Alfredo Ottaviani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alfredo Ottaviani
Narození 29. října 1890
Trastevere Řím
Úmrtí 3.srpna 1979
Vatikán
Občanství Itálie
Povolání Teolog a kněz
Nábož. vyznání Katolictví
Citát
Semper Idem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfredo kardinál Ottaviani (29. října 18903. srpna 1979) byl italský katolický duchovní, filosof, právník a teolog. V letech 19261928 zastával úřad rektora Nepomucena. V roce 1953 byl jmenován kardinálem, od roku 1959 vedl nejprve Posvátnou kongregaci Svatého oficia, později pak Kongregaci pro nauku víry, která ji nahradila. Byl vůdčí osobností tzv. konzervativního křídla Druhého vatikánského koncilu. V roce 1968 rezignoval na své funkce.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Ottaviani se narodil v chudé římské čtvrti Trastevere. Roku 1916 se stal knězem, od r. 1922 začal působit v římské kurii jako osobní sekretář nově zvoleného papeže Pia XI. 6. května 1926 byl jmenován rektorem české koleje v Římě (Bohemicum, pozdější Nepomucenum a tuto funkci zastával až do roku 1928, kdy byl povolán k práci ve vatikánském Státním sekretariátu. Díky svému právnickému vzdělání se zúčastnil i přípravy Lateránských dohod. 12. ledna 1953 jej papež Pius XII. jmenoval kardinálem titulu Santa Maria in Domnica, prosekretářem kongregace Posv. Oficia a téhož roku protektorem koleje Nepomucenum.

Jako hlava dikasteria zodpovědného za neporušenost víry zastával velmi pevné pozice, byl přezdíván karabiník víry nebo člověk exkomunikací. Současně byl velmi citlivým ke konkrétním lidem, zvláště chudým, podporoval mnoho studentů z chudých poměrů.

Papežem Janem XXIII. byl jmenován předsedou doktrinální komise pro přípravu Druhého vatikánského koncilu, i přes to, že zastával velmi konzervativní pozice i v průběhu koncilního jednání. Roku 1968 rezignoval na všechny úřady, o rok později podpořil námitky biskupa Lefebvra proti nové podobě Římského ritu. Zemřel ve Vatikánu roku 1979.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Alfredo Ottaviani – Antonio Bacci: Breve analisi critica del "Novus Ordo Missae, Řím 1969
  • Alfredo Ottaviani, Institutiones iuris publici ecclesiastici, Vaticano 1957–1960.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Francesco Leoni, Il cardinale Alfredo Ottaviani carabiniere della Chiesa, Apes, Roma 2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prefekt Kongregace pro nauku víry
Předchůdce:
19651968
Alfredo Ottaviani
Nástupce:
Franjo Šeper