Věřňovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věřňovice
Kaple svatého Isidora (2011)

Kaple svatého Isidora (2011)

charakter sídla: vesnice
domů: 228
PSČ: 735 53
součást obce: Dolní Lutyně
okres: Karviná
katastrální území: Věřňovice (4,56 km²)
Věřňovice
Red pog.png
Věřňovice
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Věřňovice (polsky Wierzniowice, německy Willmersdorf) jsou částí obce Dolní Lutyně ležící v okrese Karviná. Věřňovicemi protéká řeka Olše. Přes řeku vede most, který spojuje menší část obce s větši. Od mostu je to 1 kilometr ke starému hraničnímu přechodu. V místě mostu se nachází rizikový jez, pod kterým se tvoří nebezpečný vodní válec. V roce 2009 zde utonul minimálně 1 člověk. Na mostě jsou plakáty pro vodáky, které upozorňují právě na tento jez. Pod mostem jsou i nástupní místa pro vodáky. Řeka Olše je mezi vodáky velmi oblíbená, zvláště v úseku Věřňovice - Zabelków. Jsou zde dva malé hraniční přechody (pro pěší, cyklisty, motocykly do 50 cm3 a zemědělská vozidla) do Polska: Věřňovice - Gorzyczki (Gorzyce) a Věřňovice - Łaziska (Godów). Do Věřňovic zajíždí dvě autobusové linky, ze Stonavy a Bohumína. Z Dolní Lutyně zde vede pouze jedna úzká cesta, na které vyhasly už minimálně dva lidské životy. Obec byla poškozena povodněmi roku 1997 a 2010.

Na katastrálním území Věřňovice byla v roce 1989 vyhlášena přírodní památka Věřňovice s výskytem chráněných rostlin a živočichů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o samostatné obci je z roku 1362, odkdy až do roku 1430 náležely k Dětmarovicím a později patřily různým vlastníkům. Roku 1572 připadly Věřňovice na dlouhou ke vsi Dolní Lutyně kterou i s okolím zakoupil Václav Cigán ze Slupska. Od roku 1577 je držel Kašpar st. Vlček z Dobrozenice, v roce 1639 je získal Jan Jindřich Šlik a po něm Jindřich Vilém Šlik. V roce 1700 zdědil panství František Taaffe a od něj ho v roce 1792 koupil Jan Larisch-Mönnich. Od té doby spadaly Věřňovice jako součást dolnolutyňského panství (společně se Skřečoní a Novou Vsí) pod Fryštátské panství a to až do pozemkové reformy po 1. světové válce.

V říjnu 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Věřňovice byly osvobozeny dne 1. května. 1945 Sovětskou armádou, během válečných akcí byly značně poškozeny.

V roce 1850 Věřňovice čítaly 628 obyvatel, roku 1930 měly 831 obyvatel a 125 domů a v roce 1970 tam žilo 821 obyvatel a stálo 195 domů.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

K zajímavostem Věřňovic mimo jiné náleží i existence někdejší polské exklávy[1] [2] na jejich katastru, která zanikla ke 14. únoru 1959 s novým vytyčením státní hranice s Polskem podle zákona č. 62/1958 Sb. Jedná se o následující parcely: 894/1, 894/14, 961/2, 961/18, 962/1, 962/2, 963/1, 963/7, 963/8, 964/8, 964/9, 965/2, 966/14, 966/24, 1037/5, 1037/15, 1037/16, 1039/11, 1039/33 a 1039/34[3]. Zajímavé je i to, že dle katastru nemovitostí jsou dotyčné parcely stále ve vlastnictví Polska.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Kříž - náhrobek z války 1866

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pod.cz/files/casopis/2006/kapka-2006-01.pdf
  2. http://www.mapy.cz/#x=18.421039&y=49.931333&z=13&l=5
  3. http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/BOHU/BOHU36_index.html

Kategorie Věřňovice ve Wikimedia Commons