Politický režim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Státy světa podle politických režimů – formy vlády
     republiky
     prezidentská republika      prezidentská republika založená na parlamentarismu      poloprezidentská republika      republika s parlamentním systémem      republika s vládou jedné strany, nebo dominantní strany
     monarchie
     konstituční monarchie založená na parlamentarismu, v níž monarcha nedrží výkonnou moc      konstituční monarchie, v níž monarcha vládne obvykle se slabým parlamentem      absolutní monarchie
     diktatury
     režimy, v nichž jsou pozastaveny ústavní články vztahující se k vládě (vojenská diktatura)
     další
     státy nespadající do žádného předchozího režimu
Možná hledáte: Politický systém.

Politický režim (francouzsky régime – vláda) jako forma vlády představuje normativní subsystém politického systému. Zahrnuje v sobě všechny principy, pravidla a autority politického dění a také jejich průběh vzniku, vzájemné vztahy i samotný proces jejich fungování.[1]

Politická norma[editovat | editovat zdroj]

Politický režim je definován obsahem politických norem, které vytvářejí jeho charakter. Takové normy nastavují závazná pravidla a mantinely politického jednání, co je dovoleno a zakázáno, a to pro každého hráče politické hry.[2]

Politická norma určuje[2]:

  • „získávání politické moci,“
  • „organizaci politické rivality,“
  • „struktury nejvyšších orgánů státní moci,“
  • dělbu moci,“
  • „přijímání závazných rozhodnutí rozdělování statků a závazků,“
  • „vykonávání politické odpovědnosti.“

Typologie[editovat | editovat zdroj]

Nejfrekventovanější způsob určení politických režimů vychází ze čtyř pojetí, která jsou vždy rozdělena na dvě části. Jedná se o politické režimy[3]:

Z tohoto základu, pak vycházejí další typologie režimů. Mezi rozhodující faktory pro určení politického režimu patří mechanismum, jakým se ve státu dělí výkonná a zákonodárná moc a také charakter propojení, závislosti a vztahů mezi institucemi těhto dvou mocí. Na těchto principech se politické režimy dělí na[4]:

Zváštním typem je švýcarský konventní režim, jenž nestojí na dělbě moci, ale na principu jednoty státní moci prostřednictvím zákonodárného sboru – parlamentu, který disponuje jak legislativní tak i výkonnou mocí. Představuje tzv. vládu shromáždění.

Srovnání obecných principů režimů[editovat | editovat zdroj]

Srovnání obecných principů politických režimů[2][5]
parlamentní režim prezidentský režim poloprezidentský režim
Reálný držitel výkonné moci vláda prezident prezident a parlament
Způsob volby prezidenta nepřímo/přímo přímo přímo
Reálný tvůrce vlády parlament prezident prezident a parlament
Co rozhoduje o trvání vlády důvěra parlamentu vůle prezidenta důvěra prezidenta a parlamentu
Prezident politicky odpovědný není není není
Politická odpovědnost premiéra a vlády před parlamentem před parlamentem a prezidentem

Nedemokratické režimy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nedemokratické politické systémy.

V nedemokratických režimech není moc rozdělena do jednotlivých pilířů, ale drží ji mocenské centrum – diktátor, politická strana, kolegiální orgán (junta) či jiná entita. Nastolen je tak jednolitý charakter státní moci, jenž vytváří hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti (vertikální), místo komunikace horizontální.[6]

Nedemokratický režim může maskovat svou podstatu formální existencí institucí typických pro demokratické státy (parlament, ústava, soudní soustava), které jsou bezvýznamné a neplní svou funkci.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cabada, L.; Kubát, M. 2002, ss. 200–201
  2. a b c dtto, s. 201
  3. dtto, s. 202
  4. dtto, ss. 203–211
  5. Antoszewski, A.; Herbut, R. 1997, s. 283
  6. Cabada, L.; Kubát, M. 2002, ss. 214–215
  7. dtto, ss. 214–215

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CABADA, Ladislav; KUBÁT, Michal, a kol. Úvod do studia politických věd. Praha : Eurolex Bohemia s. r. o., 2002. ISBN 80-86432-63-7. Kapitola Politické režimy – formy vlády.  
  • ANTOSZEWSKI, A.; HERBUT, R.. Demokracje zachodnioeuropejskie. Analiza porównawcza.. Wroclaw : Wydawnictwo Uniwersytetu Wroclawskiego, 1997.  

Související články[editovat | editovat zdroj]