Popovice (Přerov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Popovice
Lokalita
Charakterčást obce
ObecPřerov
OkresPřerov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel242 (2021)[1]
Katastrální územíPopovice u Přerova (1,6 km²)
Nadmořská výška218 m n. m.
PSČ751 24
Počet domů77 (2011)[2]
Popovice
Popovice
Další údaje
Kód části obce414310
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popovice (německy Poppowitz) jsou od 1. ledna 1980 místní částí statutárního města Přerova jako Přerov X-Popovice. Leží asi 3,5 km na sever od města, stavebně souvisí s Předmostím. V roce 2005 tu žilo 227 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní označením jejích obyvatel popovici - "lidé náležející popovi" (pop bylo ve staré češtině označení pro nižšího kněze či kněze obecně). Protože existovalo i osobní jméno Pop, není jisté, že označení obyvatel a vsi se odvinulo od poddanství církvi. Od 14. do 19. století se používal přívlastek Malé (latinsky Minus, německy Klein), případně zdrobnělina Popůvky (19. století) na rozlišení od Popovic u Kroměříže.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce byl osídlen již v pravěku. Z neolitu je keramikou a broušenou i štípanou industrií doložena kultura s lineární keramikou. Z doby mladohradištní byla roku 1958 nalezena hliněná nádobka.

První písemná zmínka o obci (nazývané též Popůvky nebo Povoic minus) pochází z roku 1346, kdy se připomíná dar kaple sv. Vavřince v Přerově spolu s několika obcemi, včetně Popovic, mansionářům při kostele P. Marie v Praze. Roku 1402 je získali po smrti Buška z Popovic bratři Aleš, Jan a Filip z Penčic. Později ves vlastnila kapitula sv. Mořice v Kroměříži, 1510 ji koupil Vilém z Pernštejna. Pernštejnové pak vlastnili obec až do roku 1585, kdy je koupil v rámci celého přerovského panství Jan Manrique de Lara a znovu krátce v letech 15941596. Následně vesnici koupila přerovská obec, vzápětí ji ale prodala Bedřichovi z Žerotína. Žerotínové tu založili vinopalnu. Od 1661 byly Popovice přifařeny k Předmostí. V letech 16951732 drželi ves v rámci přerovského panství Windischgrätzové.

V roce 1794 žilo na území obce v 16 domech 117 obyvatel, roku 1854 již 154 lidí. V roce 1900 tu žilo v 30 domech jen 138 obyvatel, v roce 1921 186 lidí v 29 domech. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Popovice v roce 1961 – 308. K roku 1991 měly Popovice 210 obyvatel, žijících v 65 domech se 78 byty.

Roku 1892 založil Karel Přikryl cihelnu, v roce 1911 se připomíná kamenolom. Popovice byly vždy čistě českou zemědělskou obcí. V 30. letech 20. století tu bylo několik živností (mimo jiné hostinec), obchod se smíšeným zbožím zanikl až po sametové revoluci. Nyní v Popovicích existuje několik firem, nicméně za nákupy musejí obyvatelé do blízkého Předmostí, případně přímo do Přerova. Škola v obci nebyla nikdy, děti docházely do Předmostí.

1948-1954 byly Popovice krátce připojeny k Přerovu (jako Přerov III–Popovice), následně se osamostatnily, ale 19601979 byly sloučeny s Vinary a Lýskami v jeden celek nazvaný Viničná se společným MNV ve Vinarech. Poté definitivně připojeny k Přerovu.

V Popovicích se narodil a bydlel básník A. S. Chudobka (vl. jm. Stanislav Stejskal, 1887–1965).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Původní zvonice na návsi je dnes již zaniklá
  • Dva kamenné kříže – jeden stojí v Hanácké ulici (instalován 1842), druhý u okresní silnice do Předmostí.
  • Novogotická kaple byla postavena roku 1896, socha Panny Marie před ní instalována o 3 roky později.
  • Pomník padlým – mramorový památník obětem první a druhé světové války. Rybníček před pomníkem byl již zrušen.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 284, 285.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, Okresy: Přerov, Hranice, Kroměříž. Vyd. 1. Ostrava, 1978.
  • Drechsler, Aleš, Fišmistrová, Věra a Lapáček, Jiří. Dějiny města Přerova v datech. Přerov: Město Přerov, 2006. 191 s. ISBN 80-239-7202-2.
  • Kreutz, Rudolf. Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 53, Přerovský okres. Jičínský kraj. Brno, 1927. 3, 446 s., 1 mp.
  • Poznáváme obce a města přerovského okresu – Popovice. Nové Přerovsko, 31. 1. 1997.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Přerov

I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice