Marie Antoinetta
| Marie Antoinetta | ||
|---|---|---|
| Královna Francie a Navarry | ||
 |
||
| Doba vlády | 10. května 1774 – 10. srpna 1792 | |
| Úplné jméno | Maria Antonia Josepha Johanna von Habsburg-Lothringen | |
| Tituly | Rakouská arcivévodkyně | |
| Narození | 2. listopadu 1755 | |
| palác Hofburg, Vídeň | ||
| Úmrtí | 16. října 1793 (37 let) | |
| Paříž | ||
| Pochována | bazilika Saint-Denis, Paříž | |
| Panovník | Ludvík XVI. | |
| Potomci | Marie Terezie Šarlota, kněžna z Angoulême Ludvík Josef Ludvík Karel Žofie Helena Beatrice |
|
| Dynastie | Habsbursko-lotrinská | |
| Otec | František I. Štěpán Lotrinský | |
| Matka | Marie Terezie Rakouská | |
| Podpis |  |
|
Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, (2. listopadu 1755 Vídeň – 16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla po boku Ludvíka XVI. královnou francouzskou a navarrskou.
Obsah |
[editovat] Život
Marie Antonie byla dcerou královny Marie Terezie a císaře Františka Štěpána I. Ve čtrnácti letech byla poslána na francouzský královský dvůr, aby tam spojila svůj život se životem budoucího krále Ludvíka XVI. Jako královna, jíž se stala v necelých dvaceti letech, vedla poněkud rozmařilý život. V roce 1789 došla hladovému lidu trpělivost, krále s královnou svrhl a po jejich nezdařeném útěku uvěznil v Templu. Byla popravena deset měsíců po svém manželovi, její život v říjnu 1793 na dnešním Náměstí svornosti ukončila gilotina. Cesta královny na popraviště ve vozíku pro odsouzené je zachycena na autentické skice od J. L. Davida
[editovat] Původ
Arcivévodkyně Marie Antonie se narodila z manželství Marie Terezie Habsburské (1717–1780) a Františka I. Štěpána Lotrinského (1708–1765). Přišla na svět jako patnácté dítě a poslední dcera tohoto páru. Byla členkou habsbursko-lotrinské dynastie.
Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce). Za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala, se provdala v roce 1736. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát Lotrinského vévodství ve prospěch Francouzského království. V roce 1745 byl pak zvolen císařem Svaté říše římské.
[editovat] Manželství
Stejně jako její sourozenci se také Marie Antonie již v mladém věku stala objektem matčiny sňatkové politiky. Zřejmě v roce 1766 pojala Marie Terezie plán na sňatek dcery s francouzským následníkem trůnu, čímž by utužila křehké spojenectví mezi Rakouskem a Francií.[1] V roce 1770 se Marie Antoinetta ve Vídni v zastoupení provdala za francouzského následníka trůnu Ludvíka, poté se vydala s družinou na cestu do Francie. Podle zvyku na hranicích obou říší proběhlo předání arcivévodkyně, Marie Antoinetta musela svléci a odložit vše rakouské včetně svého psíka Mopse. Po sňatku přijala jméno Marie Antoinetta a stala se francouzskou korunní princeznou („dauphinkou“). Manžel usedl jako Ludvík XVI. na trůn po smrti svého děda Ludvíka XV. v roce 1774. Po jeho boku byla Marie Antoinetta královnou až do pádu království za Velké francouzské revoluce v roce 1792, kdy byl nejdříve popraven Ludvík a devět měsíců po něm i ona. 19. prosince 1778 se po osmi letech manželství narodilo první dítě – dcera, Marie Tereza „Madame Royale“ a 22. října 1781 vymodlený dauphin – Ludvík Josef Xaver. Později měli ještě Ludvíka Karla, vévodu z Normandie a dceru Madame Sophie, která však byla znetvořená a v jedenácti měsících zemřela. Vévoda z Normandie zemřel za hrůzovlády, když byl dán na převýchovu ševci Simonovi. Vévoda z Normandie je označován také jako Ludvík XVII. Marie Antoinetta bývá mylně označována jako hlavní viník bankrotu státní pokladny. I proto byla neprávem označována coby Madame Déficit. A to především tím, že si nechala vozit drahé látky, krajky, šperky, pořádala nákladné plesy, v kartách prohrávala astronomické částky a do vlivných úřadů jmenovala své oblíbence (vévodkyni de Polignac, princeznu de Lamballe a jiné, např. knížete de Ligne, barona de Besenval, markýze d’Adhémar, vévodu de Lauzun). Ačkoliv náklady na královský dvůr byly rovny desetině ročního státního rozpočtu, hlavní příčinou bankrotu bylo financování amerických kolonií v boji o nezávislost na Velké Británii. Z velké části může za obrovský státní dluh i neschopnost tehdejších ministrů a krále prosadit zdanění šlechty, která se postavila proti vůli krále a tím neumožnila ozdravení ekonomiky království. Tato situace pak vedla přímo k Velké francouzské revoluci. Z rozhodnutí Revolučního tribunálu byla dne 16. října 1793 v Paříži sťata gilotinou.
[editovat] Genealogie
| Marie Antoinetta Habsbursko-Lotrinská |
Otec: František I. Štěpán Lotrinský |
Děd: Leopold Josef Lotrinský |
Praděd: Karel V. Lotrinský |
| Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská |
|||
| Babička: Alžběta Charlotta Orléanská |
Praděd: Filip I. Orléanský |
||
| Prababička: Alžběta Šarlota Falcká |
|||
| Matka: Marie Terezie |
Děd: Karel VI. |
Praděd: Leopold I. |
|
| Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská |
|||
| Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická |
Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
||
| Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská |
[editovat] Filmová zpracování tragického osudu Marie Antoinetty[2]
| Rok | Název | Režisér | Představitelka M. A. |
|---|---|---|---|
| 1923 | Marie Antoinetta – Život královny | Rudolf Meinert | Diana Karenne |
| 1938 | Marie Antoinetta | W.S. Van Dyke | Norma Shearer |
| 1956 | Marie Antoinetta, královna Francie | Jean Delannoy | Michèle Morgan |
| 1975 | Marie Antoinetta | Guy-André Lefranc | Geneviève Casile |
| 1996 | Marie Antoinette is niet dood (Marie Antoinetta není mrtvá) |
Irma Achten | Antje de Boeck |
| 2001 | Aféra s náhrdelníkem | Charles Shyer | Joely Richardson |
| 2006 | Marie Antoinetta | Sofia Coppola | Kirsten Dunst |
[editovat] Portréty Marie Antoinetty a její rodiny
-
Portrét arcivévodkyně Marie Antonie z roku 1762
-
Pastel od Josepha Ducreuxe z roku 1769
-
Portrét královny Marie Antoinetty od Jeana Dagoty z roku 1775
-
Olejomalba královny Marie Antoinetty, 1780
-
Portrét od Élisabeth Le Brun z roku 1783
-
Portrét od Élisabeth Le Brun z roku 1786
-
Marie Antoinetta s dětmi Marií Terezií a Ludvíkem Josefem od Adolfa Wertmüllera z roku 1785
-
Marie Antoinetta s dětmi od Elisabeth Le Brun v roce 1887
-
Uvěznění královské rodiny
-
Bývalá královna, „občanka Kapetová“, v Templu
-
Poprava Marie Antoinetty
[editovat] Literatura
- DECKER DE , Michael. Marie Antoinetta : životní příběh francouzské královny . Přeložila Lucie Čapková. 1. vyd. Praha : ALPRESS , 2006. 243 s. ISBN 80-7362-344-7.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-29-4, ISBN 80-7176-234-2
[editovat] Zdroje
- ↑ WEISSENSTEINER, Friedrich. Dcery Marie Terezie. Překlad Churaň Milan. 1. vyd. Praha : Ikar, 1995. 245 s. ISBN 80-85944-29-4. Kapitola Marie Antoinetta: Dlouhá cesta ke zralosti, s. 185–233.
- ↑ Zdroj IMDB
[editovat] Související stránky
[editovat] Externí odkazy
- Životopis Marie Antoinetty na stránkách Panovníci
- Životopis Marie Antoinetty na stránkách Žena-in
- Referát o Marii Antoinettě
- Životopis na stránkách FCA-TV
- O Marii Antoinettě v rámci výstavy
| Francouzská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Leszczyńská |
1774–1792 Marie Antoinetta |
Nástupce: Marie Savojská |
| Navarrská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Leszczyńská |
1774–1792 Marie Antoinetta |
Nástupce: Marie Terezie Bourbonská |
