Bertrada z Montfortu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zapuzená Berta a Filip s Bertradou (Svatodivišské kroniky)
Příbuzenstvo
otec Simon I. z Montfortu
matka Anežka z Évreux
I. manžel Fulko IV. z Anjou
syn Fulko V. z Anjou
II. manžel Filip I. Francouzský
syn Filip
syn Florus
dcera Cecílie

Bertrada z Montfortu (1060 ? - po 1115, klášter Fontevrault) byla hraběnkou z Anjou a poté francouzskou královnou. Filip I. ji jako vdanou ženu unesl Fulkovi z Anjou a stal se díky své hříšné náklonnosti k Bertradě bigamistou.

Cesta na francouzský trůn[editovat | editovat zdroj]

Bertrada se narodila jako dcera hraběte Simona z Montfortu a jeho druhé ženy Anežky. Po smrti rodičů roku 1087[1] se dostala do poručnictví strýce Viléma z Evreux. Ten mladou dívku na základě politických machinací záhy provdal. Snad roku 1089 se tak stala čtvrtou či pátou manželkou postaršího Fulka z Anjou[pozn. 1] a dala mu syna, budoucího jeruzalémského krále.[3]

Berta údajně utekla manželovi z Tours ke králi v noci 15. května 1092[4][pozn. 2] a snad téhož dne se konala svatba.[6] Král Filip kvůli této ženě zapudil svou choť Bertu Holandskou[7], s níž měl jediného syna. Kromě hříšné náklonnosti ke krásné Bertradě hrála svou roli také potřeba dalšího syna a podle soudobého kronikáře Viléma z Malmesbury prý také to, že zapuzená královna byla příliš tlustá.[8]

Svou vlastní ženu odvrhl a spojil se manželstvím s ženou svého vazala
— Bernold ze Saint-Blasien[9]
Exkomunikovaní hříšníci - Filip I. a Bertrada (Le Miroir historial de Vincent de Beauvais)

Nejostřejší byl konflikt mezi králem a odpůrci jeho sňatku s Bertradou v letech 1093-1096, kdy také reformátor Yves ze Chartres sepsal své dílo Panormia pojednávající o manželství.[10] Dne 15. října 1094[11] v Autunu byl král společností dvaatřiceti biskupů a papežského legáta exkomunikován a totéž se opakovalo o rok později znovu v Clermontu,[12] kde papež Urban II. mimo jiné také svolal první kruciátu. O dva roky později se Filip naoko cizoložství zřekl a získal papežské odpuštění. Exkomunikován byl znovu roku 1099 a roku 1104 či 1105 složil Filip společně s Bertradou v Paříži další planou přísahu, že se od sebe odloučí.[13]

... od doby, kdy žil s hraběnkou z Anjou v cizoložném spojení, nedělal nic, co by bylo přiměřené jeho královské důstojnosti. Pln žádosti po ženě, kterou uloupil, šlo mu už jen o uspokojování svých tělesných tužeb. Proto se nestaral o vlastní říši a nešetřil ani zdraví svého těla.
— Suger[14]

Po Filipově smrti roku 1108 Bertrada odešla do Anjou, prodala svůj vdovský majetek a založila klášter v Haute-Bruyère.[15] Poté pobývala v klášteře Fontevrault,[16] kde o pár let později také zemřela. Předtím se však dle dobových svědectví pokusila zvrátit manželovo rozhodnutí o nástupnictví na francouzském trůně tím, že chtěla nechat jeho nástupce, syna z prvního manželství s Bertou Holandskou Ludvíka otrávit.[14][17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Fulko své ženy krom té první postupně zapudil pro údajné příbuzenství.[2]
  2. Podle kronikáře proto, že nechtěla být "zapuzena jako běhna".[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.fmg.ac
  2. DUBY, Georges. Rytíř, žena a kněz : manželství ve Francii v době feudalismu. Praha : Garamond, 2003. 238 s. Dále jen Rytíř, žena a kněz. ISBN 80-86379-44-2. S. 128 - 129.  
  3. www.mittelalter-genealogie.de
  4. www.francebalade.com
  5. Rytíř, žena a kněz , str. 129
  6. www.mittelalter-genealogie.de
  7. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. Dále jen Francouzští králové. ISBN 80-7203-465-0. S. 114.  
  8. Francouzští králové, str. 117
  9. Rytíř, žena a kněz, str. 7
  10. Rytíř, žena a kněz, str. 133
  11. Rytíř, žena a kněz, str. 6
  12. Rytíř, žena a kněz , str. 5
  13. Francouzští králové, str. 118
  14. a b Francouzští králové, str. 119
  15. Francouzští králové, str. 126
  16. ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha : Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 102.  
  17. Francouzští králové, str. 125

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Francouzská královna
Předchůdce:
Berta Holandská
1092 - 1108
Bertrada z Montfortu
Nástupce:
Adéla Savojská