Hronov
| Hronov | |
|---|---|
Rodný dům Aloise Jiráska v Hronově |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0523 574082 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Náchod (CZ0523) |
| obec s rozšířenou působností: | Náchod |
| pověřená obec: | Hronov |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 22,03 km² |
| počet obyvatel: | 6 328 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 28′ 38″ s. š., 16° 11′ v. d. |
| nadmořská výška: | 364 m |
| PSČ: | 549 31 až 549 34 |
| zákl. sídelní jednotky: | 12 |
| části obce: | 6 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa městského úřadu: | nám. Čs. armády 5 Hronov 549 31 Hronov 1 |
| starosta / starostka: | Hana Nedvědová (ODS) |
| Oficiální web: http://www.mestohronov.cz E-mail: mestohronov@mestohronov.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Hronov je město, ležící na severovýchodě Čech, nedaleko hranice s Polskem, v nadmořské výšce přibližně 364 m. Město se nachází při jižní hranici CHKO Broumovsko, na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny; protéká jím řeka Metuje, do níž se zde vlévá Zbečnický potok. Hronov je známý zejména jako rodiště významného spisovatele A. Jiráska. Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, Stárkov a Náchod.
Obsah |
Části obce [editovat]
Hronov, Malá Čermná, Rokytník, Velký Dřevíč, Žabokrky, Zbečník
Historie [editovat]
První písemná zmínka pochází z roku 1359, samotné město je ale přibližně o 100 let starší. Město založil pan Hron z Náchoda z rodu Načeraticů (doložen v letech 1241-1289), který z pověření krále Václava I. kolonizoval povodí řeky Metuje na sever od Starého Města nad Metují. V listině z roku 1415 je Hronov poprvé uveden jako městečko, které nemělo právní subjektivitu a podléhalo náchodskému panství. Teprve v roce 1850 se v rámci velké správní reformy Hronov osamostatnil.
Referendum o odtržení [editovat]
V květnu 2009 vznikl přípravný výbor z obyvatel místních částí Velký Dřevíč a Rokytník, kteří chystali společné osamostatnění těchto obcí. Zmocněncem 13členného přípravného výboru byl Ondřej Nývlt z Velkého Dřevíče. 14. září 2009 předal zmocněnec městskému úřadu návrh na osamostatnění, pod který se podepsalo asi 65 % obyvatel obou vesnic. Úřad uznal, že návrh splňuje všechny záležitosti, a předal je městskému zastupitelstvu k projednání na jeho nejbližším zasedání dne 19. října 2009. Protože se tak nestalo, přípravný výbor požádal z důvodu nečinnosti úřadu o vyhlášení referenda soud. Zastupitelstvo na svém zasedání 5. listopadu 2009 zamítlo vyhlášení referenda s odůvodněním, že společné osamostatnění dvou částí města je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Krajský soud jako příslušný správní soud ale 26. listopadu 2009 usnesením rozhodl, že pozdní projednání návrhu zastupitelstvem i zamítnutí referenda byly v rozporu se zákonem, a referendum vyhlásil na 20. března 2010, tedy podle návrhu přípravného výboru. Krajský soud zastával názor, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně.[2][3]
20. března 2010 se konalo místní referendum s otázkou: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem nové samostatné obce?“ Hlasů pro osamostatnění bylo 45,5 % (ve Velkém Dřevíči 48,2 %, v Rokytníku 38,7 %), hlasů proti osamostatnění bylo 29,5 % (ve Velkém Dřevíči 25,4 %, v Rokytníku 40,3 %) z počtu oprávněných voličů. Oprávněných voličů bylo 870, vydáno bylo 660 úředních obálek (t. j. účast byla 75,86 %], bylo odevzdáno 654 platných hlasů. Podle zápisu bylo odevzdáno o jednu úřední obálku více, než jich bylo vydáno. Výsledek referenda byl záporný, protože k odtržení je vyžadována nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů.[4][5][6][7]
Památky [editovat]
- Kostel Všech svatých původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
- Mariánský sloup na náměstí z roku 1725
- Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
- Jiráskův rodný dům
- Pomník a pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům
- Jiráskův buk
- Knahlova chalupa[8]
Významní rodáci [editovat]
- Alois Jirásek
- Josef Čapek
- Egon Hostovský
- Jindřich Freiwald (6. 6. 1890 – květen 1945) – architekt; navrhl divadlo v Hronově
- Jan Křtitel Knahl (11.9.1825 – 17.9.1901) – hudební skladatel a sbormistr
- Helena Čapková
- Jan Špáta - významný český kameraman a režisér dokumentárních filmů. Narodil se v Náchodě, ale v Hronově strávil dětství.
- Vilém Bitnar (11. 4. 1874 – 12. 10. 1948) – literární historik; narozen v dnešní části Hronova - Zbečníku
Kultura [editovat]
- Každý srpen se zde pořádá festival ochotnických divadel Jiráskův Hronov.
Sport [editovat]
- Již více než 50 let je Hronov startem významného běžeckého závodu Hronov – Náchod.[9]
- sportovní kluby v Hronově
- AFK Hronov (Fotbal) http://afkhronov.webnode.cz/
- HC Wikov Hronov (Hokej) http://www.hchronov.cz/
- VK Hronov (Volejbal) http://vk.hronov.com/
Zajímavosti [editovat]
Na Hronovsku bylo roku 1901 naměřeno nejsilnější zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 Richterovy škály[zdroj?].
U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.
Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku, z nichž je nyní dostupný jen jeden[10]). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků. Ty se využívají hlavně v lázních nebo na podporu zažívacího traktu.
Severozápadně od Hronova se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.
Partnerská města [editovat]
Fotografie [editovat]
-
Sloup P. Marie na náměstí
-
Zvonice u kostela Všech Svatých
-
Jiráskovo divadlo na náměstí
-
Budova měšťanské školy na náměstí naproti Jiráskovu divadlu
-
Rodný domek Jana Křtitele Knahla
-
Zvonička ve Zbečníku
-
Letecký pohled
.jpg)
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Proces osamostatnění, Velký Dřevíč a Rokytník –
samostatná obec, Karel Jára ml. - ↑ Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka, Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009
- ↑ Výsledky referenda ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova konaného dne 20. března 2010, Město Hronov,
- ↑ Výsledek hlasování v místním referendu ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova a vznikem společné samostatné obce, konaného 20. 3. 2010 od 8 do 20 hodin, místní komise, 20. 3 2010
- ↑ O osudu Hronova rozhoduje referendum, ČT24, 20. 3. 2010
- ↑ Usnesení správního soudu ve věci místního referenda, Velký Dřevíč a Rokytník –
samostatná obec, Karel Jára ml. - ↑ Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ http://www.hronovnachod.cz/propozice.html
- ↑ http://www.estudanky.cz/studanka-1707-detail.html
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky města
- Informace o obci na Portálu veřejné správy
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na webu ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na webu ČSÚ
- Katastrální mapa Hronova na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Hronova v roce 1840
| Město Hronov | |
|---|---|
|
Hronov • Malá Čermná • Rokytník • Velký Dřevíč • Zbečník • Žabokrky |
|
