Anna Kyjevská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Kyjevská
Malba Anny Kyjevské
Narození 1024 ?
Úmrtí 1075/1089
Pochována Klášter Villiers
Manžel(é) Jindřich I. Francouzský
Rudolf IV. z Vexinu
Potomci Filip I.
Robert
Hugo z Vermandois
Emma
Dynastie Rurikovci
Otec Jaroslav I. Moudrý
Matka Ingegerda Švédská

Anna Kyjevská (rusky Анна Ярославна, francouzsky Anne de Kiev, 1024 ?- 1075/1089) byla francouzská královna, dcera kyjevského knížete Jaroslava I. a Ingegerdy Švédské. Ruský režisér Igor Maslennikov uvedl do kin roku 1978 film Jaroslavna: Královna Francie, věnovaný jejímu osudu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Anna na fresce v katedrále sv. Sofie v Kyjevě

Francouzský král Jindřich ovdověl roku 1044, kdy jeho choť Matylda, dcera císaře Konráda II.[2] zemřela, aniž by zanechala králi dědice.[3]

Anna byla svým otcem původně nabízena jako vhodná partie pro císaře Jindřicha III.[4] Císař se však tehdy ucházel o Anežku z Poitou a byl to pravděpodobně právě císař, který obrátil zraky Jindřicha I. ke kyjevskému dvoru. V říjnu roku 1048 se oba státníci sešli v Ivois, kde uzavřeli smlouvu o přátelství[5] a právě tehdy vyslal francouzský král poselstvo do Kyjeva.[6] Důvodem k tomuto svazku s dcerou východního velkoknížete nebyla pouze snaha o početí následníka trůnu, ale také jistota, že vzhledem k vzdálenosti mezi oběma dvory nebudou mezi manžely žádná blízká pokrevní pouta a Jindřich se tak neproviní proti kanonickému právu.[7] Dvě Anniny sestry byly provdány za uherského a norského krále, kteří nebyli právě přátelsky naladěni vůči Říši a stejně tak polský kníže Kazimír I., který byl nevěstiným strýcem.[8]

Manželství bylo uzavřeno pravděpodobně o svatodušních svátcích roku 1051[3] a Anna dala králi tři syny. Uměla psát a měla na manžela pravděpodobně vliv – dochoval se dopis papeže Mikuláše II. pro královnu Annu, v němž ji nabádá, aby na nábožensky vlažného Jindřicha, který myslel především na politické cíle, působila a apeluje na její mužnou ctnost v ženské hrudi.[9] Nejstarší syn Filip dostal v kapetovském rodu nezvyklé jméno, byl pojmenován po apoštolu Filipovi, jehož uctívání bylo rozšířeno především na byzantské půdě, odkud pocházela královnina babička.[10]

Roku 1059 byl sedmiletý Filip za přítomnosti dvou papežských legátů v Remeši povýšen na otcova spolukrále. Jindřich I. zemřel již následujícího roku zhruba ve věku padesáti let a Filip se stal králem. Vzhledem k jeho nízkému věku byl zřejmě umírajícím otcem určen jako regent Filipův strýc, flanderský hrabě Balduin V.[11] Velký vliv na vládní záležitosti měla také královna vdova, dokud se nerozhodla pohoršit celý pařížský dvůr. Roku 1061[12] Anna vstoupila do nového manželského svazku s Rudolfem, hrabětem z Valois, který kvůli ní zapudil svou ženu. O tři roky později následovala exkomunikace.

Z následujících let se zachovaly pouhé střípky – roku 1065 byl vysvěcen kostel v Senlis a přilehlý klášter sv. Vincenta, který nechala Anna založit. Rudolf zemřel roku 1074,[13] Anna mezi lety 1075–1089 a byla pohřbena v opatství Villiers v La Ferté-Alais.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslavna: Královna Francie
  2. www.mittelalter-genealogie.de
  3. a b www.mittelalter-genealogie.de
  4. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 104.  
  5. Francouzští králové, str. 103
  6. ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha : Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 76.  
  7. Ženy ve středověku, str. 76
  8. Francouzští králové, str. 104
  9. Francouzští králové, str. 106
  10. Francouzští králové, str. 110
  11. Francouzští králové, str. 111
  12. www.mittelalter-genealogie.de
  13. fr.wikipedia.org

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.  
  • PERNOUDOVÁ, Regine. Žena v době katedrál. Praha : Vyšehrad, 2002. 255 s. ISBN 80-7021-544-5.  
  • TREFFER, Gerd. Die französischen Königinnen : von Bertrada bis Maria Antoinette (8. - 18. Jahrhundert). Regensburg : Pustet, 1996. 322 s. ISBN 3-7917-1530-5. S. 81-83. (německy) 
  • WOLL, Carsten. Die Königinnen des hochmittelalterlichen Frankreich, 987-1237/38. Stuttgart : F. Steiner, 2002. 321 s. ISBN 3-515-08113-5. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Francouzská královna
Předchůdce:
Matylda Fríská
1051 - 1060
Anna Kyjevská
Nástupce:
Berta Holandská