Gorizia
| Gorizia |
||
|---|---|---|
 Gorizia |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 45° 56′ s. š., 13° 37′ v. d. | |
| stát: |  Itálie |
|
| Oblast: | Friuli-Venezia Giulia | |
| Provincie: | Gorizia | |
 Gorizia
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| počet obyvatel: | 35 980 (2009) | |
| hustota zalidnění: | 877,6 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Ettore Romoli | |
| oficiální web: | www3.comune.gorizia.it | |
Gorice (německy Görz, italsky Gorizia, slovinsky Gorica, furlansky Gurize) je historické město rozdělené od roku 1947 mezi italské město Gorizia a slovinské město Nova Gorica.
Do roku 1918 to byla metropole rakouské korunní země Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, a měla zároveň postavení statutárního města. Po skončení první světové války město i s celou korunní zemí získala Itálie. Roku 1947 bylo město na základě Pařížské mírové smlouvy rozděleno mezi Jugoslávii, která získala malou část na východě a začlenila ji do Slovinska (zde bylo vybudováno nové město Nova Gorica), a Itálii, které zůstala většina původního města.
Obsah |
Historie a současnost [editovat]
První písemná zmínka o Gorizii pochází z 28. dubna 1001, kdy císař Svaté říše římské Ota III. daroval zdejší hrad a osadu patriarchovi aquileiskému Janu II. a hraběti furlanskému. Ve 12. až 16. století bylo město politickým a správním centrem hrabství Görz. V roce 1500 vymřel gorický panovnický rod a hrabství se dostalo pod vládu Habsburků. V letech 1508 až 1509 byla oblast okupována Benátskou republikou. V období let 1809 až 1813 bylo město součástí Ilyrských provincií. V roce 1849 bylo hrabství zahrnuto do Rakouského přímoří, v roce 1861 pak došlo k reorganizaci a posílení role Gorice a Gradišky. Za první světové války dobyli Italové město v srpnu 1916, ale v listopadu 1917 bylo opět pod rakouskou kontrolou. V říjnu 1918 došlo k rozkolu, když Slovinci jednostranně vyhlásili nezávislý Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, zatímco místní obyvatelstvo trvalo na autonomii v rámci habsburského soustátí. V listopadu 1918 bylo město opět obsazeno italskými jednotkami.
V roce 1920 se město i celé okolí stalo oficiálně součástí Itálie. Autonomní hrabství zaniklo v roce 1922 a v roce 1924 bylo připojeno k Provincii Udine. V roce 1927 se Gorizia stala správním centrem regionu Julské Benátsko. V období fašistického režimu byly rozpuštěny všechny slovinské organizace a užívání slovinského jazyka na veřejnosti bylo zakázáno. Slovinci zformovali odbojové hnutí TIGR, část z nich emigrovala do Jugoslávie či Argentiny.
V září 1943 bylo město osvobozeno slovinskými partyzány, ale brzy se dostalo pod kontrolu říšskoněmecké branné moci. V letech 1943 až 1945 bylo součástí Operačního prostoru Jadranské přímoří. Po osvobození od fašizmu jednotkami Jugoslávské národněosvobozenecké armády v květnu a červnu 1945 byla správa předána jednotkám USA a Velké Británie. V září 1947 bylo město opětovně připojeno k Itálii, přičemž některé okrajové části (Solkan, Pristava, Rožna Dolina, Kromberk, Šempeter pri Gorici a Vrtojba) byly připojeny k Jugoslávii. V roce 1948 byla zahájena výstavba jugoslávské Nové Gorice.
Osobnosti města [editovat]
- Karel X. (1757–1836), francouzský král
- Hermann von Spaun (1833–1919), rakousko-uherský admirál a velitel rakousko-uherského námořnictva
- Julius Kugy (1858–1944), průkopník horolezectví v Julských Alpách
- Carlo Rubbia (* 1934), italský fyzik, nositel Nobelovy ceny
Partnerská města [editovat]
Klagenfurt am Wörthersee, Rakousko- Lienz, Rakousko
Venlo, Nizozemsko
Zalaegerszeg, Maďarsko
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gorizia na anglické Wikipedii.
