou a králem švédským.

Smrt v Gentu[editovat | editovat zdroj]

Roku 1523 byl král Kristián II. svržen a na trůn nastoupil jeho strýc Frederik I. Bývalá královna Alžběta odmítla velkorysou nabídku nového krále, aby i s dětmi v Dánském království zůstala, a s manželem opustila zemi. Rodina odešla do Flander a nakonec se usadila v Lier v dnešní Belgii.

Teprve 24letá Isabela ukončila svou životní pouť 19. ledna 1526 v Gentu. Pohřbena v klášteře sv. Petra u Gentu a v roce 1883 byly její ostatky převezeny do Odense a uloženy v Katedrále sv. Knuda.[1]

Po smrti Isabelly předal Kristián své a Isabelliny děti v roce 1526 do péče jejich pratety Markéty Habsburské, nizozemské místodržitelky. Roku 1531 odcestoval zpět do Skandinávie, neboť se chtěl pokusit o znovuzískání dánského trůnu. Jeho snaha nebyla úspěšná, Kristián byl jat a po dlouholetém věznění zemřel; do Flander se již nevrátil. Po smrti Markéty Habsburské v roce 1530 se o další výchovu dětí starala nová místodržitelka habsburského Nizozemí, Isabellina mladší sestra Marie Habsburská.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Isabelliny děti Jan, Dorotea a Kristina na obraze Jana Grossaerta z roku 1526.
~ 1533 František II. Sforza
~ 1541 František I. Lotrinský

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 161.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Předchůdce:
Kristina Saská
15151523
Isabela Habsburská
Nástupce:
Žofie Pomořanská
Norská královna
Předchůdce:
Kristina Saská
15151523
Isabela Habsburská
Nástupce:
Žofie Pomořanská
Švédská královna
Předchůdce:
Kristina Saská
15201521
Isabela Habsburská
Nástupce:
Kateřina Sasko-Lauenburská