Stefan Zweig
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stefan Zweig [cvaik] (28. listopadu 1881 Vídeň – 23. února 1942 Petrópolis u Rio de Janeira) byl rakouský prozaik, esejista, básník a překladatel.
Vystudoval filozofii, germanistiku a romanistiku v Berlíně a ve Vídni. Během 1. světové války žil ve Vídni, kde pracoval v archivu Ministerstva války. Jeho literární tvorbu ovlivnila psychoanalýza. V roce 1938 emigroval do Velké Británie a v roce 1941 do brazilského Petropolisu, kde spáchal sebevraždu poté, co se k němu dostaly zprávy o ničení kulturních hodnot nacisty.
Obsah |
[editovat] Dílo
- Netrpělivost srdce (1938) – tragický a dramatický příběh lásky Edity k poručíku od hulánů; poskytuje prostor k zamyšlení nad lidským soucitem, který může i zabít
- Amok – soubor novel
- Amok – o německém lékaři podléhajícím nenávistné lásce k lady
- Zmatení citů – tragédie geniálního učence a učitele, jenž si neví rady ve vztahu ke svému žákovi
- Šachová novela – hra talentovaného, avšak hrubého a nekultivovaného mistra světa v šachu (alegoricky zobrazuje fašismus) proti neznámému muži, jenž má šanci vyhrát
- Letní novelka – o vztahu stárnoucího muže k mladé dívce
- Svět včerejška – autobiografie
- Opojení z proměny – příběh chudé mladé dívky Kristýny, která pozná život vyšší společnosti a nedokáže se poté vrátit do světa chudých
- Léčení duchem
[editovat] Životopisné romány
- Romain Rolland
- Marie Antoinetta
- Marie Stuartovna
- Joseph Fouché
- Triumf a tragika Erasma Rotterdamského
- Balzac
- Hvězdné hodiny lidstva
- Otokar Březina
- Svědomí proti násilí (Castellio proti Kalvínovi)
