Franz Anton Mesmer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Franz Anton Mesmer.jpg

Franz někdy také Friedrich Anton Mesmer (23. května 1734, Iznang am Bodensee - 5. března 1815, Meersburg am Bodensee) byl švýcarský lékař, praotec hypnózy a psychoterapie. Ve své terapii využíval tzv. živočišného magnetismu. Tato metoda se také nazývá mesmerismus

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval teologii v Ingolstadtu (získal zde doktorát z filosofie) a později medicínu na univerzitě ve Vídni, kterou dokončil v roce 1766 jako Dr. med. dizertační prací De planetarum influxu, ve které položil základy svému systému živočišného magnetismu.

V roce 1778 se oženil s bohatou vdovou Marií Annou von Posch a otevřel si ve Vídni praxi. Zde se mimo jiné stýkal i s Mozartovou rodinou. V roce 1773-74 poprvé použil k léčbě hysterické pacientky Franzisky Österlinové metodu přikládání klasických magnetů k různým částem těla. Pacientka cítila tajemné proudění v celém těle a cítila se po léčbě uvolněna. Začíná touto metodou léčit další pacienty hlavně z vídeňské smetánky. Provádí dokonce i skupinovou magnetoterapii.

V červenci 1775 se vydal na cestu po Uhrách, mimo jiné léčil barona a baronku de Horka na jejich zámku v Rohově na Slovensku. Pak odjel do svého rodiště u Bodamského jezera, kde léčil nemocné. Velké publicitě se Mesmerovi dostalo po vyléčení téměř slepého a ochrnutého akademického rady Osterwalda. Díky tomu byl Mesmer dne 28. listopadu 1775 slavnostně jmenován členem Bavorské akademie věd v Mnichově.

Plastika Petera Lenka v Meersburgu

Mesmer v té době zjistil, že účinek léčby se dostavuje, i když nepoužívá magnet a přikládá k tělu pacienta jen svoje ruce. 20. ledna 1777 nastoupila na jeho kliniku osmnáctiletá slepá pianistka Marie Terezie Paradiesová, zázračné dítě, která byla bez zraku od svých čtyř roků. Paradiesová opět nabyla zraku a v jeho domě se pozvolna zotavovala z dlouhotrvající choroby. Vlivem navráceného zraku však přestala být atrakcí a nevydělávala tolik peněz svému otci. Ten s tasenou šavlí vylomil dveře Mesmerova domu a domáhal se nazpět své dcery. Ta pak byla od otce inzultována, avšak odmítla se domů vrátit a zůstala u Mesmera v jeho opatrovnické péči. Následkem šoku však údajně opět ztratila zrak. Otec navíc obvinil Mesmera, že jeho dcera se stala Mesmerovou milenkou. Lékařská fakulta na základě této aféry povolala na Mesmera mravnostní policii a ten odešel do Švýcarska.

V roce 1778 odjel do Paříže, kde si otevřel praxi. Přes jeho léčebné úspěchy však nenašel uznání u akademiků. Aby přesvědčil kritiky, vydal knihu Mémoire sur la découverte du magnétisme animal (1779), v níž si stěžoval na ignoranci akademické obce. Mesmer se ale přesto stal miláčkem nejen francouzské šlechty, ale i chudých vrstev. Aby se jeho metoda stala přístupnou široké veřejnosti, vyráběl totiž i levné magnetické nádoby pro chudé.

V březnu roku 1784 podepsal Ludvík XVI. příkaz lékařské společnosti a akademii, aby přezkoumala mesmerismus v jeho možných důsledcích. Obě společnosti za tímto účelem vytvářejí komisi, jejíž členové byli např. dr. Guillotin, Benjamin Franklin, astronom Bailly, chemik Lavoisier a botanik Jussieus. Závěry komise však byly velmi negativní. Dokonce bylo poukázáno na možné ohrožení mravnosti pacientů.

Po revoluci v roce 1791 odjíždí do Kostnice a v roce 1793 přijíždí opět do Vídně. Zde je však podezříván z jakobínství, policejně šikanován a tak se nakonec vrací do rodného Švýcarska. kde žije až do své smrti.
V roce 1812 berlínská akademie opět prošetřuje živočišný magnetismus a proto za Mesmerem odjíždí profesor Wolfart. Jeho zpráva je kladná. Francouzská vláda Mesmerovi poskytuje doživotní rentu.

Dne 5. března 1815 zemřel u rodného Bodamského jezera.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

(výběr)

  • Antonii Mesmer Dissertatio physico-medica de planetarum influxu, Dissertation, Wien 1766
  • Schreiben über die Magnetkur, ohne Ort 1766
  • Sendschreiben über die Magnetkur an einen auswärtigen Arzt, Wien 5. Januar 1775 (Sendschreiben an Johann Christoph Unzer in Altona)
  • Zweites Schreiben an das Publikum, Wien 1775
  • Drittes Schreiben an die Frankfurter, 1775
  • Mémoire sur la découverte du magnetisme animal, Didot, Genf und Paris 1779 (Digitalisat der Erstausgabe, E-Text der Ausgabe Paris 1826)
  • Lettre à Monsieur Mesmer et autres pièces concernant la maladie de la Dlle. Berlancourt de Beauvais, Beauvais 1781
  • Précis Historique Des Faits Relatifs Au Magnétisme-Animal Jusques En Avril 1781, London 1781 (Digitalisat)
  • Lettre de M. Mesmer à M. le comte de C… d.d. Paris, 31. août 1784, 1784
  • Lettre d'un médecin de Paris à un médecin de province, ohne Ort 1784
  • Lettres de M. Mesmer à M. Vicq.-d'Azyr et à Messieurs les auteurs du Journal de Paris, Brüssel 1784
  • Lettres de M. Mesmer à Messieurs les auteurs du Journal de Paris et à M. Franklin, ohne Ort 1784
  • Théorie du monde et des êtres organisés suivant les principes de M…., Paris 1784 (Digitalisat)
  • Aphorismes, hrsg. v. Louis Caullet de Veaumorel, Paris 1785 (Digitalisat)
  • Correspondence de M. M[esmer] sur les nouvelles découvertes du baquet octrogone, de l'homme-baquet et du baquet moral, pouvant servir de suite aux aphorismes, hrsg. v. Alphonse Touissant Joseph André Marie Marseille de Fortia de Piles, François Jourgniac de Saint-Méard und Pierre Marie Louis de Boisgelin de Kerdu, Libourne, Paris 1785 (Digitalisat)
  • Lettre de l'auteur de la découverte du magnétisme animal à l'auteur des Réflexions préliminaires, ohne Ort 1785 (Digitalisat)
  • Supplément aux Observations de M. Bergasse, ou Règlemens des sociétés de l'harmonie universelle, ohne Ort 1785 (Digitalisat)
  • Neue Beiträge zur praktischen Anwendung des Thierischen Magnetismus. In verschiedenen Abhandlungen…; Ein Nachtrag zu den Lehrsätzen des Hrn Mesmers …; Aus Hrn. Caullet de Veaumorel dritter Ausgabe mit möglichster Treue übersetzt, Straßburg 1786
  • Introduction au magnétisme animal par M. P. Laurent, suivie des prinxcipaux aphorismes du docteur Mesmer, Lange-Lévy, um 1788 (Digitalisat)
  • Lettres de F. A. Mesmer sur l'origine de la petite vérole et le moyen de la faire cesser, Paris 1799
  • Mémoire de F. A. Mesmer … sur ses découvertes, Paris 1799 (Digitalisat)
  • (fr) Memoires de Mesmer

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZWEIG, Stefan. Léčení duchem. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0788-X. Kapitola ???, s. ???. (česky)