Hronov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hronov
Letecký pohled na Hronov

Letecký pohled na Hronov

znak obce Hronovznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0523 574082
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Náchod (CZ0523)
obec s rozšířenou působností: Náchod
pověřená obec: Hronov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,03 km²
počet obyvatel: 6255 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 364 m
PSČ: 549 31 až 549 34
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 6
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: nám. Čs. armády 5
Hronov
549 31 Hronov 1
starosta / starostka: Hana Nedvědová (ODS)
Oficiální web: http://www.mestohronov.cz
E-mail: mestohronov@mestohronov.cz

Hronov
Red pog.png
Hronov
Hronov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hronov (německy Hronow) je město, ležící na severovýchodě Čech, nedaleko hranice s Polskem, v nadmořské výšce přibližně 364 m. Město se nachází při jižní hranici CHKO Broumovsko, na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny; protéká jím řeka Metuje, do níž se zde vlévá Zbečnický potok. Hronov je známý zejména jako rodiště významného spisovatele A. Jiráska. Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, StárkovNáchod.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1359, samotné město je ale přibližně o 100 let starší. Město založil pan Hron z Náchoda z rodu Načeraticů (doložen v letech 1241–1289), který z pověření krále Václava I. kolonizoval povodí řeky Metuje na sever od Starého Města nad Metují. V listině z roku 1415 je Hronov poprvé uveden jako městečko, které nemělo právní subjektivitu a podléhalo náchodskému panství. Teprve v roce 1850 se v rámci velké správní reformy Hronov osamostatnil.

Referendum o odtržení[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 vznikl přípravný výbor z obyvatel místních částí Velký Dřevíč a Rokytník, kteří chystali společné osamostatnění těchto obcí. Zmocněncem 13členného přípravného výboru byl Ondřej Nývlt z Velkého Dřevíče. 14. září 2009 předal zmocněnec městskému úřadu návrh na osamostatnění, pod který se podepsalo asi 65 % obyvatel obou vesnic. Úřad uznal, že návrh splňuje všechny záležitosti, a předal je městskému zastupitelstvu k projednání na jeho nejbližším zasedání dne 19. října 2009. Protože se tak nestalo, přípravný výbor požádal z důvodu nečinnosti úřadu o vyhlášení referenda soud. Zastupitelstvo na svém zasedání 5. listopadu 2009 zamítlo vyhlášení referenda s odůvodněním, že společné osamostatnění dvou částí města je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Krajský soud jako příslušný správní soud ale 26. listopadu 2009 usnesením rozhodl, že pozdní projednání návrhu zastupitelstvem i zamítnutí referenda byly v rozporu se zákonem, a referendum vyhlásil na 20. března 2010, tedy podle návrhu přípravného výboru. Krajský soud zastával názor, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně.[2][3]

20. března 2010 se konalo místní referendum s otázkou: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem nové samostatné obce?“ Hlasů pro osamostatnění bylo 45,5 % (ve Velkém Dřevíči 48,2 %, v Rokytníku 38,7 %), hlasů proti osamostatnění bylo 29,5 % (ve Velkém Dřevíči 25,4 %, v Rokytníku 40,3 %) z počtu oprávněných voličů. Oprávněných voličů bylo 870, vydáno bylo 660 úředních obálek (tj. účast byla 75,86 %], bylo odevzdáno 654 platných hlasů. Podle zápisu bylo odevzdáno o jednu úřední obálku více, než jich bylo vydáno. Výsledek referenda byl záporný, protože k odtržení je vyžadována nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů.[4][5][6][7]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hronově.
  • Kostel Všech svatých původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
  • Mariánský sloup na náměstí z roku 1725
  • Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
  • Jiráskův rodný dům
  • Pomník a pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům
  • Jiráskův buk
  • Knahlova chalupa[8]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na Hronovsku bylo roku 1901 naměřeno nejsilnější zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 Richterovy škály[zdroj?].

U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.

Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku, z nichž je nyní dostupný jen jeden[10]). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků. Ty se využívají hlavně v lázních nebo na podporu zažívacího traktu.

Severozápadně od Hronova v obci Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad. Dostupné online.  
  2. Proces osamostatnění, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.
  3. Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka, Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009
  4. Výsledky referenda ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova konaného dne 20. března 2010, Město Hronov,
  5. Výsledek hlasování v místním referendu ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova a vznikem společné samostatné obce, konaného 20. 3. 2010 od 8 do 20 hodin, místní komise, 20. 3 2010
  6. O osudu Hronova rozhoduje referendum, ČT24, 20. 3. 2010
  7. Usnesení správního soudu ve věci místního referenda, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.
  8. Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  9. http://www.hronovnachod.cz/propozice.html
  10. http://www.estudanky.cz/studanka-1707-detail.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Město Hronov

Hronov • Malá Čermná • Rokytník • Velký Dřevíč • Zbečník • Žabokrky