Amleto Giovanni Cicognani
| Jeho Eminence Amleto Giovanni Cicognani | |
|---|---|
.jpg) | |
| Heslo | „Vigilat nec fatiscit“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 23. května 1933 |
| Kardinálská kreace | 15. prosince 1958 kreoval Jan XXIII. |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 24. února 1883 |
| Místo narození | Brisighella |
| Datum úmrtí | 17. prosince 1973 (ve věku 90 let) |
| Místo úmrtí |  Vatikán |
| Místo pohřbení | San Clemente |
| Příbuzní | Gaetano Cicognani (sourozenec) |
| Povolání | katolický kněz, diplomat, teolog a katolický biskup |
| Alma mater | Papežská lateránská univerzita |
| Řády a ocenění | řetěz Řádu Isabely Katolické rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku velkokříž Řádu svatého Rajmunda z Peňafortu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Amleto Giovanni kardinál Cicognani (24. února 1883 Brisighella – 17. prosince 1973 Vatikán) byl italský římskokatolický kněz, kardinál a státní sekretář.
Život[editovat | editovat zdroj]
Kněžské svěcení přijal v roce 1905. V roce 1933 byl vysvěcený na titulárního arcibiskupa a byl vyslaný do USA jako apoštolský delegát. Při konzistoři v roce 1958 ho papež Jan XXIII. jmenoval kardinálem (jeho titulární bazilikou se stala bazilika svatého Klementa). V letech 1959 až 1961 působil jako sekretář Kongregace pro východní církve. V roce 1961 byl jmenován státním sekretářem, tuto funkci vykonával do roku 1969, kdy rezignoval na všechny funkce a odešel na odpočinek. Jeho nástupcem ve funkci se stal Jean-Marie Villot.
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 2. listopadu 1961[1]
velkokříž Řádu Kristova – Portugalsko, 3. dubna 1963[2]
velkokříž Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1964
velkokříž Řádu svatého Rajmunda z Peňafortu – Španělsko, 1965
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 1965[3]
velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče – Portugalsko, 21. října 1966[2]
rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva – Lucembursko[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- ↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 194 Dostupné online
- ↑ SCHOOS, Jean. Die Orden und Ehrenzeichen des Großherzogtums Luxemburg und des ehemaligen Herzogtums Nassau in Vergangenheit und Gegenwart. Lucemburk: Verlag der Sankt-Paulus Druckerei AG, 1990. ISBN 2-87963-048-7.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amleto Giovanni Cicognani na Wikimedia Commons - Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy Archivováno 11. 1. 2014 na Wayback Machine.
- Biografické heslo na catholic-hierarchy.org
Kategorie:
- Italští kardinálové
- Absolventi Papežské lateránské univerzity
- Nositelé Nassavského domácího řádu zlatého lva
- Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické
- Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko II. třídy
- Rytíři velkokříže Řádu svatého Jakuba od meče
- Nositelé Řádu svatého Rajmunda z Peñafortu
- Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku
- Rytíři velkokříže Řádu Kristova
- Narození v roce 1883
- Narození 24. února
- Narození v Emilii-Romagni
- Úmrtí v roce 1973
- Úmrtí 17. prosince
- Úmrtí ve Vatikánu
- Prefekti a sekretáři Kongregace pro východní církve