Egon Hostovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Egon Hostovský
Narození 23. duben 1908
Rakousko-Uhersko Hronov, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. květen 1973
USA Montclair, New Jersey, USA
Povolání prozaik, novinář, redaktor
Národnost Čech
Žánr psychologický román
Příbuzní Stefan Zweig
Vlivy Dostojevský, Julius Zeyer, Stevensonův Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na místě rodného domu Egona Hostovského v Hostovského ulici v Hronově

Egon Hostovský (23. dubna 1908, Hronov7. května 1973, Montclair, New Jersey v USA) byl český spisovatel. Byl bratranec rakouského spisovatele Stefana Zweiga.

Vystudoval gymnázium v Náchodě (1927), poté začal studovat filosofii v Praze, roku 1929 přešel na universitu do Vídně, ale tam brzy studia zanechal.

Roku 1930 se vrátil do Prahy, kde pracoval v několika nakladatelstvích jako nakladatelský redaktor.

V roce 1937 se Egon Hostovský stal úředníkem československého ministerstva zahraničí, roku 1939 pracovně odjel do Bruselu, odkud po okupaci Československa (15. března 1939) emigroval do Paříže, po jejím dobytí do Portugalska a roku 1941 do USA, kde byl zaměstnán v New Yorku na československém konzulátu.

Po druhé světové válce se vrátil do Československa, kde opět pracoval na ministerstvu zahraničí.

Roku 1948 po druhé emigroval – odešel do Dánska, pak Norska a nakonec do USA, kde pracoval nejprve jako učitel češtiny, později jako novinář a redaktor rádia Svobodná Evropa.

Po jeho smrti byla založena literární Cena Egona Hostovského.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorba je ovlivněna jeho židovským původem a dvojí emigrací. Jeho hrdinové zápasí se zlem, jsou vinou politického vývoje nuceni odejít z vlasti, hledají ztracené jistoty a kořeny. Tvorbu před první emigrací ovlivnil expresionismus a dílo Fjodora Michajloviče Dostojevského. V díle jsou výrazné pocity vykořeněnosti a pronásledování, schizofrenní rozpolcení osobnosti, bezvýchodnost až existencialismus hlavních hrdinů.

  • Zavřené dveře, 1926
  • Stezka podél cesty, 1928 – psychologický román
  • Gheto v nich, Pokrok, Praha 1928 – příběh židovského chlapce, který vyrůstá vedle svého zlomeného otce, chlapec se mu marně snaží pomoci překonat osamění
  • Danajský dar, 1930 – historie tří sourozenců jimž ve válce zemřela matka a otec se vrátil jako alkoholik
  • Ztracený stín, 1931
  • Případ profesora Kornera, 1932 – líčí profesora s komplexem méněcennosti, který se snaží překonat volbou přátel a manželky, vyhledává silnější osobnosti, jeho snaha ztroskotá a on podléhá ještě větším depresím
  • Černá tlupa, 1933 – konfrontace snu a skutečnosti, dětství a dospělosti, mladý hrdina přenáší své pohádkové představy do válečného světa, postupně kolem sebe soustředí skupinu podobně smýšlejících lidí
  • Cesty k pokladům, 1934 – tři povídky včetně znovu vydaného Gheta v nich
  • Žhář, 1935 / Melantrich, Praha 1948 – patnáctiletý Kamil je v pubertě, cítí se odcizen v rodině, dívka ho pokořila, napíše tedy paličské listy, čehož využijí tři žháři, nakonec se odcizení v rodině ztrácí
  • Dům bez pána, 1937 – nejrozsáhlejší předválečný román Egona Hostovského napsaný po přímým vlivem jeho cesty na Podkarpatskou Rus a do Polska, kde se seznámil se životem ortodoxních chasidů
  • Kruh spravedlivých, 1938 – tato krátká próza vyšla znovu ještě téhož roku v knize Tři starci pod názvem Příběh dobrodruha Šimona Korčína
  • Tři starci, 1938 – povídkový triptych
  • Listy z vyhnanství, České Národní Sdružení v Americe, Chicago 1941 / Praha 1946
  • Sedmkrát v hlavní úloze, New Yorkský Deník, New York 1942 – román
  • Úkryt, 1943
  • The Hideout (Úkryt), do angličtiny přeložil Fern Long, Random House, New York 1945
  • Seven times the leading man (Sedmkrát v hlavní úloze), do angličtiny přeložil Fern Long, Eyre & Spottiswoode, London 1945
  • Cizinec hledá byt, 1947 – český lékař Václav Marek odjíždí do USA, aby mohl dokončit svoji výzkumnou práci o léčbě vysokého krevního tlaku, jediné, co musí zařídit, je najít si klidný byt na psaní, přestože má klidnou a vstřícnou povahu dostává se do konfliktu s domácími, či s nájemníky, po vystřídání několika bytů konečně nachází klid u českého dělníka Václava Nováka, sem už však přichází jako těžce nemocný a zanedlouho umírá
  • Osamělí buřiči, Lidové noviny, Brno 1948 – čtyři povídky
  • Manipulation of the Zhdanov line in Czechoslovakia, National Committee for a Free Europe, New York 1952
  • Nezvěstný, 1951 / 1955 – v tomto románu se objeví, v tehdejší době populární, špionážní motiv, hlavní hrdina je špiónem v Praze, po roce 1948
  • Půlnoční pacient, 1954, anglický překlad (The Midnight Patient) – hrdinou je zde psychiatr, který léčí špióna přicházejícího vždy o půlnoci
  • Dobročinný večírek, 1957 – hrstka evropských emigrantů se pokusí sblížit se, pokus ztroskotá, protože nejsou schopni porozumět jeden druhému, večírek končí vraždou a krádeží peněz vybraných na dobročinné účely
  • The charity ball (Dobročinný večírek), do angličtiny přeložil Philip H. Smith Jr., Doubleday, Garden City N.Y. 1958
  • The plot, do angličtiny přeložili Alice Backer a Bernard Wolfe, Doubleday, Garden City, N.Y. 1961
  • Tři noci, Czechoslovak Society of Arts and Sciences in America, New York 1964 – román
  • Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině (aneb o ctihodném povolání kouzla zbaveném), Nový domov, Toronto 1966
  • Cizinci hledají byt, Odeon, Praha 1967
  • Epidemie, 1972 – novela
  • Osvoboditel se vrací, Index, Köln 1972 – divadelní hra
  • Všeobecné spiknutí, 1961 / Melantrich, Praha 1969 / 68 Publishers, Toronto 1973 – tato kniha je částečně autobiografická, hrdinou je spisovatel pocházející od Náchoda, který se při oslavě svých narozenin v New Yorku, vrací do (kraje) svého mládí
  • Tři noci. Epidemie, ed. Olga Hostovská, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Egon Hostovský ve Wikimedia Commons