Šelmberkové

Šelmberkové
Země	České království
Mateřská dynastie	Buzici
Zakladatel	Přibyslav z Křimína (ze Šelmberka)
Rok založení	14. století
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šelmberkové jsou starý český šlechtický rod, pocházející z jedné větve rozrodu Buziců.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním doloženým držitelem hradu Šelmberku byl Přibyslav z Křimína, později ze Šelmberka, který hrad držel do roku 1341.

Část rodu se usídlila na Moravě, kde jim patřily Dřevohostice, Prostějov a hrad Kraví Hora u Náměště. Další část rodu se dostala až do Slezska, poslední část rodu zůstala v Čechách. Část majetku ještě za života rodu přešla do držení Šternberků, majetek na Krnovsku rozprodali bratři Jiří, Jan a Jindřich v první polovině 16. století.

Významnou osobností byl Jan II. ze Šelmberka († 1508), druhý manžel Johanky Krajířové z Krajku. Působil jako nejvyšší kancléř a nejvyšší komorník a ve sporech mezi katolíky a utrakvisty byl nestranný rozhodčí. Podporoval umění, především tvorbu raných humanistů. Po pánech ze Stráže zdědil Přerov nad Labem, přikoupil hrady Trosky a Kost a další statky mimo Čechy. Rozsáhlý majetek se po jeho smrti rychle rozpadl, když jej zdědil Jindřich ze Šelmberka, například Přerov nad Labem drželi v letech 1490–1524.

Jindřichových pět synů zemřelo bez potomků a zbývající rodový majetek zdědili Trčkové z Lípy.

Významné osobnosti rodu Šelmberků[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve erbu mají černou hlavu kance ve zlatém štítě. K erbu se váže pověst zaznamenaná Paprockým z Hlohol. Za vlády Přemysla Otakara II. se nemohli tři muži z rodu Buziců shodnout na užívání rodového erbu, proto jim král přikázal, aby si každý něco vybral. Zajíce si vzali páni z Hazmburka, lva páni z Rožmitálu a na pány ze Šelmberka zbyla kančí hlava.