Dluhonice
| Dluhonice | |
|---|---|
 Kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1928 a pomník obětem I. světové války | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Přerov |
| Okres | Přerov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′16″ s. š., 17°24′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 349 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dluhonice (4,35 km²) |
| PSČ | 750 00 750 02 |
| Počet domů | 122 (2011)[2] |
  Dluhonice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 414271 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dluhonice (německy Dluhonitz) jsou vesnice, část statutárního města Přerova. Nacházejí se asi tři kilometry západně od Přerova. Přerov V-Dluhonice leží v katastrálním území Dluhonice o rozloze 4,35 km².[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Dlúhonici, jehož základem bylo osobní jméno Dlúhoň a které znamenalo "Dlúhoňovi lidé".[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dne 26. března 1993 se v Dluhonicích konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, čtyři hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.[5] V roce 2016 předseda komise místní části Pavel Ježík tehdejší referendum interpretoval tak, že rozhodlo o odtržení od Přerova, ale ministr vnitra jej zamítl a tím porušil ústavní práva obyvatel.[6]
Kvůli výstavbě dálnice D1, plánované už od 90. let, zde stát vyvlastňuje některé domy. Místní aktivisté se neúspěšně snažili prosadit přeložení plánované trasy o 150 metrů dále.[6]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Jižně od vesnice se nachází výhybna Dluhonice, ležící na železniční trati Česká Třebová – Přerov.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pomník bojiště z roku 1866
- Usedlost čp. 15
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Vít (1897–1943), důstojník československé armády popravený nacisty
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SCHENK, Zdeněk; LAPÁČEK, Jiří; JIRÁK, Petr; KREJČIŘÍKOVÁ, Libuše. Dluhonice 1141–2012. Dluhonice: Statutární město Přerov, 2012. 239 s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-2645-7, ISBN 80-260-2645-4.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 180, 181.
- ↑ Informace o místních referendech Archivováno 11. 10. 2013 na Wayback Machine., odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010
- ↑ a b Trasu už nezměníme, ví rebel i realista z Dluhonic blokujících dostavbu D1, iDnes.cz, 19. 6. 2016, Petra Klimková
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přerov V-Dluhonice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Dluhonice na webu ČÚZK
- KREJČIŘÍKOVÁ, Libuše. Kronika Dluhonice. kronikadluhonice.webnode.cz [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
- Soupis památek obce Dluhonice, bývalý politický okres Přerov.. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
- Archeologické centrum Olomouc - 2006 - Předmostí-Dluhonice. www.ac-olomouc.cz [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
| Statutární město Přerov | |
|---|---|
|
I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice | |
