Ladislav Smoljak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav Smoljak
alt =
Ladislav Smoljak
Narození 9. prosince 1931
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 6. června 2010 (ve věku 78 let)
Kladno
Česká republikaČesko Česká republika
Děti David Smoljak,
Filip Smoljak,
Kateřina Smoljaková,
Alžběta Smoljaková

Ladislav Smoljak (9. prosince 1931 Praha6. června 2010 Kladno) byl filmový i divadelní režisér, scenárista, herec a cimrmanolog. Úzce spolupracoval se Zdeňkem Svěrákem, se kterým psal pro Divadlo Járy Cimrmana hry o českém fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Poté co v roce 1952 maturoval na gymnáziu a nebyl přijat ke studiu divadelní režie na DAMU, vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické. Stal se asistentem na Fakultě technické a jaderné fyziky Karlovy univerzity a byl i středoškolským učitelem na Gymnáziu v Brandýse nad Labem. V 60. letech se stal redaktorem Mladého světa, během působení v jeho redakci se podílel na založení čtenářské ankety Zlatý slavík. Později pracoval jako nakladatelský redaktor Mladé fronty, v 70. letech se stal scenáristou Filmového studia Barrandov. Společně se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem založili Divadlo Járy Cimrmana. Se Zdeňkem Svěrákem psali pro toto divadlo i jeho hry a společně se také podíleli na několika úspěšných celovečerních filmech.

V počátcích jeho kariéry si ho lidé pletli se zpěvákem Petrem Spáleným. Smoljak doufal, že jednou nastane situace, kdy se budou lidé domnívat, že se setkali se Smoljakem a on to ve skutečnosti bude Petr Spálený.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Byl třikrát ženatý a rozvedený, měl 4 dětiDavida (* 8. února 1959), Filipa (* 17. října 1965), Kateřinu (* 27. května 1977) a Alžbětu (* 7. července 1979).

Zemřel na rakovinu dne 6. června 2010 v kladenské nemocnici.[2] [3]

Studio Láďa[editovat | editovat zdroj]

Vedle Divadla Járy Cimrmana byl činný také ve Studiu Láďa Ladislava Smoljaka (původně Studio Jára).[4]. Pro toto uskupení napsal několik her (například Hymna aneb Urfidlovačka)[5]

Politická angažovanost[editovat | editovat zdroj]

Sledoval politickou scénu a často se k ní vyjadřoval. Před sametovou revolucí nacházeli diváci v jeho divadelních hrách politické paralely, které také přispěly k jejich popularitě, ačkoliv se vyhýbal prvoplánové politické satiře. To se odrazilo také v přístupu vládnoucího režimu k Divadlu Járy Cimrmana, které se muselo často stěhovat. V roce 1989 podporoval změnu režimu, později často politickou scénu komentoval a angažoval se v občanských protestech. V roce 1997 se připojil k výzvě divadelníků na podporu tehdejší vlády před chystaným hlasováním o vyslovení důvěry. V následujícím roce se podepsal pod otevřený dopis umělců předsedovi vlády Miloši Zemanovi protestující proti odvolání ředitelky pražské vinohradské nemocnice Zuzany Roithové. V roce 2000 v průběhu televizní krize podpořil stávkující zaměstnance. V roce 2007 podpořil stavbu radarové základny USA v České republice.[6]

Podezření na spolupráci s StB[editovat | editovat zdroj]

Podle Cibulkových seznamů byl spolupracovníkem StB v kategorii důvěrník, krycí jméno Stožický, evidenční čísla 23 047, 8 823 047.[7] V oficiálních seznamech ministerstva vnitra však uveden není. Dle nálezu Ústavního soudu totiž nelze prokázat, že důvěrníci byli vědomými spolupracovníky Státní bezpečnosti.

Literatura o Ladislavu Smoljakovi[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Smoljak hrající, bdící - Zdeněk Svěrák, Nakladatelství Fragment

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Námět a scénář[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

Herec[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Hry Divadla Járy Cimrmana[editovat | editovat zdroj]

Byl režisérem[P 1] i hercem všech her DJC, z nichž většinu napsal společně se Z. Svěrákem. Výjimkou jsou pouze první tři hry repertoáru.

Vlastní hry[editovat | editovat zdroj]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. L. Smoljak nerežíroval hru Domácí zabijačka a původně ani Akt. Neshody mezi ním a J. Šebánkem a také spor o to, zda by měl Smoljak režírovat Hospodu Na mýtince, byly příčinou rozkolu v souboru a následného odchodu J. Šebánka a režisérky Heleny Philippové z DJC. (Své další setrvání v souboru podmiňovali odchodem L. Smoljaka.)[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HRBEK, David. Všechno je sázka. 1. vyd. Praha : Máj, Švandovo divadlo na Smíchově, Dokořán, 2006. 223 s. ISBN 80-7363-093-1, ISBN 80-86643-20-4. Kapitola Zdeněk Svěrák – Věty si kroužím, jak mi chutnají, s. 78.  
  2. Týden.cz. Odešli Petr Muk, Vladimír Dlouhý a Ladislav Smoljak. Týden.cz [online]. 2010-12-31 [cit. 2014-08-25]. Dostupné online.  
  3. Novinky.cz. Zemřel Ladislav Smoljak, jeden z otců Járy Cimrmana. Novinky.cz [online]. 2010-06-06 [cit. 2010-11-14]. Dostupné online.  
  4. STUDIO LÁĎA Ladislava Smoljaka [online]. Praha: Jára Cimrman, [cit. 2010-11-15]. Dostupné online.  
  5. JUST, Vladimír. Ladislav Smoljak: Hymna aneb Urfidlovačka (hra se zpěvy s prologem „Hymny šumí po krajinách českých“) [online]. Praha: Jára Cimrman, 2000-12-27, [cit. 2010-11-15]. Dostupné online.  
  6. ČTK. Smoljak se angažoval v politice. Politici litují jeho smrti. Novinky.cz [online]. 2010-06-06 [cit. 2010-11-14]. Dostupné online.  
  7. Cibulkovy seznamy: Ladislav Smoljak [online]. Cibulkovy seznamy, [cit. 2010-11-15]. Dostupné online.  
  8. Fenomény - Cimrmani
  9. CHUCHMA, Josef. Historická, ne však divadelní lekce učitele českého národa Ladislava Smoljaka [online]. iDNES.cz, 2.12.2009, [cit. 2014-11-07]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 879.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 593.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 643.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 158.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]