Rudolf Kubín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rudolf Kubín (10. ledna 1909, Ostrava11. ledna 1973, tamtéž) byl český violoncellista, hudební skladatel a rozhlasový režizér.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl kavárenský hudebník a kontrabasista orchestru ostravské německé opery orientované především na klasickou i novější operetu. Poznal tak rozdílná hudební prostředí včetně hornického folklóru. První skladatelské pokusy byly poplatné tehdejší populární hudbě. Jeho prvními učiteli byli všestranný hudebník Karel Patočka a violoncellista divadelního orchestru Josef Pozdina. U něj se učil se hře na violoncello a na tento nástroj také hrál v amatérském Orchestrálního sdružení ve Vítkovicích. V roce 1924 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello u Julia Junka a skladbu u Aloise Háby. Na studium si přivydělával účinkováním v pražských biografech a kavárnách. Pod Hábovým vedením vytvořil Kubín několik klavírních a komorních skladeb ve čtvrttónovém systému. Na konci roku 1927 studia předčasně ukončil a stal se violoncellistou Pražského rozhlasového orchestru, řízeného skladatelem Otakarem Jeremiášem. V době svého působení v rozhlasovém orchestru zkomponoval první českou rozhlasovou operu Letní noc na libreto Miloše Kareše.

V roce 1935 se vrátil do rodného města a stal se violoncellistou a příležitostným dirigentem Ostravského rozhlasového orchestru. Pracoval i jako rozhlasový hudební režisér. V době 2. světové války se stal jedním z nejvýraznějších ostravských skladatelů. Získal uznání nejen u odborné kritiky (především za Koncert pro klarinet a orchestr (1940) a Moravskou rapsodii pro orchestr s citací svatováclavského chorálu), ale i u prostého publika svou operetou Děvčátko z kolonie (premiéra 22. března 1942). Využil v ní znalosti hornického folklóru, přenesl se přes obvyklé operetní banality a optimistickým dějem a radostnou hudbou tak pomáhal překonávat těžkosti válečné doby.

V poválečné době se dal plně do služeb tehdejší orientace na radostnou hudbu masových písní a oslavných kantát. Byl uměleckým vedoucím Hornického uměleckého souboru a zkomponoval řadu hornických písní a dobových častušek. Stal se předsedou Krajské pobočky Svazu československých skladatelů v Ostravě. V této funkci vykonal mnoho záslužné práce. Sama pobočka se stala skutečným hudebním centrem severní Moravy a Slezska. Zasadil se o vznik Vyšší hudebně-pedagogické školy pro přípravu učitelek a učitelů hudebních škol v Ostravě a podílel se na vzniku Ostravského symfonického orchestru.

Za svůj život zkomponoval na 300 skladeb. Úplný seznam díla lze nalézt v díle Vladimíra Gregora: Rudolf Kubín. Obraz života a díla. (Ostrava: Profil, 1975).

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Jevištní a rozhlasová díla[editovat | editovat zdroj]

  • Letní noc. Rozhlasová opera na libreto M. Kareše, 1931
  • Zasnoubení na paloučku. Opereta na libreto F. Lašeka, 1933
  • Cirkus života. Opereta o 3 jednáních na libreto M. Kareše, 1933
  • Děvčátko z kolonie. Hornická opereta na libreto V. Rumla a V. Poláčka, 1942
  • Naši furianti. Opera podle Ladislava Stroupežnického (libreto L. Pohl), 1943
  • Pasekáři. Lidová zpěvohra podle Františka Sokola-Tůmy, 1951
  • Heva. Valašská opereta podle Františka Sokola-Tůmy, 1964

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Prolog. Předehra pro orchestr, 1929
  • Česká píseň a tanec pro orchestr, 1932
  • Symfonieta pro velký orchestr a varhany, 1936
  • Koncertantní symfonie pro 4 lesní rohy a smyčcový orchestr, 1937
  • Koncert pro pozoun a orchestr, 1937–37, klavírní. výtah Panton, 1970
  • Koncert pro klarinet a orchestr, 1940
  • Koncert pro housle a orchestr č. 1, 1941
  • Moravská rapsódie pro orchestr, 1943
  • Květen. Předehra pro orchestr, 1945
  • Koncert pro akordeon a malý instrumentální soubor, 1951
  • Ostrava. Cyklus symfonických básní (Osvobozená Ostrava, Maryčka Magdónova, Ostrava budující, V Beskydách, Ocelové srdce), 1952
  • Julius Fučík, dramatická předehra, 1953
  • Skanderbeg. Předehra k zamýšlené opeře, 1960
  • Koncert pro housle a orchestr č. 2, 1960
  • Koncert pro violoncello a orchestr, 1960
  • Symfonie – Reminiscence, 1968
  • Koncertantní symfonie pro violoncello a orchestr, 1969
  • Ostravské variace. Symfonická báseň, 1971
  • Radhošť. Ouvertura pro orchestr, 1971

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Skladba pro violoncello a klavír, 1920
  • Klavírní trio, 1922
  • Suita pro čtvrttónový klavír, op. 1, 1925
  • Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 2, 1925
  • Smyčcový kvartet č. 1, 1925–26
  • Pět skladeb pro čtvrttónové violoncello a klavír, 1926
  • Dvě improvizace pro klavír, 1926
  • Suita pro čtvrttónový klavír, op. 3, 1927
  • Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 4, 1927
  • Fantazie pro čtvrttónový klarinet a klavír, op. 5, 1927
  • Malá suita pro klavír, 1927
  • Stříbrná svatba. Suita pro klavír, 1928
  • Ballada pro 4 violoncella, 1932
  • Scherzo pro dva klarinety a klavír, 1932
  • Dolorosa (Méditation) pro 4 violoncella (také pro smyčce nebo varhany sólo), 1932
  • Jazzety pro klavír sólo (Tobogan, Automat, Tingl-tangl, Oceán), 1940
  • Nonet (věnováno Českému nonetu), 1944
  • Valašský rok. Cyklus klavírních skladeb (Podzim, Léto, Moderato, Grave), 1956
  • Concertino pro kontrabas a oktet, 1968
  • Dvě improvizace pro violoncello, harfu a varhany, 1968
  • Malá suita pro violoncello sólo, 1970
  • Malé trio pro housle, violu a violoncello, 1971
  • Concertino pro smyčcový kvartet, 1971

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • První májová noc. Kantáta, 1928
  • Ostrava. Píseň pro baryton a klavír (orchestr) na slova Petra Bezruče, 1932
  • Slzy a úsměvy. Dětský sbor s malým orchestrem nebo čtyřručním klavírem na slova lidové poezie, 1935
  • O přírodě a lásce. Kantáta na valašské lidové nápěvy a texty pro sólový sextet a orchestr, 1935
  • Úsměv. Mužský sbor na text V. Hanouska (věnováno PSMU), 1935
  • Jáma Pokrok. Hornická kantáta na slova A. Vojkůvky pro baryton, recitační chór, vypravěče a instrumentální oktet, 1937
  • Píseň o domovině. Kantáta na slova Vojtěcha Martínka, 1938
  • Píseň na cestu. Mužský sbor na slova Františka Branislava, 1949
  • Ze tmy na světlo. Malá kantáta na slova Viléma Závady, 1949
  • Trojanovské pěsničky pro soprán a klavír na lidové texty ze sbírek A. Šablaturové a M. Strnadelové, 1956
  • Zpěvy anglických havířů pro baryton, alt a klavír, 1957
  • Stojí za to žít. (Cyklus písní pro tenor a klavír (orchestr) na slova E. F. Buriana, 1958)
  • Zpěvy albánského lidu. Cyklus 7 písní z Albánie, 1958
  • Radhošť v lidové poezii. Valašské lidové písně pro střední hlas a malý orchestr, 1960
  • Stonava. Mužský sbor na slova L. Jambora, 1961–62
  • Perly slezské pro zpěv a klavír (upraveno též pro klavír sólo), 1964
  • Tři písně na verše Petra Bezruče pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou), 1971
  • Český ráj pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou) na slova Jaroslava Seiferta, 1971
  • Pět těšínských písní pro zpěv a klavír, 1971.

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Dispečer (TV seriál, 1971)
  • Modrý den (1953)
  • Portáši (1947)
  • Mámino srdce (1933)
  • Spejblovo filmové opojení (1931)

Kromě toho zkomponoval 4 melodramy (Vánoční smír, Všichni svatí tancovali, Komuna žije, Pozdrav do Frenštátu), scénickou hudbu k sedmi rozhlasovým inscenacím, přes 60 skladeb pro estrádní a dechové orchestry a přes 50 budovatelských písní, častušek a úprav lidových písní.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Vladimír Gregor: Hornické inspirace Rudolfa Kubína. Opus musicum 3,1 971, č. 5-6, s. 147-154.
  • Vladimír Gregor: Rudolf Kubín. Obraz života a díla. Ostrava: Profil, 1975.
  • Vladimír Gregor: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava: Profil, 1987.
  • Vladimír Gregor, K. Steinmetz: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945. Ostrava: Profil, 1984.
  • F. M. Hradil: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka. Paměti a dokumentace. Ostrava: Profil, 1981.
  • J. Kusák, J. Mazurek, A. Neuwirthová, K. Steinmetz, Š. Zedníčková: Ostravský hudební život po roce 1945. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě – Pedagogická fakulta, 2008, ISBN 978-80-7368-575-1.
  • J. Mazurek: Kapitola z ostravského hudebního života počátku 20. století. Opus musicum 24, 1992, č. 3, s. 93-96.
  • J. Mazurek, H. Adámková, J. Kusák, K. Steinmetz: Ostravský hudební život do roku 1945. Ostrava: Repronis, 2007, ISBN 978-90-7329-164-8.
  • I. Stolařík: Umělecká hudba v Ostravě 1918-1938. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, ISBN 80-902075-5-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rudolf KubínČeském hudebním slovníku osob a institucí