Listopad 1989
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Listopad 1989 je v myslích více než 30 milionů obyvatel tehdy existujících států NDR a Československa zapsán jako období revolučních změn. V tomto měsíci roku 1989 v podstatné části střední Evropy vyvrcholil proces rozpadu komunismu.
Změny totalitních režimů k počátkům demokracie, tehdy již proběhlé v Maďarsku a Polsku, zasáhly také tehdejší Československo a NDR (východní Německo). Dne 9. listopadu padla berlínská zeď, po celém světě známý symbol komunistické totality a nyní i jejího pádu. V Praze byla 17. listopadu, v den 50. výročí událostí listopadu 1939, policií brutálně zastavena studentská demonstrace a tím byl započat proces označovaný jako „Sametová revoluce“. Podobné změny o něco později zasáhly i Pobaltské státy, část bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko.
Listopad 1989 je přes berlínskou symboliku a československou „sametovou revoluci“ ale spíše lokální pojem. V Polsku došlo ke změnám už na jaře 1989 a první svobodné tam volby proběhly (byť jen do poloviny parlamentu) již 4. června 1989. V listopadu už za vlády Tadeusze Mazowieckého rozbíhal Leszek Balcerowicz ekonomické reformy, které během několika týdnů zbrzdily hyperinflaci. V Rumunsku revoluce proběhla v až prosinci 1989.
Obsah |
[editovat] Přehled
Časový přehled hlavních událostí rozpadu východoeropských komunistických režimů v listopadu 1989.
[editovat] NDR
- 7. listopadu – rezignuje komunistická vláda NDR, ale přesto zůstává Egon Krenz, první tajemník SED hlavou státu
- 9. listopadu – pád Berlínské zdi, NDR otevírá hraniční přechody v Berlínské zdi, po desetiletích mohou občané NDR volně překračovat hranice, den na to začínají oslavující občané strhávat zeď
[editovat] Bulharsko
- 10. listopadu – po čtyřech a půl desetiletích vlády komunistické strany v Bulharsku odstupuje Todor Živkov a nahrazuje jej ministr zahraničí Petar Mladenov, strana je přejmenována na Socialistickou stranu Bulharska
[editovat] Československo
- 17. listopadu – studentské demonstrace zahajují začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu
- 18. listopadu – vojáci základní služby (VZS) byli izolováni od vnějšího světa. Informace do kasáren přesto pronikly a VZS dali znát, takže politicky nebyla armáda a s ní i bojová technika v rukou důstojníků a strany, ale v rukou VZS.
- 20. listopadu – demonstrace pokračují, jen v Praze narůstají z 200 tisíc předešlých dnů na půl milionu
- 27. listopadu – generální stávka v Československu
- 28. listopadu – jako ostatní již padlé komunistické režimy oznamuje i KSČ že se vzdá mocenského monopolu.
- Po prosincových volbách nastupuje 10. prosince první vláda Československa od února 1948, která nebyla zcela složena z členů Národní Fronty, tzv. Čalfova „Vláda národního porozumění“,
Komunisté doteď považují tento krok jako protiústavní.[zdroj?]
[editovat] Externí odkazy
- “Chronik der Wende", „The Fall of the Wall“ – německy, anglicky
