Stanislav Bechyně
Ing. Stanislav Bechyně, DrSc. (20. července 1887 Přibyslav – 15. října 1973 Praha) byl významný český architekt a pedagog. Stěžejní osou jeho díla jsou železobetonové konstrukce a kamenné a betonové mosty. Jako jeden z prvních architektů dokázal ocenit vlastnosti betonu, které pak s velkou dávkou invence využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vzniká i nový obor stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval i publikačně a pedagogicky.
Obsah |
Životopis [editovat]
Stanislav Bechyně se narodil 20. července 1887 v Přibyslavi. Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě vystudoval stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval r. 1910 s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován r. 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu.[1]. Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do r. 1958.
Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze [2].
Stanislav Bechyně zemřel 15. 10. 1973 v Praze, ale pochován byl podle svého přání v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.
Dílo [editovat]
Nejznámější realizací je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí se třemi oblouky se ovšem nakonec realizace nedočkal.
Díla v Československu [editovat]
- cementárna Králův Dvůr
- hangáry Letňany
- most Hořepník - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem)
- železárna Hrádek u Rokycan (1915) - doktorská disertační práce
- automobilka Praga Praha Libeň (1916) - unikátní stavba (sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy)
- nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze (1919)
- skladiště Kostelec nad Labem - parabolická skořepinová konstrukce
- ocelárna Kladno
- most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935)
- dálniční most Senohraby (1944)
- most přes řeku Váh k Komárně - plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím pouze 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m
- přesun děkanského kostela v Mostě
Díla v Praze [editovat]
Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze :
- přesun rotundy Máří Magdaleny u Čechova mostu
- úprava mostovky na Karlově mostě
- rekonstrukce Anežského kláštera
- podchycení budovy Národního technického muzea při stavbě letenského tunelu
Publikace [editovat]
Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti mostech a jiných betonových stavbách
- Betonové stavitelství
- Stavitelství mostů kamenných a betonových
- Technický průvodce
- Mosty trámové a rámové
- Mosty obloukové
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bechyně Stanislav, s. 15-16.
- ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze
Literatura [editovat]
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. s. 33–34.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 40.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. s. 69.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. s. 342–343.
